K letectvu mě nalákal i film Top Gun, říká stíhací pilot Pavel Pavlík

28 minut
Interview ČT24: Stíhací pilot Pavel Pavlík
Zdroj: ČT24

„Nenosím na palubu ani fotky, ani talisman, ale letadlo pohladím, protože chci, aby mě dovezlo, kam má,“ řekl v Interview ČT24 velitel 21. křídla taktického letectva v Čáslavi a stíhací pilot Pavel Pavlík. Stát se stíhačem byl už jeho dětský sen, o letadla se zajímali i jeho děda a otec. A do letectva ho nalákal také americký film Top Gun.

Pro splnění snu bylo nutno splnit několik předpokladů, vzpomíná Pavlík. Jako první vůle vstoupit do Armády ČR a sloužit v ní. Jako druhý dobře se připravit na přijímací řízení, které zahrnovalo například matematiku, fyziku, angličtinu či tělocvik.

A pak také úspěšně projít náročným screeningem v Ústavu leteckého zdravotnictví. 

„Tady mluvím o svém štěstí,“ podotkl velitel a zmínil některé adepty, kteří se narodili s nějakou vadou, o které ani nevěděli, a pak se dozvěděli, že nemůžou létat se stíhačkou.  

Pavel Pavlík
Zdroj: ČT24

Film a realita

Do letectva ho nalákal také americký film Top Gun z osmdesátých let. „Vyrůstal jsem na něm a byl jsem nadšen i z dvojky (Top Gun: Maverick),“ řekl s odkazem na loňské pokračování. 

Při komentování některých scén z druhého dílu zmínil, že jako pilot gripenu je školen na přetížení 9G (samotné letadlo vydrží i 12G). Ke zvládnutí tohoto stavu probíhá speciální výcvik na centrifuze ve Švédsku, kdy má člověk dvě vteřiny na správnou reakci, aby se „neuspal“.

V Česku pak lze letět ve výšce sto metrů nad povrchem, zatímco třeba při misích v Pobaltí lze jít ještě níž, až do výše třiceti metrů nad mořem. Cvičí se též některé další bojové akce, které byly ukázány ve filmu. A například „manévrový vzdušný boj“, který byl ukázán zvláště v prvním Top Gunu, se cvičí i dnes.  

Pavlík zmínil, že má přezdívku „Speedy“, protože se věnoval leteckému pětiboji a při překážkovém běhu byl velmi rychlý. „Přezdívky zlepšují a zrychlují komunikaci, zvláště se zahraničními piloty,“ poznamenal. Vzpomněl třeba na francouzského pilota, který má složité jméno, ale říká se mu prostě Shrek.

V pořadu hovořil například také o tom, za co odpovídá jako velitel 21. křídla taktického letectva v Čáslavi, či o povinnostech, když má pohotovost. Celý rozhovor je ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
09:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 1 hhodinou

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 3 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 4 hhodinami

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 10 hhodinami

Za kostní dřeň nejdřív poděkovala dopisem, teď se s dárcem mohla i setkat

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.
před 11 hhodinami
Načítání...