Hlavní úlohou české obranné politiky je v důsledku rostoucí agresivity Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Uvádí to nová obranná strategie, kterou ve středu schválila vláda.
Prioritou je podle materiálu budování dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, kterou je možné nasadit do operací kolektivní obrany. S tím podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) souvisí modernizace armády.
„Dalším úkolem strategie je také všestranná operační příprava území České republiky a zabezpečení přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil,“ uvedla Černochová.
- Nová obranná strategie uvádí, že riziko přímého ohrožení Česka zůstává malé. Zároveň je ale pravděpodobnost napadení státu nebo jeho spojenců nejvyšší za tři dekády od konce studené války.
- Za zcela nejvážnější hrozbu strategie označuje Rusko a jeho snahy o expanzi a kontrolu sousedních zemí. Uvádí také, že obnovení svrchovanosti a teritoriální integrity Ukrajiny je v českém zájmu, stejně jako schopnost států východní Evropy čelit nepřátelskému působení Moskvy. Proti některým zájmům Česka a spojenců jde podle vlády také Čína.
- Významné riziko představují terorismus, nestabilní a nefunkční státy v evropském okolí, kyberútoky, dezinformace, ekonomický nátlak a stále více dopady klimatických změn.
Obranná strategie navazuje na bezpečnostní strategii, kterou schválila vláda koncem června. Bezpečnostní strategie uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost. Čína podle materiálu zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost.
Na obranu dávat nejméně dvě procenta HDP
Podle obranné strategie je prvořadým úkolem odstrašení protivníka. Uvádí, že rusko-ukrajinská válka potvrdila nezbytnost aktivního členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO). Společně se spojenci má Česko posilovat schopnost NATO odradit protivníka od útoku a ubránit se agresi.
Jako nezbytnou podmínku obranyschopnosti Česka strategie stanovuje dostatečné finanční zajištění v podobě ročních výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. Dokument také uvádí, že v případě potřeby Česko přistoupí k dalšímu navýšení obranných výdajů.
Do obrany státu se má zapojit společnost jako celek
Podle materiálu není obrana státu pouze úkolem ministerstva obrany a české armády, podmínkou obranyschopnosti je podle ní zapojení orgánů veřejné správy i společnosti jako celku. Součástí mají být také připravené a dostupné zálohy ozbrojených sil. S tím podle Černochové souvisí posilování náboru například pomocí virtuálního náborového střediska.
Dokument zdůrazňuje i roli domácího obranného a bezpečnostního průmyslu, podle strategie je třeba prohlubovat spolupráci mezi státem a průmyslem a vytvářet předpoklady pro zapojení obranného průmyslu do systému hospodářské mobilizace.
Obranná strategie nahrazuje dokument z roku 2017, důvodem jejího vzniku bylo podle ministerstva obrany zhoršení bezpečnostního prostředí, na které musí Česko reagovat.
Právě v těchto dnech vrcholí ve vojenském újezdu Hradiště letošní největší cvičení pozemního vojska. Mezi dvěma tisíci účastníků jsou i Slováci, Poláci nebo Maďaři.
Pozemní síly, které tu absolvují cvičení, tvoří jádro České armády. Tvoří ho celorepublikově deset tisíc vojenských profesionálů. Podle Armády ČR se jedná o letošní poslední cvičení pozemních sil takového rozsahu v České republice.
Cílem je odstrašit, míní Jireš. Podle Růžičky je armáda na špičkové úrovni
Ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jan Jireš později v pořadu 90' zopakoval, že cílem není vést válku, ale odstrašit jakéhokoli potenciálního útočníka. „Budujeme systém, který nám umožní v případě potřeby nasadit vojenské síly, ale skutečně prvořadým hlavním úkolem je zabránit tomu, aby k napadení došlo,“ uvedl a dodal, že pokud se objevují zprávy o tom, že vláda straší občany, tak jde o nesmyslné a zavádějící informace. „Není to o strašení lidí, ale strašení nepřítele.“
Zároveň zmínil, že dokument je přelomový v tom, že poprvé jakožto národní strategický dokument jednoznačně pojmenovává Rusko „jako nejzásadnější a nejaktuálnější hrozbu bezpečnosti České republiky a Evropy jako celku.“
Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička z opozičního hnutí ANO v pořadu zmínil, že se strategií souhlasí. Podotkl také, že vojenská technika se nepořídí ze dne na den, a zdůraznil, že armáda je na dobré úrovni, a to i přesto, že Česko v minulosti nedávalo dvě procenta na obranu. „My jsme z mála dokázali udělat maximum.“ Podotkl, že z vlastní zkušenosti, kdy působil v Iráku a v Kosovu, ví, že čeští vojáci byli vždy svým výcvikem a nasazením na špičkové úrovni.
„Co naši piloti dokážou s gripeny, máme jich, tuším čtrnáct. Dokážou chránit vzdušný prostor České republiky, Slovenské republiky, létají v Pobaltí – se čtrnácti stroji. To je něco neskutečného a já před nimi smekám. (…) Nikde jsem nezaznamenal, že by nás někdo podcenil v rámci Aliance,“ uvedl.
Nové F-35
Vláda rovněž do strategie zapracovala i nákup 24 amerických stíhaček F-35, přičemž první stroje budou hotovy v roce 2029. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v této souvislosti v pořadu podotkl, že proces je nastartován správně, byť má zpoždění, což není problém výroby, ale politických rozhodnutí.
„Výjimečné tyto stíhačky jsou, to je bez debaty. Je potřeba vidět, že vstupujeme do úplně nového období. Pochopitelně armáda i nynější obranná strategie mluví o multidominovém prostředí, digitalizaci, umělé inteligenci a podobně. Tento letoun je reprezentantem takovýchto nových technologií,“ dodal.
Výzkumný pracovník Pražského centra pro výzkum míru Jan Ludvík dodal, že nákup letounů F-35 je jedna z variant ochrany vzdušného prostoru. „Pokud chceme mít 24 letadel, tak F-35 je v zásadě ta jediná možná nejlepší varianta,“ uvedl. Jednou z dalších možností je podle něj nejít cestou posilování letectva, ale spoléhat více na pozemní komponenty, například posílení protivzdušné obrany a dělostřelectva. Dodal však, že o armádě je potřeba uvažovat jako o celku.
„Armáda to má nyní vymyšlené, má to koncipované na variantu 24 nadzvukových letadel, které plní úkoly jak vůči vzdušným cílům, tak i pozemním cílům. Vzhledem k pokročilosti letounů F–35 je to v této situaci velmi dobré řešení.“
