Nemůžeme vyloučit obrat epidemie koronaviru k růstu, říká Dušek

Počty nových případů nákazy koronavirem stagnují, epidemická situace je nestabilní. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek míní, že s ohledem na vývoj v sousedním Rakousku nebo Německu není možné vyloučit obrat epidemie k dalšímu růstu. V posledních dvou týdnech bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pracovních dnech osm až jedenáct tisíc nových případů denně.

Pokles se zastavil a počty nových případů se pohybují kolem 500 na 100 tisíc obyvatel za týden. „V populaci se při dané stagnaci stále udržuje vysoká prevalence aktivních nákaz, stále je vysoká pravděpodobnost nákazy v komunitním šíření i při běžných každodenních aktivitách,“ uvedl Dušek.

Doplnil, že reprodukční číslo, tedy odhadovaný počet osob, které dál nakazí jeden pozitivně testovaný, je už více než týden rovno jedné. „Zatím se vývoj neobrací k významnému růstu, čímž začíná být česká populace až výjimkou, pokud srovnáme vývoj v okolních zemích,“ dodal.

Predikce dalšího vývoje podle ÚZISu
Zdroj: ÚZIS

Návrat k růstu tam podle něj jednoznačně souvisí se subvariantami koronavirové varianty omikron BA.2 a BA.3. Relativní pozitivita testů se v Česku drží nad 30 procent, některé evropské země hlásí až 60 procent, protože testují jen lidi s příznaky.

„Denně je průměrně diagnostikováno více než 250 až 300 potenciálně zranitelných osob, které nejsou nijak imunitně chráněny ani očkovány. Tyto nákazy stále představují téměř tři čtvrtiny nejtěžších onemocnění léčených na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl Dušek.

Podobně vidí situaci i epidemiolog Roman Prymula. „Po řadě týdnů, kdy docházelo k poklesu, jsme se dostali na jakési plateau, v posledních dnech jsme viděli i jakýsi mírný nárůst,“ uvedl pro Českou televizi. Pozitivní je podle něj fakt, že se vyprazdňují nemocnice, k výraznému poklesu jejich obsazenosti došlo o posledním víkendu.  

9 minut
Epidemiolog Roman Prymula o ustupující epidemii covidu-19
Zdroj: ČT24

Čísla o počtu případů jsou podle něj sice zkreslená tím, že se méně testuje – ale to už není tak důležité, protože zásadním paramentrem je v této fázi pandemie právě obsazenost nemocnic.

„Nečelíme teď nějaké omikronové vlně, v tuto chvíli neočekávám, že by mohla přijít nějaká vlna, která by vedla například k vyšší obsazenosti nemocnic,“ říká Prymula. Neexistuje tedy podlě něj důvod měnit v této situaci pravidla směrem ke zpřísňování, například po vzoru Rakouska. I kdyby se situace začala zhoršovat, bylo by dost času na to zareagovat.

Většinu v nemocicích tvoří neočkovaní senioři

Celkově zátěž nemocniční péče od poloviny února klesá. Přesto denně směřuje do nemocnic 200 až 250 nových pacientů s covidem-19. Nejrizikovější nakažení nad 65 let jsou podle Duška ve velké míře očkovaní, což je většinou chrání před hospitalizací. „Za posledních čtrnáct dní byla ale nákaza prokázána u 2800 seniorů bez jakékoli imunitní ochrany a z této kohorty se následně generuje asi 70 procent nejtěžších průběhů nemoci v nemocnicích,“ doplnil.

Podíl očkovaných v nemocnicích
Zdroj: ÚZIS
Podíl očkovaných na JIP
Zdroj: ÚZIS

Očkovány proti covidu-19 jsou necelé dvě třetiny populace. V nejstarších věkových skupinách nad 65 let je jich více než 90 procent, naopak třicátníků asi 63 procent, dětí ve věku 12 až 16 let téměř 49 procent a nejmenších od pěti let necelých sedm procent.

Odborníci varují, že po několika měsících od dokončení očkování ochrana vyvolaná dvěma vakcínami klesá, a doporučují proto třetí. Tu ale dosud dostalo jen 60 procent lidí, kteří byli očkovaní. Nárok vzniká šest měsíců po dokončení předchozího očkování. Výrobce vakcín Moderna v pondělí v tiskové zprávě informoval, že 2,5 milionu lidí, kteří už nárok mají, se zatím přeočkovat nenechalo.

„Před dvěma lety, když epidemie začala, každý netrpělivě čekal na vynález vakcíny a státy poté na jejich dodávku,“ připomněl v tiskové zprávě předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

V současné době zdravotníci podávají v pracovní dny kolem 4400 dávek vakcíny, nově se nechává očkovat zhruba 350 z nich. Lidé podle Dlouhého často podlehli dezinformacím.

Počty tesů na covid v Evropě
Zdroj: ÚZIS

„Plně očkovaný s posilovací dávkou má v závislosti na věku sedmkrát až desetkrát menší riziko nutnosti hospitalizace na jednotce intenzivní péče,“ dodal. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že proti koronaviru se bude pravděpodobně očkovat podobně jako proti chřipce, kde se vakcína podává na podzim před začátkem sezony respiračních onemocnění, kterým je i koronavirus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 3 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 6 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 7 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 8 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
včera v 17:36

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
včera v 10:52

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
včera v 10:37

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...