90' ČT24 strana 5 z 5

Kampaň uchazečů o Pražský hrad bude před druhým kolem prezidentských voleb mířená hlavně na negativní emoce, domnívá se odborník na politické kampaně Radim Pařík. S dalšími analytiky se shoduje na tom, že cílem hlavně pro kandidáta a expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude odradit od hlasování zejména voliče neúspěšných kandidátů, kteří podpořili Petra Pavla. „Je to nejtvrdší politická kampaň, kterou jsme od roku 1989 v politice zažili,“ myslí si pak expert na politický marketing Jakub Horák. Očekává, že výsledek voleb ovlivní účast mladých lidí. O šancích jednotlivých kandidátů odborníci diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Kandidatura a průběh kampaní kandidátů na prezidenta Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové podle politologa Michala Pinka reprezentuje několik protipólů. Zatímco Pavel a Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima se na sebe v kampani pouze snaží upozornit, míní. Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman doplňuje, že přes první pozice v předvolebních průzkumech mají favorité „mělkou“ podporu, která se mezi nerozhodnutými voliči ještě může měnit. Zároveň se podle něj všichni tři snaží vymezovat proti vládě. Přestože koalice SPOLU podpořila také Nerudovou a Pavla, je Hartman přesvědčený, že kandidáti nyní nutně balancují mezi tím, aby vládní podporu neodmítali, ale zároveň se pro další voliče nestali reprezentanty nepopulárních vládních kroků. Kampaň a postoje Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Prezidentské kampaně Pavla Fischera, Jaroslava Bašty (SPD) ani Josefa Středuly nepřinesly podle politologa Milana Školníka nic výrazně nového a přelomového. Domnívá se, že vzhledem k poměrně nízkým preferencím všech tří může být kandidatura nakonec hlavně způsobem, jak na sebe upozornit před dalšími volbami – třeba do Senátu. Jediné, co by jim podle něj mohlo ještě pomoci přímo v prezidentské volbě, by byl dramatický neúspěch trojice favoritů v závěrečných televizních debatách. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk si myslí, že by jim kandidatura mohla vynést významné pozice v politických stranách. Ačkoli je straníkem jen Bašta, Fischer podle něj názorově souzní s KDU-ČSL a Středula se sociálními demokraty. Kampaň a postoje Pavla Fischera, Jaroslava Bašty a Josefa Středuly představil pořad 90‘ ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Ačkoli přišel o část kampaně kvůli svému dočasnému vyřazení z prezidentské volby, věří kandidát na hlavu státu Karel Diviš, že dokáže postoupit do druhého kola. Jako prezident by chtěl aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory a korigovat kroky vlády. Věří, že pravomocí k tomu má hlava státu dost. Byl by pro změny ve fungování Evropské unie, považuje však za nesmyslné vystupovat z ní. Diviš byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

Lidí s respiračními chorobami v Česku přibylo za pouhý týden o třetinu. Souběžně se výrazně šíří tři onemocnění – covid, chřipka a RS virus. Zatím se plní především kapacity dětských oddělení. Na dva ze tří těchto virů se můžeme očkovat, připomíná hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly je zde generace dětí, která je vůči RS virům citlivá.

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Možný, i když ne vysloveně preferovaný partner – tak hovoří lídr pražské kandidátky SPOLU Bohuslav Svoboda (ODS) o ANO, s jehož představiteli jednal o případné budoucí spolupráci ve vedení hlavního města. Svoboda tvrdí, že by dál upřednostnil koalici na vládním půdorysu, s pražskými Piráty má ale neshody. Trestně stíhaného Jana Wolfa (KDU-ČSL) se zastal, naopak podle členky vyjednávacího týmu Pirátů Jany Komrskové je součástí politické kultury, že v radě nikdo stíhaný nebude.

ODS s TOP 09 chtějí v Brně širokou koalici s ANO, KDU-ČSL se STAN, Piráty i ČSSD. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) to odůvodnila těžkou dobou. V opozici by tak byla SPD s Trikolorou a Moravany a také Zelení s Žít Brno. Představitelé stran, které by měly podle Vaňkové do koalice vstoupit, neskrývají ovšem překvapení a někteří i rozčarování. Ustavující zastupitelstvo se bude konat ve čtvrtek 20. října. Dosud vedla Brno koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.

Šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek rezignuje na svou funkci. Potvrdil to serveru Lidovky.cz. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer v Událostech, komentářích řekl, že na dobu, než vybere nového ředitele, pověřil vedením Úřadu pro zahraniční styky a informace prvního náměstka. Část poslanců vyzývala k Mlejnkově výměně kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Kvůli Mlejnkově angažmá čelí již řadu týdnů ministr vnitra kritice, hnutí ANO trvá i na jeho rezignaci.

Poslanecký klub ANO se jednomyslně shodl, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Silnější z dvojice opozičních hnutí to zdůvodňuje kontakty nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s trestně stíhaným podnikatelem. O vyslovení nedůvěry vládě se bude hlasovat poprvé od jmenování kabinetu Petra Fialy (ODS), zároveň to bude první takové hlasování od loňského června. Tehdy se opozice pokusila svrhnout Babišův kabinet poté, co komunisté vypověděli smlouvu o toleranci.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.

„Cílem je zaručit tepelný komfort v domácnostech v případě výpadku,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) v souvislosti s navrhovanou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu. Dodal, že jde pouze o airbag, který se použije v případě nouze, ale nejlépe bude, pokud jej Česko nepoužije. Vyhlášku však kritizují například Asociace hotelů a restaurací či poskytovatelé sociálních služeb.

Vláda zvažuje zdanění energetických společností. Pro pomoc lidem s vyššími cenami energií by mohla podle odborníků také využít dividendy ČEZu. Člen sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Kuchař v 90'ČT24 řekl, že by se měl zvolit správný mix, aby to pomohlo nejvíce lidem. S tím souhlasí také poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Oba se shodli také na tom, že v současné situaci by nebylo dobré vrátit superhrubou mzdu.

Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.