Nemůžeme vyloučit obrat epidemie koronaviru k růstu, říká Dušek

Počty nových případů nákazy koronavirem stagnují, epidemická situace je nestabilní. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek míní, že s ohledem na vývoj v sousedním Rakousku nebo Německu není možné vyloučit obrat epidemie k dalšímu růstu. V posledních dvou týdnech bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pracovních dnech osm až jedenáct tisíc nových případů denně.

Pokles se zastavil a počty nových případů se pohybují kolem 500 na 100 tisíc obyvatel za týden. „V populaci se při dané stagnaci stále udržuje vysoká prevalence aktivních nákaz, stále je vysoká pravděpodobnost nákazy v komunitním šíření i při běžných každodenních aktivitách,“ uvedl Dušek.

Doplnil, že reprodukční číslo, tedy odhadovaný počet osob, které dál nakazí jeden pozitivně testovaný, je už více než týden rovno jedné. „Zatím se vývoj neobrací k významnému růstu, čímž začíná být česká populace až výjimkou, pokud srovnáme vývoj v okolních zemích,“ dodal.

Predikce dalšího vývoje podle ÚZISu
Zdroj: ÚZIS

Návrat k růstu tam podle něj jednoznačně souvisí se subvariantami koronavirové varianty omikron BA.2 a BA.3. Relativní pozitivita testů se v Česku drží nad 30 procent, některé evropské země hlásí až 60 procent, protože testují jen lidi s příznaky.

„Denně je průměrně diagnostikováno více než 250 až 300 potenciálně zranitelných osob, které nejsou nijak imunitně chráněny ani očkovány. Tyto nákazy stále představují téměř tři čtvrtiny nejtěžších onemocnění léčených na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl Dušek.

Podobně vidí situaci i epidemiolog Roman Prymula. „Po řadě týdnů, kdy docházelo k poklesu, jsme se dostali na jakési plateau, v posledních dnech jsme viděli i jakýsi mírný nárůst,“ uvedl pro Českou televizi. Pozitivní je podle něj fakt, že se vyprazdňují nemocnice, k výraznému poklesu jejich obsazenosti došlo o posledním víkendu.  

9 minut
Epidemiolog Roman Prymula o ustupující epidemii covidu-19
Zdroj: ČT24

Čísla o počtu případů jsou podle něj sice zkreslená tím, že se méně testuje – ale to už není tak důležité, protože zásadním paramentrem je v této fázi pandemie právě obsazenost nemocnic.

„Nečelíme teď nějaké omikronové vlně, v tuto chvíli neočekávám, že by mohla přijít nějaká vlna, která by vedla například k vyšší obsazenosti nemocnic,“ říká Prymula. Neexistuje tedy podlě něj důvod měnit v této situaci pravidla směrem ke zpřísňování, například po vzoru Rakouska. I kdyby se situace začala zhoršovat, bylo by dost času na to zareagovat.

Většinu v nemocicích tvoří neočkovaní senioři

Celkově zátěž nemocniční péče od poloviny února klesá. Přesto denně směřuje do nemocnic 200 až 250 nových pacientů s covidem-19. Nejrizikovější nakažení nad 65 let jsou podle Duška ve velké míře očkovaní, což je většinou chrání před hospitalizací. „Za posledních čtrnáct dní byla ale nákaza prokázána u 2800 seniorů bez jakékoli imunitní ochrany a z této kohorty se následně generuje asi 70 procent nejtěžších průběhů nemoci v nemocnicích,“ doplnil.

Podíl očkovaných v nemocnicích
Zdroj: ÚZIS
Podíl očkovaných na JIP
Zdroj: ÚZIS

Očkovány proti covidu-19 jsou necelé dvě třetiny populace. V nejstarších věkových skupinách nad 65 let je jich více než 90 procent, naopak třicátníků asi 63 procent, dětí ve věku 12 až 16 let téměř 49 procent a nejmenších od pěti let necelých sedm procent.

Odborníci varují, že po několika měsících od dokončení očkování ochrana vyvolaná dvěma vakcínami klesá, a doporučují proto třetí. Tu ale dosud dostalo jen 60 procent lidí, kteří byli očkovaní. Nárok vzniká šest měsíců po dokončení předchozího očkování. Výrobce vakcín Moderna v pondělí v tiskové zprávě informoval, že 2,5 milionu lidí, kteří už nárok mají, se zatím přeočkovat nenechalo.

„Před dvěma lety, když epidemie začala, každý netrpělivě čekal na vynález vakcíny a státy poté na jejich dodávku,“ připomněl v tiskové zprávě předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

V současné době zdravotníci podávají v pracovní dny kolem 4400 dávek vakcíny, nově se nechává očkovat zhruba 350 z nich. Lidé podle Dlouhého často podlehli dezinformacím.

Počty tesů na covid v Evropě
Zdroj: ÚZIS

„Plně očkovaný s posilovací dávkou má v závislosti na věku sedmkrát až desetkrát menší riziko nutnosti hospitalizace na jednotce intenzivní péče,“ dodal. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že proti koronaviru se bude pravděpodobně očkovat podobně jako proti chřipce, kde se vakcína podává na podzim před začátkem sezony respiračních onemocnění, kterým je i koronavirus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 1 hhodinou

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...