Kraje chtějí víc peněz z výběru daní. Podle Stanjury to nepřichází v úvahu

Nahrávám video
Události: Spor o rozdělení příjmů z daní. Kraje chtějí víc peněz
Zdroj: ČT24

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Zástupci Středočeského kraje dávají příklad obchvatu Benátek nad Jizerou. Úsek dlouhý jen necelých osm set metrů je pro město důležitý. Stavba kraj vyjde na zhruba 90 milionů korun a hotovo má být příští rok. „Odvede dopravu, především tranzitní nákladní dopravu, z centra města, kde doposud projíždí desítky kamionů za hodinu,“ uvedl radní Středočeského kraje pro dopravu Karel Bendl (ODS). 

Do nových dopravních staveb, jako je ta u Benátek nad Jizerou nebo oprav mostů a vozovek, hejtmanství každý rok investuje zhruba pět miliard korun. Na starosti má téměř 8700 kilometrů silnic. „Potřebovali bychom zhruba dvojnásobný objem finančních prostředků, abychom během několika let dali silniční síť do pořádku a aby to poznal i běžný řidič,“ přidal Bendl.

Nespravedlivé dělení peněz mezi kraje, říká Pecková

Právě doprava je jednou z oblastí, kde se podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) projevuje nespravedlivé dělení peněz mezi kraje. Středočeský kraj podle propočtů úřadu přichází o dvě miliardy ročně. Vidět je to třeba při přepočtu na obyvatele. „Středočeský kraj v tom loňském roce získával z rozpočtového určení daní něco málo přes sedm tisíc korun, ale jsou kraje, které získávají třeba dvanáct třináct tisíc,“ řekla hejtmanka Pecková.

Stát krajům nyní posílá necelých deset procent z toho, co vybere na dani z přidané hodnoty a daních z příjmů. U posledně zmíněné kategorie počítá úsporný balíček s menším podílem. S tím ale hejtmani nesouhlasí.

Rozpočtové určení daní pro kraje
Zdroj: ČT24

Do rozpočtového určení daní chtějí nově začlenit i peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proti není: „Začlenit to ovšem tak, aby se do budoucna díky tomu vzorci mohly promítnout i případné inflační vlivy a další změny.“

„Předpokládám, že těch šest miliard je projednatelných. Chtělo by to ale ještě jednotky miliard navíc právě proto, abychom byli schopni nastavit spravedlivě, podle konkrétních kritérií, rozpočtové určení daní pro kraje,“ dodal hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM).

Stanjura vyzývá kraje k debatě

Podle ministra financí ovšem v současné době navýšení podílů krajů na úkor státního rozpočtu nepřichází v úvahu. „Nebráním se naopak případné změně způsobu, jakým si kraje svou stávající část daní rozdělují mezi sebou. Základem debaty o parametrech změny však musí být kompromis, na kterém se mezi sebou navzájem nejprve dohodnou samotné kraje,“ uvedl Stanjura.

„My jsme mezi kraji shodu našli, ale byla shoda za předpokladu, že dostaneme ze státního rozpočtu jedenáctiprocentní podíl. Pak by kraje, které na tom jsou teď výhodně, zůstaly na svém a ostatním by se ta nespravedlnost dorovnala,“ prohlásila Pecková.

Pokud se rozpočtové určení daní nezmění, chce Středočeský kraj začít na podzim připravovat ústavní žalobu, v níž systém přerozdělování peněz napadne. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 36 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 46 mminutami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 1 hhodinou

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 3 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 3 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 4 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 5 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 13 hhodinami
Načítání...