V Česku začalo pracovat téměř 13 tisíc lidí uprchlých z Ukrajiny

Nahrávám video

Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a deset tisíc uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 tisíc. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání.

Pro Ukrajince, kteří potřebují sociální služby, je podle Jurečky k dispozici 2400 míst u poskytovatelů sociálních služeb. Zatím o takovou pomoc požádaly desítky lidí, prostory jsou například pro přesídlení dětského domova.

O systému podpory bydlení uprchlíků po červnu, kdy vyprší současná forma podpory takzvaným solidárním příspěvkem pro domácnosti, bude Jurečka s experty jednat příští týden. 

Jurečka zároveň uvedl, že problémy s kapacitami mají kvůli uprchlické vlně některé úřady práce v Praze. Zmínil, že od pondělí mohou lidé prchající před válkou na Ukrajině žádat o humanitární dávku na pracovištích mimo úřady práce, místo začalo fungovat v Pražské tržnici.

Hala číslo 29

Pobočka v hale číslo 29 je určená speciálně pro podávání a zpracování žádostí o dávku, na místě je proto klientům k dispozici tlumočník. Na humanitární dávku ve výši pět tisíc korun měsíčně mají nárok uprchlíci, kteří dorazili do Česka po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Lidé, kteří získali ochranu či vízum ke strpění, mohou v případě potřeby dostat podporu opakovaně ještě v pěti dalších měsících. Dávku vyřizují úřady práce a lze o ni požádat také přes on-line aplikaci.

Česko vydalo od počátku války přes 263 tisíc speciálních víz lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu. V pondělí jich přibylo 3700. Informace na Twitteru zveřejnil resort vnitra. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Oproti neděli jich sice dostalo v pondělí více běženců, oproti počátku minulého týdne se však číslo o zhruba 1400 snížilo.

Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Počet vydaných stejně jako minulý týden v dalších dnech klesal. Minulé pondělí jich Česká republika vystavila 5100. V úterý a ve středu se počet pohyboval kolem 3500, od čtvrtka klesl pod 3000, v neděli byl 2500.

Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se v pondělí nahlásilo zhruba 3500 běženců, celkově jich policie registruje téměř 149 700. Děti do 15 let se registrovat nemusí.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Praha stihne přestěhování centra v termínu

Nejvíce uprchlíků před válkou je dlouhodobě v Praze. Podle statistik resortu vnitra jich v neděli bylo v hlavním městě zhruba 63 400. Také vytíženost pražského asistenčního střediska v Kongresovém centru ale poslední dobou klesá. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohlo centrum více než 65 600 běžencům.

Hlavní město stihne podle primátora přestěhovat asistenční centrum z Kongresového centra Praha (KCP) do Vysočan v původně avizovaném termínu do 14. dubna. Stát by podle Zdeňka Hřiba (Piráti) měl vyčlenit ubytovací kapacity pro větší skupiny uprchlíků, které chtějí zůstat pohromadě.

Centrum by se mělo přestěhovat do budovy u metra Vysočanská, kterou městu zdarma poskytla firma Central Group. Přesné datum přesunu město ohlásí v následujících dnech. Nyní se v budově uklízí, rozmísťuje nábytek, vyznačují se přístupové cesty a parkovací místa, popsal Hřib.

Během stěhování se KCP jeden večer zavře, přes noc hasiči přestěhují zbytek vybavení a druhý den se centrum otevře již ve Vysočanech. „Většina technologií tam bude vybudována dopředu,“ dodal šéf pražských hasičů Luděk Prudil. Centrum bude otevřeno i přes Velikonoce. Kapacita bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...