Prezident strana 3 z 5

Běloruský režim před nedělními prezidentskými „volbami“ ještě posílil represe. Do ulic Minsku a dalších měst vyrazili policisté se samopaly. Předem určeným vítězem je diktátor Alexandr Lukašenko, který vládne od roku 1994. Ani letos nemá reálného soupeře, protože jména schvaluje Minsk. Jedinou „nezávislou“ kandidátkou je někdejší poslankyně Anna Kanopacká, opozice se k ní ale nehlásí.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází lavina změn v oblasti bezpečnosti. Republikán klade důraz na boj s nelegální imigrací a importovaným organizovaným zločinem. Dokonce naznačil, že by proti kartelům mohl na území Mexika nasadit i americké vojáky. Své lidi prezident dosadil do čela pobřežní stráže i tajných služeb. Kritizoval také Federální agenturu pro krizové řízení. Část jejích pravomocí by v budoucnu mohly převzít jednotlivé státy USA.

Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump již v aréně Capital One podepsal své první exekutivní příkazy, poté zamíří do Bílého domu a chopí se svých pravomocí. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.

Nastupující americký prezident Donald Trump v uplynulých měsících představil veřejnosti svou novou vládu. Některá jména jsou přitom kontroverzní. Podle agentury Reuters nemají své posty jisté třeba nominant na ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší či kandidátka na ředitelku tajných služeb Tulsi Gabbardová. Naopak Pete Hegseth, který dostane na starost resort obrany, má po slyšení v Senátu USA větší šance – navzdory obviněním ze sexuálního napadení a nadměrného pití alkoholu.

Inauguraci staronového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa doprovodí mimořádná bezpečnostní opatření. V oblasti se nacházejí speciální ploty a na pořádek má dohlížet 25 tisíc vojáků a policistů. Na slavnostní akt dostali netradičně pozvánku i někteří zahraniční lídři a krajně pravicoví politici. Trump nicméně v pátek oznámil, že ceremoniál se kvůli očekávaným silným mrazům výjimečně přesune do budovy Kongresu.

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.

Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, jemuž tak může být prodloužena vazba. Soud v metropoli Soulu to podle tiskových agentur oznámil v neděli ráno místního času (sobota večer SEČ). Jun, kterého parlament zbavil pravomocí kvůli pokusu o vyhlášení výjimečného stavu, se soudního jednání osobně zúčastnil, aby bojoval proti žádosti vyšetřovatelů o prodloužení vazby. V ní je od středy. Na základě nového zatykače může být Jun zadržován až 20 dní.

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, je podle prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS) stále aktuální. Podle hlavy státu je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem v Praze, také předsedové obou parlamentních komor a další politici.

V čem je budoucnost České republiky a co patří minulosti? A jakou představu o životě mají mladí? Fokus Václava Moravce tentokrát nabídl diskusi z Panteonu Národního muzea v Praze. Pozvání do pořadu přijali prezident Petr Pavel, bývala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, historička a politoložka Adéla Gjuričová, student a novinář Kryštof Jiřík, podnikatelka a startupistka Laureen Höllge a ekonom Radek Špicar.

Chorvatský prezident Zoran Milanović v nedělním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů. Genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) obdržel 25,42 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters. Volební místnosti se uzavřely v 19 hodin středoevropského času.

Soudce newyorského soudu Juan Merchan se nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa rozhodl v kauze falšování finančních záznamů kvůli platbám pornoherečce Stephanii Cliffordové nepotrestat vězením, podmínkou ani pokutou. Merchan zároveň zdůraznil, že verdikt neruší výrok poroty, která v květnu rozhodla, že Trump je vinen, informovala stanice CNN.

Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Spojené státy se rozloučily s bývalou hlavou státu Jimmym Carterem. Prezident Joe Biden na pohřbu vyzdvihl Carterovu osobnost, když hovořil o laskavosti a skromnosti zesnulého politika. Carter, který zemřel ve sto letech, se celý život zasazoval o lidská a občanská práva a získal Nobelovu cenu míru.

Libanonský parlament ve čtvrtek zvolil prezidentem země vrchního velitele libanonské armády generála Josepha Aúna, informují agentury Reuters a AFP. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu.

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Čtyři roky od bezprecedentního útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol padlo už na tisíc soudních verdiktů a někteří z vůdců násilností mají strávit za mřížemi desítky let. Trump ale avizoval, že některé odsouzené hodlá omilostnit. Budovu Kongresu budou letos během potvrzování výsledku prezidentských voleb chránit mimořádná bezpečnostní opatření. Trump o útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 hovoří jako o „dni lásky“, přičemž většina obvinění proti jeho osobě byla odložena nebo smetena ze stolu. Americká veřejnost zůstává v názoru na čtyři roky staré dění rozdělená.

Započaly pohřební obřady na počest exprezidenta USA Jimmyho Cartera, který zemřel minulou neděli. Rakev dopravila speciální kolona nejprve do jeho rodného města Plains v Georgii, následně do Atlanty. Tam v budově jeho prezidentské knihovny bude moct široká veřejnost uctít jeho památku.

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.

Jihokorejští vyšetřovatelé a policisté se v pátek bez úspěchu pokusili v sídle prezidenta Jun Sok-jola o jeho zatčení kvůli tomu, že se v prosinci snažil zavést stanné právo. Jejich záměr, který je podle prezidentových advokátů nezákonný, překazila prezidentská ochranná služba.