Armáda ČR strana 5 z 5

Šestkrát víc peněz než letos plánuje armáda dát v příštím roce na nákup vojenské techniky. Má to vyjít na bezmála sedmdesát miliard korun. Nákupy vojáci připravují i přes to, že kabinet kvůli schválení státního rozpočtu tento týden vyhověl komunistům a vzal resortu deset miliard korun. Tyto peníze se ale podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) už začátkem příštího roku armádě vrátí. Celkový roční rozpočet ministerstva obrany tak má být v roce 2021 slíbených 85 miliard korun.

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

Vedení armády na každoročním velitelském shromáždění probírá hlavní úkoly a plány na příští rok. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty vojáci potvrdili svůj význam, když pomohli se zvládnutím pandemie. Zdůraznil, že musí pokračovat modernizace vojska. Prezident Miloš Zeman podporuje vyzbrojení drony. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) varoval, že se nesmí opakovat škrty, které narušily českou obranyschopnost.

Ministerstvo obrany koupí až 1200 terénních vozidel Toyota Hilux od společnosti Glomex MS. Firma uspěla ve výběrovém řízení mezi deseti kandidáty. Za jeden vůz úřad zaplatí 893 000 korun s DPH. Celkem by tak obměna zastaralého vozového parku stála asi miliardu korun. Původně očekávané náklady byly zhruba dvojnásobné.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Ostravské dny NATO jsou letos bez diváků. Kvůli epidemii je však v sobotu můžou lidé sledovat buď v přímém přenosu ČT, nebo přes internet. Jubilejní 20. ročník odstartoval seskokem parašutistů. Akce, která je největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě, se kromě té české účastní ještě sedm armád. Například ze Slovenska, Německa nebo Spojených států.

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na modernizaci tanků T-72M4CZ. Za technické zhodnocení 33 strojů zaplatí 1,098 miliardy korun včetně DPH. Modernizaci zajistí státní podnik VOP CZ. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu s tím, že se životnost tanků prodlouží do roku 2030.

Vojenský fond solidarity loni pomohl vojákům či jejich rodinám v nouzi 650 tisíci korunami. Částku tvořily finanční dary pro vojáky s rodinami, jež postihlo těžké zranění, vážné onemocnění, náhlé úmrtí či živelní pohroma, a pak dary pro nezaopatřené děti, které ztratily rodiče. K využití měl víc než třináct milionů, v současnosti disponuje bezmála šestnácti.

Případ údajně předraženého nákupu armádních letounů CASA u soudu pokračoval posudkem firmy American Appraisal (AA), na kterém stojí obžaloba. Právníci někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího podřízeného Jiřího Staňka však odmítli způsob, jakým znalecký ústav stanovil obvyklou cenu strojů. Výslechem znalců vstoupilo hlavní líčení do další fáze, v předchozích třech letech soudkyně vyslýchala svědky, kterých bylo více než čtyřicet.

Ministerstvo obrany chce koupit nová děla pro armádu od francouzské společnosti Nexter. Za 52 děl Caesar by mělo zaplatit asi šest miliard korun, řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ministerstvo obrany už tento týden firmu oslovilo, první předběžné konzultace jsou naplánovány na přelom června a července. Smlouva by mohla být podepsána do konce roku.

Vláda neplánuje kvůli koronaviru škrtat armádní rozpočet, uvedl pro ČT předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Je podle něj třeba najít způsob, jak zaplatit zakázku na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Řada nyní provozovaných bojových vozidel je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nepojízdných. Babiš také na tiskové konferenci armádě poděkoval za její pomoc při epidemii koronaviru.

Ministerstvo obrany v úterý uzavřelo rámcovou smlouvu s Českou zbrojovkou na nákup až 39 tisíc ručních zbraní, potvrdil mluvčí resortu Jan Pejšek. Od české firmy si armáda pořídí útočné pušky Bren 2, pistole CZ P-10 nebo podvěsné granátomety. Za výzbroj zaplatí až 2,35 miliardy korun, cena bude záviset na počtu skutečně objednaných kusů zbraní podle potřeb armády.

Česká armáda koncem března ukončila střežení základny Bagrám v Afghánistánu. Na misi se vystřídaly dva tisíce vojáků, osm jich padlo. V pátek do Česka armáda přepravila velkokapacitním letounem Ruslan část materiálu strážní roty. Mise armády v Afghánistánu ale nadále pokračuje, v zemi jsou čeští lékaři nebo výcvikové jednotky.

František Ridzák bude půl roku velet vojenské misi Evropské unie v Mali. Do jejího čela jmenovala českého brigádního generála k 12. červnu Rada EU. Ve velitelském štábu by měl mít František Ridzák k dispozici 40 českých vojáků.

Obavy z nákazy i osamělost. Psychologové upozorňují, že současná krize může mít na některé lidi i dlouhodobé dopady. Na lince zřízené armádou mluví i s volajícími, kteří čelí útokům okolí kvůli tomu, že prodělali koronavirové onemocnění.

Vojáci obdrží více útočných pušek a pistolí, než bylo v původním plánu. Vládu o tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který předložil návrh na zvýšení nákupu 34 tisíc zbraní o dalších téměř pět tisíc kusů. Zakázka s Českou zbrojovkou se má uzavřít v průběhu dubna. Podle chystané smlouvy bude moct resort pořizovat do roku 2025 zbraně podle aktuální potřeby do 2,35 miliardy korun bez DPH.

První čtyři speciální pandury z 20 objednaných obrněných vozidel v úterý ve Štěpánově na Olomoucku převzali zástupci 4. brigády rychlého nasazení, která plní nejnáročnější úkoly. Výrobci předtím moderní bojovou techniku téměř rok testovali.

Vyslání až šesti desítek českých vojáků do Mali, Nigeru a Čadu má souhlas vlády. Zahraniční misi ještě posoudí obě komory parlamentu. Pokud ji poslanci a senátoři schválí, čeští vojáci se v zemích Sahelu zapojí do boje proti terorismu. Česká armáda už vojáky v Mali má, podílejí se tam na výcviku a ochraně výcvikové mise Evropské unie a v polovině roku se ujmou velení.

Českou armádu letos čekají největší nákupy vojenské techniky v novodobé historii. V roce 2020 chce uzavřít strategické smlouvy na nákup výzbroje a výstroje v hodnotě rekordních 73 miliard korun, což je skoro dvakrát více než v roce minulém. Rozhodnout se má také o dosud vůbec největší zakázce – na pořízení nových bojových vozidel pěchoty má jít 50 miliard.

Brigádní generál Ladislav Jung oficiálně převzal velení pozemních sil Armády České republiky. Ve funkci vystřídal generálmajora Josefa Kopeckého, který se stal velitelem nově vzniklého Velitelství pro operace.