Kraje strana 2 z 3

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.

Premiér Petr Fiala (ODS) a další členové koaliční vlády v Hrzánském paláci v Praze poprvé od svého jmenování zasedli k jednání s hejtmany. V plánu měli hovořit o fungování spolupráce krajských samospráv i o změně stavebního zákona. V souvislosti s přípravou státního rozpočtu bylo tématem i financování oprav silnic nižších tříd či organizace letecké záchranné služby. Fiala se vyjádřil i k napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny.

Kraje schvalují s opatrností rozpočty na příští rok. Jejich příjmy se zvýší díky lepšímu výběru daní, zároveň ale musí šetřit třeba kvůli zdražování energií a dopadům koronavirové epidemie. Návrhy většiny regionů počítají se schodkem.

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13 374 případů koronaviru. Je to bezmála o tři tisíce víc než před týdnem. Jde ale o nižší číslo než v rekordní úterý, kdy přibylo přes dvaadvacet tisíc nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než čtrnácti tisíci prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750. Téměř sedm set z nich je v těžkém stavu. V některých nemocnicích chybí už protilátkové léky, ministerstvo zdravotnictví objednalo další – dorazit by měly příští týden. Česko je aktuálně podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU.

Už tisíce zájemců se přihlásily k takzvanému Milostivému létu, tedy možnosti zbavit se některých exekucí. Pro dlužníky je potřeba zaplatit původní částku plus poplatek 908 korun, penále bude odpuštěno a exekuce zastavena. Týká se to zejména pohledávek vůči státu, samosprávám a jejich organizacím.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Obce by měly vyčíslit ztráty, které mají za loňský rok kvůli pandemii ve svých příspěvkových organizacích. Svaz měst a obcí tak chce získat podklady pro jednání se zástupci vlády. To je v plánu hned začátkem června. S kompenzacemi ale ministryně financí nepočítá. Radnice podle ní hospodaří s přebytkem, za první čtvrtletí víc než 14 miliard korun.

Ministerstvo zdravotnictví má hotový plán dalšího uvolňování protikoronavirových zákazů. Šéf resortu Petr Arenberger (za ANO) ve středu zmínil, že obchody a některé služby se mohou otevřít už v pondělí 3. května. Podmínkou je, že týdenní nárůst nových případů klesne pod hranici sto na sto tisíc obyvatel. Komplikací může ale pro rozvolňování být, že rozdíly mezi okresy jsou obrovské, až řádové, upozornil v pořadu Události, komentáře matematik a člen mezioborové skupiny pro epidemické situace René Levínský. „A v té chvíli je trochu problém, jaká opatření a kde zavést,“ uvedl.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá program na podporu městské turistiky, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Připravuje i vouchery pro zdravotníky, aby se mohli po opadnutí epidemie zregenerovat v domácích lázních. Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová se vyslovila pro propagaci Česka, aby se do země vrátili zahraniční turisté. Místopředseda ODS Martin Kupka upozornil, že jejich návrat bude pomalejší, za hlavní proto považuje marketingovou podporu domácího cestování.

Obce loni hospodařily s přebytkem devatenácti miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak územní rozpočty včetně dobrovolných svazků obcí loni skončily i přes dopady pandemie s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,7 miliardy korun.

Řidiči ve čtvrtek začali s rozvozem vakcíny AstraZeneca asi 170 praktickým lékařům v Praze. Rozvoz organizuje pražský magistrát ve spolupráci se spolkem Mladí praktici a soukromými firmami, které se dobrovolně přihlásily a které rozvoz zajišťují bezplatně. Epidemicky nejpostiženější okres v ČR Tachovsko pak bude mít díky mimořádným dodávkám dostatek vakcín na očkování seniorů nad 80 let a zdravotníků.

Vláda na žádost hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé ČR nouzový stav. O půlnoci z neděle na pondělí tak naváže na nynější nouzový stav. Potrvá do 28. února. Hejtmani k tomu v neděli vládu vyzvali. Žádali, aby se 1. března začaly děti vracet do škol. Od pondělí se rozšíří úřední hodiny na úřadech, aby se netvořily fronty. Drtivá většina opatření se ale nemění. Vyhlášení dalšího nouzového stavu může být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) protiústavní.

V neděli zřejmě skončí nouzový stav. Česko by se v novém týdnu ocitlo bez celoplošných omezení zaváděných kvůli pandemii koronaviru, řadu oblastí by ale mohla dál regulovat souhra krajů a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Přinášíme přehled dostupných informací.

Začátkem roku začal platit daňový balíček. Zrušení superhrubé mzdy a další změny pocítí obecní a krajské rozpočty. A to i přes zásah senátorů, kteří ve schváleném návrhu samosprávám a krajům navýšili podíl na sdílených daních.

Rizikové skóre v protiepidemickém systému PES stouplo o pět bodů na 69, což stále odpovídá čtvrtému stupni rizika. V něm je země už sedmý den. V polovině regionů aktuálně situace odpovídá dokonce nejhoršímu pátému stupni. Za zhoršením indexu je růst reprodukčního čísla na 1,22. Velký zájem je pak o antigenní testy před Vánoci.

Poslanci se měli na začínající prosincové schůzi dolní komory zabývat předlohami, které jim vrátil Senát. V rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky už souhlasili se zvýšením příjmů pro samosprávy a postavili se proti návrhu horní komory na odklady odpadové legislativy. Odmítli také návrh senátorů na změny zákona proti praní špinavých peněz.

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Představitelé krajů mají obavy z dopadu schválených daňových změn na krajské rozpočty. S vládou proto chtějí hejtmani jednat o kompenzacích pro samosprávy. Sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl u daně z příjmů fyzických osob sazby 15 procent a 23 procent z hrubé mzdy.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) by chtěl, aby jeho strana kvůli konečné podobě daňového balíčku, která prošla ve sněmovně proti její vůli, odešla z vlády. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to však odmítli, za zásadní považují řešení koronavirové krize.

Sněmovna v úterý potvrdila kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, který je určen osobám samostatně výdělečně činným zasaženým dopady pandemie. Zároveň odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl do návrhu zákona o kompenzačním bonusu vložit příspěvek pro kraje ve výši 300 korun na obyvatele, který by se vyplácel ze státního rozpočtu jako náhrada za výpadek daňových příjmů.

Ve většině krajů už jsou dojednané či podepsané koaliční dohody, rokuje se ale stále v Karlovarském kraji, kde situaci drží v patu hnutí Místní. Ve středu byla podepsána koaliční spolupráce v Jihomoravském kraji, v nejbližších dnech by se tak mělo stát i v Jihočeském či Ústeckém kraji. Tam se ale další strany ještě snaží vyjednávat.

Předseda KSČM Vojtěch Filip i místopředsedové strany dají na pátečním jednání Výkonného výboru KSČM své funkce k dispozici. Je to reakce na výsledek senátních a krajských voleb, ve kterých komunisté neuspěli, uvedl v úterý Filip po poradě úzkého vedení strany. Nevyloučil však, že by se na listopadovém sjezdu KSČM znovu ucházel o předsednickou funkci.