V Česku začalo pracovat téměř 13 tisíc lidí uprchlých z Ukrajiny

Nahrávám video

Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a deset tisíc uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 tisíc. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání.

Pro Ukrajince, kteří potřebují sociální služby, je podle Jurečky k dispozici 2400 míst u poskytovatelů sociálních služeb. Zatím o takovou pomoc požádaly desítky lidí, prostory jsou například pro přesídlení dětského domova.

O systému podpory bydlení uprchlíků po červnu, kdy vyprší současná forma podpory takzvaným solidárním příspěvkem pro domácnosti, bude Jurečka s experty jednat příští týden. 

Jurečka zároveň uvedl, že problémy s kapacitami mají kvůli uprchlické vlně některé úřady práce v Praze. Zmínil, že od pondělí mohou lidé prchající před válkou na Ukrajině žádat o humanitární dávku na pracovištích mimo úřady práce, místo začalo fungovat v Pražské tržnici.

Hala číslo 29

Pobočka v hale číslo 29 je určená speciálně pro podávání a zpracování žádostí o dávku, na místě je proto klientům k dispozici tlumočník. Na humanitární dávku ve výši pět tisíc korun měsíčně mají nárok uprchlíci, kteří dorazili do Česka po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Lidé, kteří získali ochranu či vízum ke strpění, mohou v případě potřeby dostat podporu opakovaně ještě v pěti dalších měsících. Dávku vyřizují úřady práce a lze o ni požádat také přes on-line aplikaci.

Česko vydalo od počátku války přes 263 tisíc speciálních víz lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu. V pondělí jich přibylo 3700. Informace na Twitteru zveřejnil resort vnitra. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Oproti neděli jich sice dostalo v pondělí více běženců, oproti počátku minulého týdne se však číslo o zhruba 1400 snížilo.

Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Počet vydaných stejně jako minulý týden v dalších dnech klesal. Minulé pondělí jich Česká republika vystavila 5100. V úterý a ve středu se počet pohyboval kolem 3500, od čtvrtka klesl pod 3000, v neděli byl 2500.

Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se v pondělí nahlásilo zhruba 3500 běženců, celkově jich policie registruje téměř 149 700. Děti do 15 let se registrovat nemusí.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Praha stihne přestěhování centra v termínu

Nejvíce uprchlíků před válkou je dlouhodobě v Praze. Podle statistik resortu vnitra jich v neděli bylo v hlavním městě zhruba 63 400. Také vytíženost pražského asistenčního střediska v Kongresovém centru ale poslední dobou klesá. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohlo centrum více než 65 600 běžencům.

Hlavní město stihne podle primátora přestěhovat asistenční centrum z Kongresového centra Praha (KCP) do Vysočan v původně avizovaném termínu do 14. dubna. Stát by podle Zdeňka Hřiba (Piráti) měl vyčlenit ubytovací kapacity pro větší skupiny uprchlíků, které chtějí zůstat pohromadě.

Centrum by se mělo přestěhovat do budovy u metra Vysočanská, kterou městu zdarma poskytla firma Central Group. Přesné datum přesunu město ohlásí v následujících dnech. Nyní se v budově uklízí, rozmísťuje nábytek, vyznačují se přístupové cesty a parkovací místa, popsal Hřib.

Během stěhování se KCP jeden večer zavře, přes noc hasiči přestěhují zbytek vybavení a druhý den se centrum otevře již ve Vysočanech. „Většina technologií tam bude vybudována dopředu,“ dodal šéf pražských hasičů Luděk Prudil. Centrum bude otevřeno i přes Velikonoce. Kapacita bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.