90' ČT24 strana 5 z 5

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Prezident Petr Pavel by poprvé mohl vetovat zákon. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové o tom uvažuje u důchodové novely. Zda ji vetuje či podepíše, oznámí Pavel v pátek, dodala. I kdyby zákon podepsal, nezačal by platit od 1. září, jak původně předpokládala vláda. O důchodové novele jednal Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) na pravidelné schůzce ve čtvrtek večer. Fiala na Pražský hrad mířil s ambicí hlavu státu přemluvit, aby zákon podepsala ještě v srpnu.

Díky mimořádnému schválení víz pro tři ruské a jednoho běloruského fotbalistu mohou tito hráči kazachstánského klubu Tobol Kostanaj nastoupit proti Plzni. Původně měli zákaz přicestovat a jejich tým hrozil bojkotem utkání. Vláda ale vydala usnesení, podle kterého do Česka můžou. Před měsícem přitom ruská tenistka do Prahy na mezinárodní turnaj nesměla. Situaci kolem startu ruských a běloruských sportovců jak na českém území, tak i na mezinárodních turnajích se věnovalo večerní vysílání ČT24.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Bývalý americký prezident Donald Trump byl obviněn velkou porotou, že se pokusil zvrátit svou těsnou volební porážku v klání s Joem Bidenem v roce 2020 v americkém státu Georgia. Trump, který je s náskokem před ostatními soupeři předním uchazečem o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce, je obviněn už ve čtvrtém případu, uvedly tiskové agentury, spolu s ním je obviněno 18 kompliců. Hlavní prokurátorka v případu dala Trumpovi a dalším čas do příštího pátku, aby se vydali úřadům.

Rusko dopoledne podniklo další raketový útok na Kyjev, žádné vážné škody ani zranění lidí tam ale nezpůsobilo, píše agentura Unian. Podle ukrajinských představitelů útočilo nadzvukovými balistickými raketami Kinžal. Stejnými raketami cílilo i na letiště Kolomyja v Ivanofrankivské oblasti, sdělilo ukrajinské letectvo. V téže oblasti na západě Ukrajiny zabilo ruské ostřelování dítě, další člověk zemřel v Chersonu. Už ve čtvrtek zasáhla ruská střela v Záporoží hotel, kde podle Kyjeva krátce předtím skončil dětský tábor. Zařízení často využívala i OSN. Jeden člověk při útoku zahynul. Podle ukrajinských zdrojů navíc Rusové začínají postupovat v Charkovské oblasti.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Dopravní situace v Brně se pro řidiče nadále zkomplikuje. Začíná totiž plánované rozšiřování dálnice D1 na šest pruhů, které zřejmě výrazně a na delší dobu zatíží provoz kolem jihomoravské metropole. Silničáři v úterý začali pracovat na kilometr a půl dlouhém úseku mezi exity 194 a 196, celkově se má ale rozšiřování týkat třiceti kilometrů dálnice. Provoz ve dvou pruzích v obou směrech zůstane během prací zachován. Policisté kvůli stavbě posílili hlídky přímo na místě a rozšířili dálniční oddělení v Chrlicích.

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.

Navrhované zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění pravidel předčasných důchodů je ve sněmovně před schvalováním. Jednání trvalo přes osm hodin. Poslanci opozičních ANO a SPD podali k vládní novele v úterním druhém čtení na dvě desítky úprav. Jedna z nich se týká i již dříve schváleného snížení důchodů prominentů někdejšího komunistického režimu. Zákonodárci budou nejdříve příští týden hlasovat v závěrečném kole i o zamítnutí předlohy, která také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Není to reakce na jeden či dva body, ale na dlouhodobý průběh. Některá veřejná vystoupení děkana Miroslava Ševčíka vzbuzovala negativní reakce a já jsem mu to vytýkal, uvedl v pořadu 90' ČT24 rektor VŠE Petr Dvořák. Zdůraznil, že nejde o názory, ale o formu a způsob, kde jsou pronášeny, což na školu hází negativní světlo. Ševčík v pořadu uvedl, že velmi silnou roli hrají média, která o něm šíří nepravdivé informace. Odmítl, že by poškozoval zájmy vysoké školy a zmínil, že petici proti jeho odvolání podepsalo desetkrát více lidí než pro jeho odvolání. Už dříve uvedl, že je připraven se proti rozhodnutí bránit právní cestou.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Na velkou část ze zhruba osmdesáti tisíc nádorů, které lékaři u svých pacientů každý rok odhalí, se přijde pozdě. Jedním z důvodů je i to, že lidé dost nevyužívají preventivní vyšetření, na která mají zdarma nárok. Přitom až šedesáti procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Informace v pátek zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Podobný počet nelegálních migrantů jako za celý květen zadržely policejní hlídky na jižní Moravě jen v posledním týdnu. S tím, jak se otepluje a blíží se léto, migrantů putujících střední Evropou přibývá – podobně jako loni. A stejně jako loni přicházejí do České republiky především ze Slovenska. Loni zavedla Praha kvůli množství nelegálních migrantů i plnohodnotné kontroly na česko-slovenských hranicích. Letos se k tomu zatím nechystá, policie ale slibuje intenzivnější namátkové kontroly.

Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Snížení rychlostního limitu v rezidenčních oblastech Prahy na 30 kilometrů za hodinu by podle mluvčí hnutí Poslední generace Veroniky Holcnerové znamenalo spíše úlevu pro všechny než zhoršení. Domnívá se, že by se tak rozředily zácpy a situace by se zlepšila i pro městskou hromadnou dopravu. Podle starosty Prahy 9 a předsedy zastupitelského klubu SPOLU na magistrátu Tomáše Portlíka (ODS) se ale třicítka na mnoha místech, kde je potřeba, už zavedla, a případné zavedení jinde by naopak všechny zdržovalo. Třicítka ve městech byla tématem 90' ČT24.