V Česku se objevila nakažlivější varianta omikronu. Bundestag odmítl očkovací povinnost

V Česku se potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Nošení respirátorů ve veřejné dopravě zřejmě nebude povinné od Velikonoc. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních zůstanou déle, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Česku dále klesá počet hospitalizovaných. Ulevuje se i nemocnicím na Slovensku. Němečtí poslanci odmítli kompromisní návrh na zavedení povinného očkování pro lidi starší šedesáti let.

„Takzvané rekombinantní varianty vznikají, když se jeden člověk infikuje dvěma či více variantami viru současně. Tím v těle hostitele dojde k předání a promíchání genetických informací mezi variantami viru. V průběhu pandemie už k takovým mutacím došlo několikrát, není to v zásadě nic neobvyklého,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře Helena Jiřincová. Podobné rekombinace vznikají i u dalších virových nákaz včetně chřipky.

Zaznamenané byly už také kombinace starší varianty delta a omikronu typu BA.1, které se označují XD a XF. XD byla detekována ve Francii a dále ji laboratoře zaznamenaly v okolních evropských zemích, Dánsku, Belgii, Německu a Nizozemsku, celkem jde o 26 vzorků. XF byla zaznamenána jen ve Velké Británii, která hlásí také nejvíce XE kombinace dvou typů omikronu.

Podle dostupných informací Světové zdravotnické organizace (WHO) by mohla být varianta XE zhruba o deset procent nakažlivější než původní varianty omikronu. „K posouzení, zda se proto do budoucna může stát novou dominantní variantou, ale není dosud dostatek informací,“ sdělila ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Respirátory v dopravě

Respirátory v dopravě by v Česku mohly skončit s Velikonocemi. „Po víkendu se má oteplit, a až budu mít data za pondělí a úterý, tak nevidím důvod, aby byly respirátory dál povinné ve veřejné dopravě,“ uvedl ministr. Šíření respiračních infekcí obecně podle odborníků souvisí i s počasím, viry se více přenášejí od podzimu do jara. Také proto, že lidé tráví více času ve vnitřních prostorách.

Ve většině vnitřních veřejných prostor povinnost zakrývání dýchacích cest skončila 14. března. V současné době platí v hromadné dopravě, jako jsou vlaky, autobusy, letecká doprava i MHD. Nosit respirátory je dál nutné také v pobytových zařízeních sociální péče a zdravotnických zařízeních. „Tam třeba v čekárnách u ambulancí čekají nemocní lidé,“ dodal ministr. Kromě nemocnic, ordinací a čekáren je třeba respirátor i v lékárně. 

Klesá zájem o testování

Ve středu přibylo v Česku 5287 nových případů covidu-19, nejméně ve všední den od začátku letošního roku. V mezitýdenním srovnání je to pokles o 2100. Laboratoře odhalily také 1080 podezření na opakovanou nákazu, což je rovněž v pracovním dni letos nejméně. Nejnižší byl ale zároveň i počet testů.

Epidemie covidu v Česku zpomaluje už zhruba dva měsíce. Denní počty nově potvrzených případů nákazy postupně klesají přibližně od začátku února. V první den tohoto měsíce přibylo přes 57 tisíc případů nákazy koronavirem, což bylo nejvíce za den od začátku epidemie v Česku v březnu 2020.

Za uplynulých sedm dní připadá v zemi na sto tisíc obyvatel 329 nakažených. Takzvané incidenční číslo se proti středě snížilo o dvacet. Kleslo v každém kraji. Nejnižší je v Karlovarském, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 229 případů covidu. Naopak v Praze má incidence hodnotu 495, nejvíce v Česku.

S ustupující epidemií klesá také zájem o testování. Laboratoře ve středu provedly zhruba 23 tisíc testů, což je nejméně ve všední den od podzimu 2020. Zároveň u všech třech typů testů klesla v mezitýdenním srovnání pozitivita.

Válek zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny počty pozitivně testovaných nezvýšili, data o jejich nákazách jsou sledována i samostatně. Do konce března tvořili mezi testovanými asi jedno procento, přestože do Česka nově přibylo přes 2,5 procenta populace. Denně se nákaza prokázala u několika desítek Ukrajinců, celkově od začátku uprchlické vlny do konce března zhruba u 2500.

V nemocnicích ubývá pacientů s covidem-19

V nemocnicích je s covidem 1600 pacientů. Proti minulému týdnu je to pokles zhruba o 300 hospitalizovaných. Počet lidí v těžkém stavu stagnuje, je jich 96.

Očkovat se ve středu nechalo 3154 lidí. Je to nejvíce v tomto týdnu, minulou středu ale bylo očkovaných asi o 400 více. Zájem o vakcinaci dlouhodobě klesá. Výrazně nyní převažují lidé, kteří si chodí pro třetí posilující dávku vakcíny. Ve středu ji dostalo přes 2600 očkovaných. Od prosince 2020, kdy se s očkováním začalo, podali zdravotníci v Česku více než 17,5 milionu dávek vakcíny. Posilující dávku dosud dostalo přes 4,1 milionu lidí.

Očkování proti covidu-19 asi bude letos možné také v zubních ordinacích nebo v lékárnách. Změnu předpokládá vládní novela o ochraně veřejného zdraví, kterou v úterý v úvodním kole podpořila sněmovna. Válek podotkl, že na podzim může přijít další vlna koronaviru. „Pokud bude do budoucna potřeba naočkovat více lidí, úkol bude zvládnutelný,“ uvedl.

Vakcinace byla v Česku jednou z možností prokázání bezinfekčnosti. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedl, že policie obvinila muže z toho, že vyvinul a zpřístupnil metodu k vytváření padělaných certifikátů dokládajících očkování proti covidu-19. Za padělání a pozměnění veřejné listiny hrozí až tříleté vězení.

Od 1. března 2020, kdy se v Česku objevily první případy koronaviru, laboratoře potvrdily 3,85 milionu případů nákazy. S covidem dosud v zemi zemřelo 39 816 lidí.

Německo hlásí méně nakažených

Nakažených ubývá také v sousedním Německu. Testy tam za poslední den prokázaly infekci u 201 729 lidí. Informoval o tom Institut Roberta Kocha. Jde o nižší počet než za minulou středu, kdy přibylo skoro 275 tisíc onemocnění covidem-19. Počet nově nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel za poslední týden klesá. Ke čtvrtku incidence činí 1251,3, zatímco ve středu to bylo 1322,2 a před týdnem 1625,1.

Agentura DPA upozorňuje, že ne všechny spolkové země údaje o počtech nakažených hlásí všechny dny v týdnu, takže mezidenní srovnání není příliš vypovídající. Nakažených bude s největší pravděpodobností mnohem více, protože hygienici jsou přetížení a ne všichni nakažení se nechávají otestovat.

Za posledních 24 hodin v celém Německu, které má asi 83 milionů obyvatel, zemřelo 328 lidí nakažených koronavirem. Od začátku pandemie Německo eviduje asi 22,3 milionu nakažených a 131 036 úmrtí s covidem.

Němečtí poslanci ve čtvrtek odmítli kompromisní návrh části poslanců vládních stran zavést povinné očkování pro lidi od šedesáti let věku. Hlasování předcházela bouřlivá debata mezi zastánci a obhájci vakcinace. Pro vládu kancléře Olafa Scholze je výsledek hlasování neúspěchem, povinnou imunizaci totiž podporovali šéf německé vlády i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Lauterbach se v projevu před hlasováním snažil poslance přesvědčit, že povinné očkování osob starších šedesáti let je tou nejlepší cestou, jak se připravit na možnou podzimní vlnu pandemie. „Nesmíme si zvyknout na to, že každý den umírá 200 či 300 lidí,“ řekl o aktuální bilanci úmrtí nakažených.

Spolkový sněm ale ministrův apel nevyslyšel a návrh všeobecné očkovací povinnosti odmítl s 378 hlasy. Pro povinnou imunizaci se vyslovilo 296 poslanců a devět dalších se hlasování zdrželo.

S kompromisem na poslední chvíli tento týden přišla skupina vládních poslanců sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Toto řešení sloučilo dva původní návrhy, které žádaly povinné očkování od 18 let a od 50 let. Kompromis počítal s tím, že v případě špatné epidemické situace by mohl parlament povinnost rozšířit od osmnácti let. Možné bylo povinnou vakcinaci i zcela odvolat, pokud by proočkovanost populace byla do léta dostatečně vysoká.

V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,9 procenta. U starších šedesáti let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79,1 procenta.

Epidemie na Slovensku zpomalila

Šíření koronavirové infekce na Slovensku výrazně zpomalilo, vyplývá ze čtvrtečních údajů národního centra zdravotnických informací. Bratislava dříve postupně zrušila téměř všechny epidemické restrikce.

Ve středu laboratoře v pětimilionovém státě odhalily 4380 infikovaných, což je nejnižší přírůstek za pracovní den od poloviny letošního ledna. Ještě v únoru země zaznamenala denně i přes 20 tisíc případů, což souviselo se šířením nakažlivější varianty omikron. Na rozdíl od předchozí silné vlny infekce nyní země provádí mnohem méně PCR testů.

Nemocnice hlásí 1831 hospitalizovaných s potvrzeným covidem-19, což je nejnižší počet těchto pacientů od 5. února. Jen několik desítek z nich muselo být napojeno na umělou plicní ventilaci.

S covidem dosud na Slovensku podle národního centra zdravotnických informací zemřelo 19 500 osob. Země se v EU dlouhodobě řadí ke státům s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Druhá posilující dávka ve Francii

Ve Francii mohou nově lidé nad šedesát let dostat druhou posilující dávku. Oznámil to francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran ve vysílání stanice RTL. Dostat ji mohou nejdříve šest měsíců po dávce předchozí. Nyní o ni tak může požádat asi půl milionu francouzských občanů.

„Víme, že posilující dávka očkování u lidí nad šedesát let snižuje riziko hospitalizace, resuscitace a úmrtí o osmdesát procent. Přestože je dnes toto riziko nižší, než bylo u předchozích variant viru a v době, kdy nebylo očkování rozšířeno, existuje zbytkové riziko. Pomocí očkování můžeme riziko snížit na pětinu, a proto to navrhujeme,“ uvedl Véran.

Od poloviny března na druhou posilující dávku měli nárok senioři nad 80 let, vláda tak reagovala na opětovný nárůst v počtu nově nakažených.

Francie, kde žije 67 milionů lidí, ve středu registrovala téměř 162 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Od začátku pandemie zemřelo 142 912 lidí, denní údaje o počtu úmrtí už Francie nezveřejňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 4 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 6 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...