Prezident strana 5 z 5

Katar patří k umírněným zemím v regionu, a s takovými je zapotřebí vést dialog, řekl prezident Petr Pavel po jednání s tamním emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. „Shodli jsme se, že bezpečnostní situaci v Gaze je nutné řešit v komplexnějším balíku, který má konkrétní cíl – a tím je forma státnosti pro Palestince,“ konstatoval český prezident.

Rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům je enormní, ale v naprosté většině se o něm ani neví. Novinářům to v Izraeli řekl český prezident Petr Pavel. Izraelci podle něj například do Gazy dodávají pitnou vodu. Opravená potrubí přitom často ničí teroristické hnutí Hamás, protože nechce, aby Izrael byl vydáván za toho, kdo humanitární pomoc poskytuje, míní hlava státu. Ta se v podvečer přesunula do Kataru, kde bude ve středu jednat s emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

V září se v Praze sejde Vojenský výbor Severoatlantické aliance, v Česku se zasedání náčelníků generálních štábů zemí NATO uskuteční poprvé. Na událost upozornil server CZ Defence. Pro Česko má být setkání příležitostí představit „národní pohled“ na společnou obranu Aliance, vyplývá z dokumentu resortu obrany.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

U federálního odvolacího soudu ve Washingtonu se probírala klíčová otázka spojená s obžalobami amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb. Jeho právníci tvrdí, že v této souvislosti nemůže být stíhán, protože obvinění pramení ze skutků spojených s výkonem prezidentské funkce. Na soudní jednání dorazil exprezident osobně.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Během ledna začnou Američané v primárkách vybírat stranické kandidáty na prezidenta. Průzkumy ukazují, že se nejspíš bude opakovat duel mezi exprezidentem Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Podpora je zatím vyrovnaná, i když Trump vede v několika klíčových státech. Zatímco republikán Trump hraje hlavně na protiimigrační rétoriku a slibuje omilostnění útočníků z Kapitolu, demokrat Biden připustil, že jeho cílem je hlavně svého rivala zastavit.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Americká Sněmovna reprezentantů vyjádřila podporu pro vyšetřování prezidenta Joea Bidena. Podle analytiků by mohlo vést k jeho takzvanému impeachmentu – ústavní žalobě na prezidenta. V dolní komoře Kongresu mají většinu republikáni. Výsledek hlasování byl podle amerických médií očekávatelný, sám o sobě však Bidena z ničeho neviní.

Gruzínskou prezidentku Salome Zurabišviliovou přijal na Pražském hradě její protějšek Petr Pavel. Chce tak vyjádřit podporu Gruzii dříve, než bude Evropská rada rozhodovat o přidělení kandidátského statutu kavkazské zemi. Hrad dal najevo, že považuje Zurabišviliovou za političku, která ve své zemi výrazně přispívá k prosazování evropských hodnot.

Ruský vůdce Vladimir Putin potvrdil, že se bude příští rok v březnu opět ucházet o prezidentský úřad. Oznámil to při neformálním rozhovoru po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už téměř čtvrtstoletí, nynější mandát mu vyprší v květnu příštího roku. Volby v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí.

Soudy se mohou zabývat kroky Donalda Trumpa, které podnikal v závěru svého prezidentského mandátu – po volební porážce z roku 2020. Federální soudkyně ve Washingtonu odmítla požadavek Trumpova týmu, podle nějž by měl mít jako tehdejší úřadující prezident imunitu.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Slovenský premiér Robert Fico navštívil na své první zahraniční cestě po návratu do funkce Prahu. Setkal se se čtveřicí nejvyšších ústavních činitelů – dopoledne jednal s předsedy parlamentních komor, odpoledne navštívil českého premiéra Petra Fialu (ODS), a potom i prezidenta Petra Pavla. Opakovaně hovořil o pozici nové slovenské vlády k rusko-ukrajinské válce, s Fialou jednal také o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí nebo migraci.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí nejprve informoval ve videu na sociální síti X. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Kabinet v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Vládní představitelé prezidentův krok uvítali. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Rusko a také mezinárodní terorismus jsou v současnosti podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky největšími hrozbami. Řekl to v projevu na úvod velitelského shromáždění, které by mělo stanovit úkoly armády na příští rok, za svůj „hlavní a jediný cíl“ v něm zároveň označil bojeschopnost armády. S projevem vystoupil také prezident Petr Pavel, podle nějž se bezpečnostní situace ve světě stále zhoršuje.