Ostrov Santorini v Egejském moři dál sužují středně silné zemětřesné roje. V pátek dopoledne přišel další otřes o síle 5,1 stupně. Od o něco silnějšího otřesu ze středy platí stav nouze. Santorini navštívil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který obyvatele vyzval k dodržování pokynů civilní ochrany a ujišťoval je, že úřady stojí po jejich boku.
Ostrov Santorini je nyní ze tří čtvrtin vylidněný, v pohotovosti jsou mimořádné posily, které přivezly množství generátorů, vybudovaly záchranná stanoviště a stanová městečka. Platí stav nouze a poblíž útesů je omezená doprava. Na prohlídku přijel premiér Mitsotakis, který ale situaci nepokládá za bezprostředně nebezpečnou.
„Raději budu přehnaně opatrný, a proto jsme zmobilizovali státní infrastrukturu, pro případ silnějšího zemětřesení,“ uvedl premiér. Vyčlenil tři miliony eur na vybudování evakuačních tras v jižní části ostrova.
Například obec Fira stojící na vrcholu útesu je kvůli možnému sesuvu půdy vyklizená. Čtvrtina všech obyvatel – kolem čtyř tisíc lidí – na ostrově zůstává. Buď se nebojí, nebo nemají kam jet. Vylidněné ulice hlídají v prevenci rabování. Od středečního otřesu o síle 5,2 stupně se země dál chvěje.
„Seismická aktivita pokračuje stejným tempem jako v posledních dnech. Je intenzivní,“ zmínil ředitel Ústavu geodynamiky Vassilis Karastathis.
V prázdných ulicích jsou osamělí turisté, kteří tak nyní mají výhledy jen pro sebe. Cestování na Santorini totiž zakázané není. „Ne, vůbec nás to nevyděsilo. Myslím, že je to pro tuto oblast normální,“ řekla jedna ze zahraničních turistek.
Přes tisíc otřesů
Z hlediska geofyziků ale o normální jev nejde. V souostroví Kyklady nemají vývoj s čím porovnávat. Od konce ledna se půda třásla víc než tisíckrát. Epicentra leží v moři asi pětadvacet kilometrů od Santorini směrem k ostrovu Amorgos v hloubce sedmi až patnácti kilometrů pod mořem. Pátý stupeň škály otřesy překročily několikrát.
„Ta aktivita má charakter extenzních zemětřesení, to znamená, že k nim dochází v zemské kůře, která je roztahována. Čili je to prostředí, které svědčí průniku fluid, průniku magmatu. Možnosti udělat prognózy jsou komplikované tím, že se celá série odehrává pod mořskou hladinou a není možné pomoci si geodetickými měřeními, jaká dělají na Islandu,“ vysvětlil seismolog a ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák.
Seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Václav Kuna v 90' ČT24 poznamenal, že k takovým jevům dochází relativně často. „Pokud bychom se dívali na globální situaci, tak je to prakticky každodenní záležitost. (...) Někde po světě se toto děje každý den, ale samozřejmě nás to zajímá, protože je to blízko větších populačních center,“ poznamenal s tím, že série zemětřesení na Santorini lze zařadit do kategorie slabého či středně silného zemětřesení.
Obecně podle něj platí, že zděné budovy, které nemají železobetonové vyztužení, jsou relativně náchylné. Podotkl ale, že zemětřesení, které nyní na Santorini bylo, tedy o síle kolem pěti stupňů, obvykle nenapáchá velké škody. „Jen v případě, že je velmi blízko u povrchu, přímo pod obydlenou oblastí, a také v případě, že jsou domy postaveny velmi špatně. Pamatujeme si z loňska zemětřesení z Nepálu, kdy magnitudo lehce přes pět stupňů už způsobilo oběti na životech a zbořilo domy. Tady ta situace taková není, doufal bych, že jsou domy postaveny trochu lépe, ale hlavně ta zemětřesení jsou několik desítek kilometrů vzdálená, zatím pod mořem a zatím se nezdá, že by mělo dojít k něčemu horšímu,“ dodal.
Řecké úřady prozatím očekávají, že se zemětřesné roje po několika týdnech opět zklidní. Nelze ale předpovědět, zda do té doby nepřijde skutečně silné zemětřesení.
