Spolkový sněm strana 3 z 3

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Poslanci německého Spolkového sněmu uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Německá vládní koalice hodlá bývalého kancléře Gerharda Schrödera připravit o část servisu, který mu plyne z jeho někdejší služby Německu. Sociálnědemokratický politik se silnými vazbami na Rusko by už tento týden měl přijít o kanceláře i zaměstnance ve Spolkovém sněmu, na které měl až dosud z titulu své funkce nárok. Informuje o tom ARD a Spiegel.

V Česku se potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Nošení respirátorů ve veřejné dopravě zřejmě nebude povinné od Velikonoc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních zůstanou déle, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Česku dále klesá počet hospitalizovaných. Ulevuje se i nemocnicím na Slovensku. Němečtí poslanci odmítli kompromisní návrh na zavedení povinného očkování pro lidi starší šedesáti let.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Německo má za sebou volby do Spolkového sněmu. Kromě toho, že Bundestag opět nabobtná a bude největší v historii, když v něm zasedne 735 poslanců, bude také nejrozmanitějším parlamentem v německých dějinách, všímá si Deutsche Welle, podle nějž nové složení sněmu více odráží složení tamní společnosti.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Náskok Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové se podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL/n-tv ztenčil na tři procentní body. Pozorovatelé stále častěji předpokládají, že výsledek nedělních voleb do Spolkového sněmu bude těsný. V úterý večer se do kampaně osobně zapojila i kancléřka, když vystoupila na mítinku ve Stralsundu.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Německá strana Zelených zažívá ve volebním roce vzestup popularity, a to i díky čerstvě zvolené kandidátce na kancléřský úřad. Annalena Baerbocková má reálnou šanci stát se historicky první kancléřkou za Zelené. Podle aktuálního průzkumu by ji v čele vlády chtěla zhruba třetina Němců.

Německé Zelené povede do zářijových parlamentních voleb jako kancléřská kandidátka Annalena Baerbocková. Oznámil to Robert Habeck, který spolu s ní tvoří spolupředsednické duo ekologické strany. Ta má podle průzkumů velkou šanci sestavovat po volbách vládní koalici.

Ve Francii se v sobotu znovu otevřou obchody. Začne tak první ze tří etap rozvloňování v souvislosti s pandemií koronaviru. Tamní vláda chce uvolňovat pomalu a postupně, aby se vyhnula třetí vlně nemoci. Slovensko naopak zpřísní režim na hranicích. Cestující do země budou muset mít negativní výsledek testu na koronavirus. Německo si kvůli pandemii bude muset vzít dvojnásobně větší půjčku, než původně počítalo. Ekonomickou situaci řeší také Indie, která je kvůli pandemii poprvé v historii v recesi.