Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.
Zástupci Středočeského kraje dávají příklad obchvatu Benátek nad Jizerou. Úsek dlouhý jen necelých osm set metrů je pro město důležitý. Stavba kraj vyjde na zhruba 90 milionů korun a hotovo má být příští rok. „Odvede dopravu, především tranzitní nákladní dopravu, z centra města, kde doposud projíždí desítky kamionů za hodinu,“ uvedl radní Středočeského kraje pro dopravu Karel Bendl (ODS).
Do nových dopravních staveb, jako je ta u Benátek nad Jizerou nebo oprav mostů a vozovek, hejtmanství každý rok investuje zhruba pět miliard korun. Na starosti má téměř 8700 kilometrů silnic. „Potřebovali bychom zhruba dvojnásobný objem finančních prostředků, abychom během několika let dali silniční síť do pořádku a aby to poznal i běžný řidič,“ přidal Bendl.
Nespravedlivé dělení peněz mezi kraje, říká Pecková
Právě doprava je jednou z oblastí, kde se podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) projevuje nespravedlivé dělení peněz mezi kraje. Středočeský kraj podle propočtů úřadu přichází o dvě miliardy ročně. Vidět je to třeba při přepočtu na obyvatele. „Středočeský kraj v tom loňském roce získával z rozpočtového určení daní něco málo přes sedm tisíc korun, ale jsou kraje, které získávají třeba dvanáct třináct tisíc,“ řekla hejtmanka Pecková.
Stát krajům nyní posílá necelých deset procent z toho, co vybere na dani z přidané hodnoty a daních z příjmů. U posledně zmíněné kategorie počítá úsporný balíček s menším podílem. S tím ale hejtmani nesouhlasí.
Do rozpočtového určení daní chtějí nově začlenit i peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proti není: „Začlenit to ovšem tak, aby se do budoucna díky tomu vzorci mohly promítnout i případné inflační vlivy a další změny.“
„Předpokládám, že těch šest miliard je projednatelných. Chtělo by to ale ještě jednotky miliard navíc právě proto, abychom byli schopni nastavit spravedlivě, podle konkrétních kritérií, rozpočtové určení daní pro kraje,“ dodal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM).
Stanjura vyzývá kraje k debatě
Podle ministra financí ovšem v současné době navýšení podílů krajů na úkor státního rozpočtu nepřichází v úvahu. „Nebráním se naopak případné změně způsobu, jakým si kraje svou stávající část daní rozdělují mezi sebou. Základem debaty o parametrech změny však musí být kompromis, na kterém se mezi sebou navzájem nejprve dohodnou samotné kraje,“ uvedl Stanjura.
„My jsme mezi kraji shodu našli, ale byla shoda za předpokladu, že dostaneme ze státního rozpočtu jedenáctiprocentní podíl. Pak by kraje, které na tom jsou teď výhodně, zůstaly na svém a ostatním by se ta nespravedlnost dorovnala,“ prohlásila Pecková.
Pokud se rozpočtové určení daní nezmění, chce Středočeský kraj začít na podzim připravovat ústavní žalobu, v níž systém přerozdělování peněz napadne.
