90' ČT24 strana 3 z 5

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Cesta do Nigérie byla buď amatérsky připravená, nebo jde o politický postoj, řekl o zrušené návštěvě českého premiéra Petra Fialy (ODS) bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda ve středeční 90' ČT24. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 zopakoval, že Nigérie zrušení návštěvy zdůvodnila nemožností zajištění programu. Nigérie patří mezi nejvýznamnější africké obchodní partnery Česka a řadí se mezi ekonomické lídry kontinentu, mimo jiné i díky zásobám ropy.

Rok 2023 je zřejmě nejteplejším rokem v historii měření. Během středy to po zveřejnění dat za říjen v předstihu oznámila unijní služba Copernicus. Minulý měsíc byl přitom nejteplejším říjnem v měřených dějinách s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

„Je zjevné, že lidé chtěli určitou míru stability, možná lepší ekonomické podmínky, že chtěli někoho čitelného a někoho, kdo hájí zájmy slovenských občanů,“ okomentoval v Událostech, komentářích místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) vítězství strany Smer–⁠SD ve víkendových volbách na Slovensku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že Robertu Ficovi k vítězství neblahopřál, protože nesouhlasí s jeho názory.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.

Ukrajina provádí během války velkou změnu na samém vrcholu svého obranného aparátu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění ministra obrany Oleksije Reznikova. Ještě tento týden by měl parlament do funkce schválit bývalého poslance Rustema Umerova. V čele resortu tak poprvé zřejmě stane Krymský Tatar, který se za práva tamních obyvatel a návrat okupovaného poloostrova angažoval, což má vzhledem k úsilí Kyjeva o osvobození Krymu i symbolický význam. Umerov ale přináší do funkce rovněž zkušenosti z diplomacie či ze správy státního majetku.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Prezident Petr Pavel by poprvé mohl vetovat zákon. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové o tom uvažuje u důchodové novely. Zda ji vetuje či podepíše, oznámí Pavel v pátek, dodala. I kdyby zákon podepsal, nezačal by platit od 1. září, jak původně předpokládala vláda. O důchodové novele jednal Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) na pravidelné schůzce ve čtvrtek večer. Fiala na Pražský hrad mířil s ambicí hlavu státu přemluvit, aby zákon podepsala ještě v srpnu.

Díky mimořádnému schválení víz pro tři ruské a jednoho běloruského fotbalistu mohou tito hráči kazachstánského klubu Tobol Kostanaj nastoupit proti Plzni. Původně měli zákaz přicestovat a jejich tým hrozil bojkotem utkání. Vláda ale vydala usnesení, podle kterého do Česka můžou. Před měsícem přitom ruská tenistka do Prahy na mezinárodní turnaj nesměla. Situaci kolem startu ruských a běloruských sportovců jak na českém území, tak i na mezinárodních turnajích se věnovalo večerní vysílání ČT24.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Bývalý americký prezident Donald Trump byl obviněn velkou porotou, že se pokusil zvrátit svou těsnou volební porážku v klání s Joem Bidenem v roce 2020 v americkém státu Georgia. Trump, který je s náskokem před ostatními soupeři předním uchazečem o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce, je obviněn už ve čtvrtém případu, uvedly tiskové agentury, spolu s ním je obviněno 18 kompliců. Hlavní prokurátorka v případu dala Trumpovi a dalším čas do příštího pátku, aby se vydali úřadům.

Rusko dopoledne podniklo další raketový útok na Kyjev, žádné vážné škody ani zranění lidí tam ale nezpůsobilo, píše agentura Unian. Podle ukrajinských představitelů útočilo nadzvukovými balistickými raketami Kinžal. Stejnými raketami cílilo i na letiště Kolomyja v Ivanofrankivské oblasti, sdělilo ukrajinské letectvo. V téže oblasti na západě Ukrajiny zabilo ruské ostřelování dítě, další člověk zemřel v Chersonu. Už ve čtvrtek zasáhla ruská střela v Záporoží hotel, kde podle Kyjeva krátce předtím skončil dětský tábor. Zařízení často využívala i OSN. Jeden člověk při útoku zahynul. Podle ukrajinských zdrojů navíc Rusové začínají postupovat v Charkovské oblasti.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Dopravní situace v Brně se pro řidiče nadále zkomplikuje. Začíná totiž plánované rozšiřování dálnice D1 na šest pruhů, které zřejmě výrazně a na delší dobu zatíží provoz kolem jihomoravské metropole. Silničáři v úterý začali pracovat na kilometr a půl dlouhém úseku mezi exity 194 a 196, celkově se má ale rozšiřování týkat třiceti kilometrů dálnice. Provoz ve dvou pruzích v obou směrech zůstane během prací zachován. Policisté kvůli stavbě posílili hlídky přímo na místě a rozšířili dálniční oddělení v Chrlicích.

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.