90' ČT24 strana 3 z 5

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Zástupci ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, nicméně nesouhlasí s konkrétním mechanismem navrženým vládou. Vyplývá to ze záznamu o březnovém jednání o důchodové reformě mezi prezidentem Petrem Pavlem, zástupci vlády v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a politiky ANO Karlem Havlíčkem, Alenou Schillerovou a Alešem Juchelkou. ANO v uplynulých týdnech shodu popíralo. Havlíček sdělil, že ho šokovalo zveřejnění interního zápisu, který nebyl odsouhlasen jedním z aktérů schůzky.

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Poslanci nepodali v úterním druhém čtení k vládní novele měnící trestní vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk žádné pozměňovací návrhy. Plénum by o ní mohlo hlasovat už tento týden. Koaliční většina v úterý ve sněmovně probrala sedm předloh, prosadila proto možnost jednání do půlnoci místo obvyklých 19:00. Očekávala se totiž dlouhá debata o podobě programu schůze. Jednání bylo před půl devátou večer přerušeno, pokračovat bude ve středu 10. dubna v devět hodin ráno.

Do Česka o víkendu dorazí letní počasí. V sobotu by měly teploty vystoupat na 21 až 25 stupňů, v neděli pak až na 27 stupňů. Podle meteorologů se jedná vzhledem k ročnímu období a měsíci o mimořádně nadprůměrné teploty. Češi si podle odborníků budou muset na teplejší dny napříč celým rokem začít zvykat, zaznělo v pořadu 90' ČT24.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Začíná sezona na státních hradech, zámcích a technických památkách. Mnohé nabízejí nové trasy a prostory, případně otevírají po rekonstrukci. Loni si objekty patřící pod Národní památkový ústav prohlédlo skoro čtyři a čtvrt milionu lidí, meziročně o desetinu víc. Správci letos čekají návštěvnost ještě vyšší, a to i přes zdražující vstupné.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Rodina i kariéra už nejsou tabu. Tak zní hlavní slogan kampaně lidovců, který sklidil na začátku týdne kritiku. Hlavním problémem byla podoba vizuálu zobrazující ženu v domácnosti, která zároveň pracuje. Předsedkyně Mladých lidovců Helena Martinková tvrdí, že je třeba se spíš podívat na to, co se ve sladění rodiny a kariéry daří naplňovat. Předsedkyně rady Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová uvedla, že tématem je motivace zaměstnavatelů, aby poskytovali flexibilní úvazky. Političky to uvedly v pořadu 90' ČT24.

Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mnoho politiků vnímá novelu o svazcích stejnopohlavních párů, která prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou, jako dobrý kompromis mezi příznivci a odpůrci duhových manželství. Především členové LGBTQ+ komunity a lidskoprávní aktivisté ale přijatou verzi pokládají za velké zklamání. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová za Piráty přislíbila, že se budou nadále snažit v Česku prosadit plnohodnotné manželství i pro homosexuální páry. „Politika nejde vždycky tak rychle, jako jde veřejnost,“ podotkla.

Na to, zda se kamiony nepředjíždějí tam, kde je to zakázáno, se zaměřila policie. V úterý přistihla při předjíždění v zákazu tři desítky řidičů kamionů. Potvrdilo to zkušenosti z ledna, kdy policejní hlídky zaznamenaly za měsíc přes sedm stovek porušení zákazu. Řidičům již za předjíždění v zákazu nehrozí ztráta průkazu, policie jim naopak může dávat blokové pokuty na místě. Pro policisty to znamená, že jim zpracování přestupku zabere méně času, který pak mohou věnovat dohledu v provozu.

Podpora českého obranného průmyslu ze strany státu by měla být větší, uvedl v pořadu 90' ČT24 analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií univerzity obrany Zdeněk Petráš. Podobně se vyjádřil i prezident a výkonný ředitel Jiří Hynek z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, který ale zopakoval, že s navyšováním výroby je na tom Česko v rámci EU lépe než ostatní země.

V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Úterní slova náčelníka armádního generálního štábu Karla Řehky o nedostatku lidí v armádě vyvolala diskusi o budoucí podobě armády, ale i spekulace, zda by nebylo vhodné obnovit základní vojenskou službu. On sám však odmítl, že by se o něčem takovém diskutovalo. Obnovení vojny nepovažují dvacet let po jejím zrušení za reálné ani další vojenští experti. Míní však, že se armáda musí reorganizovat a zřejmě i zvětšit. České vojsko a jeho personální síla byly tématem 90‘ ČT24.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu 90' ČT24 opět odsoudil organizátory pondělního protestu zemědělců v Praze. Podle něj skrz demonstraci jen zhoršili veřejný obraz farmářů. Podle europoslance Martina Hlaváčka (ANO) ale je podstatné to, proč se zemědělci sjeli, tedy například vysoká míra byrokracie. Česká vláda podle něj stále může odstoupit od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050 a která některým farmářům vadí svými údajně přílišnými ambicemi.

NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím Aliance, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová to označila za varování pro členské země.

Od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii, které si vyžádalo desítky tisíc životů, uplynul rok. Sliby Ankary směrem k postiženým oblastem se nenaplnily, v provizorních podmínkách stále žijí statisíce lidí a mnoho obyvatel zasažené lokality úplně opustilo. Rozezlení vůči úřadům dali najevo i účastníci vigilie za oběti otřesů.