Stezka přes Bečvu i kolem Nových Mlýnů. Města dostanou více peněz na trasy pro cyklisty

O sto milionů víc než loni na výstavbu a opravu cyklostezek dostanou obce od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Důvodem je paradoxně nedostatek peněz, fond se totiž kvůli koronavirovým opatřením rozhodl spolu s financemi vyhrazenými pro letošní projekty uvolnit i peníze z rozpočtu na rok 2021. Koronavirová pandemie ovlivní i některé krajské příspěvky na cyklostezky. Například v Plzeňském kraji budou muset plánovanou podporu snížit o osm milionů korun.

„V letošním roce neměl fond na cyklostezky dostatek finančních prostředků. S nastupující pandemií a z toho plynoucích omezení bylo jasné, že nebudeme moci realizovat konzultace se žadateli a nemohli bychom vyhlásit termín pro předkládání žádostí pro příští rok,“ vysvětlil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica s tím, že fond využil peníze v rozpočtu na příští rok pro projekty předkládané a schvalované letos.

Největší podporu od státního fondu, téměř 80,5 milionu korun, získalo dokončení chybějícího úseku cyklostezky Bečva u obcí Ústí a Černotín v mikroregionu Hranicko v Olomouckém kraji. Dostaví se také lávka přes řeku Bečva.

„Řešený úsek odvede cyklisty z komunikací I. a II. třídy, které jsou pro cyklodopravu zcela nevhodné a velmi nebezpečné,“ uvedla manažerka mikroregionu Marcela Tomášová. Stavba cyklostezky a lávky by měla začít na podzim. Zbývajících zhruba 25 milionů korun doplatí kraj, město Hranice a obě obce.

Na stavbu trasy kolem vodní nádrže Nové Mlýny v Jihomoravském kraji pak fond přispěje 58,6 milionu. „Umožní zejména převedení cyklistů z frekventované silnice I/52 na bezpečnou cyklostezku s propojením na Mikulov a okolní obce,“ řekla krajská mluvčí Monika Brindzáková.

  • V žádostech o příspěvky letos uspělo 35 staveb z celkových 75, celkově si rozdělí rekordní částku 452,5 milionu korun. Oproti loňskému roku, kdy žadatelé získali dohromady 351 milionů, na dotace dosáhlo o šest žadatelů více, i když komise posuzovala téměř stejný počet žádostí – loni se o příspěvek přihlásilo 74 měst a obcí.

Více peněz v Praze i na Olomoucku

Cyklistickou dopravu v regionech každoročně podporují i samotné kraje, letos zase o něco vyšší částkou. Například Olomoucký kraj poskytne na 12 projektů výstavby a oprav cyklostezek nejvyšší částku za poslední čtyři roky – 21,7 milionu korun.

Vyšší částku než v předchozích letech uvolní také Liberecký kraj. Zatímco loni rozděloval sedm milionů, letos půjde o částku o dva miliony vyšší. Pomůže tak například s prostředky na cyklotrasu Odra–Nisa, kterou z 85 procent financuje SFDI.

Více peněz poskytne i Praha. Do cyklistické a pěší infrastruktury investuje prostřednictvím Technické správy komunikací přes 170 milionů korun. O 49 milionů více než loni. Nejnáročnějším a nejdražším projektem byla podle správy výstavba cyklostezky A26 „Rokytka“ vedoucí z Libně do Vysočan, která začala už loni. „Kromě trasy pro cyklisty jsme tu upravili i koryto řeky a opravili ochranné a opěrné zdi. Celá akce vyšla na 48 milionů korun,“ přiblížila mluvčí TSK Barbora Lišková. Slavnostní otevření nedávno dokončené stezky proběhne v sobotu.

Plzeňský kraj šetří kvůli koronaviru

V některých krajích ještě města na schválení žádostí o dotace čekají, například v Jihočeském, Moravskoslezském nebo Plzeňském kraji. Jeho rada bude příspěvky schvalovat v druhé polovině května.

Výši dotací v Plzeňském kraji negativně ovlivní probíhající koronavirová krize. „V letošním roce je na výstavbu cyklostezek rozpočtováno 45 milionů korun, ale v souvislosti s úspornými opatřeními bude částka ponížena o osm milionů. Předpokládá se propad příjmů do krajského rozpočtu,“ vysvětlila mluvčí krajského úřadu Alena Marešová.

Města získávají peníze na podobné projekty i z operačních programů Evropské unie, které rozděluje ministerstvo pro místní rozvoj. V minulém období v letech 2016 až 2019 tak získaly obce díky programu IROP více než miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...