Prezident strana 3 z 5

Bill Clinton, bývalý americký prezident, je v Praze. V úterý se zúčastní konference na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Do hlavního města přicestoval už v sobotu večer. V neděli navštívil jazzový klubu Reduta. Na místě s ním byl i český prezident Petr Pavel a zástupci politické reprezentace i bezpečnostní komunity.

Prezident Petr Pavel převzal svůj úřad během slavnostní inaugurace ve Vladislavském sále Pražského hradu dne 9. března 2023. Během uplynulého roku procestoval jak naše nejbližší sousedy, tak vzdálené spojence, přičemž navštívil země jako Ukrajina a Izrael. V následující galerii představujeme výběr fotografií zachycujících jeho cesty a setkání se zahraničními funkcionáři.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

U příležitosti prvního roku Petra Pavla v prezidentské funkci poskytla České televizi rozhovor i první dáma Eva Pavlová. Uvedla, že svému manželovi ze zásady neradí, její názor si ale hlava státu vyslechne. Rozhovor s manželským párem Pavlových vedl Michal Kubal.

Jak první rok prezidenta hodnotí šéfové sněmovních stran a hnutí? Často opakovali slovo změna. Někteří z nich hlavu státu chválí za to, jak reprezentuje Českou republiku. Dále mluví o aktivním výkonu mandátu a spojování společnosti. I zástupci vládní koalice ale mají některé výhrady. Třeba vůči pozdějšímu podpisu změn u předčasných důchodů. Stvrzení některých zákonů, například také konsolidačního balíčku, mu vyčítá opozice. SPD kritizuje kroky v zahraniční politice i to, že se zástupci hnutí nejednal o penzijní reformě.

Za týden začne v Rusku výběr hlavy státu. Podle posledních průzkumů – i těch nezávislých – je jasným favoritem současný ruský vůdce Vladimir Putin. Oficiálně bude mít tři protikandidáty, ale protiválečné a prozápadní opoziční politiky – Jekatěrinu Duncovovou a Borise Naděždina – centrální volební komise do klání vůbec nepustila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

Během prvního roku ve funkci přišel tým prezidenta Petra Pavla hned o několik členů na klíčových pozicích. Jako šéfka odboru komunikace i mluvčí Hradu nejprve skončila Markéta Řeháková, funkci poté dala k dispozici i Pavlova pravá ruka z volební kampaně, vedoucí prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Média spekulovala, že v týmu panoval spor mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce. Vohralíková údajně měla konflikt s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Ten neprodloužil smlouvu kvůli odmítnuté žádosti o bezpečnostní prověrku. Pavel spekulace o vnitřních sporech popřel a obměnu personálu označil za standardní postup v institucích.

Česká strana jedná o přijetí premiéra Petra Fialy (ODS) americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. České televizi to řekl šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček. V budoucnu bude usilovat i o to, aby se přijetí dočkala i česká hlava státu Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.

Miliony Američanů vybírají v patnácti státech a na ostrově Americká Samoa během takzvaného superúterý své kandidáty na prezidenta. Republikán Donald Trump bude v primárkách usilovat o to, aby zasadil „rozhodující úder“ své jediné soupeřce o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové, píše agentura Reuters. Očekává se, že superúterý pouze potvrdí dosavadní trend a v listopadových volbách se střetne po čtyřech letech opět Trump s demokratem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Do Česka v úterý přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron. Setká se s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS), s nimiž by měl podle dostupných informací řešit hlavně pomoc Ukrajině a jadernou energetiku včetně tendru na dostavbu Dukovan. Podle Hradu se bude jednat i o českém plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii pro Kyjev. Obě země také podepíší dohodu o strategické spolupráci. Středový politik Macron je u moci od roku 2017. Jako jeden z předních evropských lídrů usiluje o roli zprostředkovatele mezi Moskvou a Kyjevem. Na domácím poli naráží na odpor veřejnosti kvůli svým nepopulárním ekonomickým reformám.

Ruský nejvyšší soud v pondělí znovu odmítl registraci opozičního kandidáta Borise Naděždina k volbám, uvedla ruská tisková agentura Interfax. Naděždin ohlásil, že za svoji účast ve volbách bude bojovat až do konce a obrátí se na ústavní soud.

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek na různých místech v Texasu navštívili americko-mexickou hranici. Imigrace do USA z Mexika je zásadním tématem kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž se Biden a Trump s velkou pravděpodobností znovu utkají. Oba tak při návštěvě hranice, kdy je dělilo zhruba 480 kilometrů, zdůrazňovali, že jsou schopni problémy nelegální migrace řešit, a navzájem se obviňovali z nefunkčnosti imigračního systému.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Maďarský parlament zvolil dosavadního předsedu ústavního soudu Tamáse Sulyoka novým prezidentem. Sedmašedesátiletého Sulyoka navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána a byl jediným kandidátem.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.