Prezident strana 5 z 5

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu sto tisíc dolarů (v přepočtu 2,39 milionu korun), oznámily světové agentury. Podle Reuters růst hodnoty bitcoinu podpořila očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý překvapivě vyhlásil v zemi stanné právo. Rozhodnutí po šesti hodinách odvolal, když jej k tomu vyzval parlament. Při vyhlášení opatření obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií vůči KLDR a paralyzování vlády protistátní činností. Důkazy ale nepředložil. Opozice ve středu předložila návrh na odvolání prezidenta. Jun, kterého provázejí skandály, je nyní rekordně neoblíbený.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki, šéf polského Institutu národní paměti. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Za Občanskou koalici polského premiéra Donalda Tuska bude v květnových prezidentských volbách kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Při vnitrostranickém hlasování vyhrál nad ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Trzaskowski je odborníkem na evropské záležitosti, podporuje větší evropskou integraci, ekologickou transformaci, větší roli samospráv či registrované partnerství stejnopohlavních párů. Opoziční konzervativci podle médií vsadí na méně známou tvář – historika Karola Nawrockého.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Vůdce gruzínského separatistického regionu Abcházie Aslan Bžanija podal demisi, píše agentura Reuters a ruské tiskové agentury s odvoláním na úřad lídra oblasti. Součástí dohody s opozicí je úterní odchod demonstrantů z vládních budov. Protestující je obsadili minulý týden kvůli spornému zákonu, jenž by umožnil ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v regionu. Abcházie se s pomocí Moskvy fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

O prezidentovi Spojených států amerických se říká, že je to nejmocnější člověk na světě. Pozoruhodné ale je, jak málo se to odráží ve finančním ohodnocení jeho práce.

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Prezident Petr Pavel se během příštího týdne rozhodne, jestli podepíše návrh státního rozpočtu na rok 2025. Nejprve ho chce ale probrat s vládou, a to především jeho transparentnost. Podle hlavního ekonomického poradce prezidenta Davida Marka jsou totiž v rozpočtu sporné položky zhruba za čtyřicet miliard korun. Pokud je kabinet nevysvětlí, Marek doporučí Pavlovi návrh vetovat. Vláda kritiku odmítá.

Skoro každý druhý obyvatel Česka je podle bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi nespokojený s tím, jak dopadly americké prezidentské volby. Vítězství Donalda Trumpa pozitivně hodnotí pětatřicet procent respondentů. U lidí dotázaných v Česku tak převažuje podíl těch, kdo by hlasovali pro Kamalu Harrisovou, kterých je 48 procent. Donalda Trumpa by volil zhruba každý třetí oslovený.

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Pro nově zvoleného šéfa Bílého domu hlasovala i část mladých mužů, kteří tradičně volí demokraty, upozornil server Axios s odkazem na exit polly. Republikánu Donaldu Trumpovi se tak podařilo zvrátit trend, který byl ve Spojených státech patrný po generace. Mladí Američané často fungují jako pomyslný jazýček na vahách. Experti v souvislosti s volbami dále poukazují na to, že Trump odlákal demokratům i část zástupců menšin.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Botswanská demokratická strana (BDP) poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1966 prohrála parlamentní volby, uvádí zpravodajský server BBC s odkazem na průběžné výsledky. Debakl už připustil prezident Mokgweetsi Masisi, který slíbil, že odstoupí. Jihoafrická země je „oázou“ demokracie na kontinentu, v posledních letech ji však začaly tížit ekonomické potíže včetně vysoké nezaměstnanosti spojené s poklesem zájmu o diamanty.

Narodila se s nezhoubným nádorem v krční páteři a hýbe jen hlavou, přesto se rozhodla pomáhat ostatním. Dita Horochovská společně s kolegou Lukášem Srbou založili spolek „Silou hlasu“, v němž učí, jak ovládat počítač pouhým hlasem. Horochovská si od prezidenta Petra Pavla převzala Medaili Za zásluhy. V Událostech, komentářích uvedla, že obdržet takové ocenění je naprosto nepopsatelný pocit.