Izraelské radary MADR opět neprošly vojskovými testy

Ani prodloužené vojskové zkoušky nepomohly, mobilní izraelské radary MADR stále nesplnily požadavky české armády. Testy proto musely být opět prodlouženy, zjistili Reportéři ČT. Skončit přitom měly už letos v létě, armáda chtěla radary začít používat během prvního pololetí příštího roku.

Jak vysvětlilo tiskové oddělení ministerstva obrany, „v této době tým odborníků (…) odstraňuje s velkým nasazením veškeré technické těžkosti a hledá řešení, která urychlí zavedení radiolokátorů MADR do Armády ČR“.

Původně měly vojskové zkoušky izraelských systémů skončit letos v létě. To se však nepodařilo a nový termín byl stanoven na 30. listopad 2022. Ani to ovšem nestačilo. Nyní ministerstvo obrany mluví až o začátku roku 2023.

„Dokončení celého projektu ani postupná náhrada starých ruských radiolokátorů za moderní tento posun nijak neohrožuje,“ tvrdí ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický. Podle dostupných informací může za zpoždění nejen samotný izraelský dodavatel, potíže prý vznikají i na české straně. Pro připomenutí – tuzemský průmysl má mít na zakázce minimálně 30procentní podíl.

Kontrakt za 3,5 miliardy

Jak ovšem zjistili Reportéři ČT, i kvůli stále prodlužovaným vojskovým zkouškám se musel citelně posunout celý harmonogram kontraktu. Zatímco původní plány mluvily o tom, že česká armáda začne používat izraelské radary za 3,5 miliardy v první polovině roku 2023, teď už se počítá až s druhým pololetím příštího roku.

„Na tomto projektu je dobře vidět komplexnost a složitost problematiky procesu zavádění nejmodernější technologie do Armády ČR,“ hájí nicméně současný zamrzlý stav kontraktu náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Lubor Koudelka.

Izraelské radary, které si Praha koupila bez soutěže na základě mezivládní dohody v prosinci 2019, se však potýkají i s dalšími potížemi. Jak v listopadu uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24, izraelská strana nedodává radary do Česka podle termínů ve smlouvě, a proto už tam prý musela napsat „poměrně ostřejší dopis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 16 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
16:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 44 mminutami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 2 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...