Dostálová se přela o stavební zákon s Kupkou a Kovářovou. Chystá také lázně pro zdravotníky

Nahrávám video

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá program na podporu městské turistiky, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Připravuje i vouchery pro zdravotníky, aby se mohli po opadnutí epidemie zregenerovat v domácích lázních. Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová se vyslovila pro propagaci Česka, aby se do země vrátili zahraniční turisté. Místopředseda ODS Martin Kupka upozornil, že jejich návrat bude pomalejší, za hlavní proto považuje marketingovou podporu domácího cestování.

Dostálová v pořadu obhajovala administrativní náročnost různých covid programů, na kterou si podnikatelé často stěžují. Podle ní musí mít určité náležitosti, protože pak tyto dotační programy posoudí Nejvyšší kontrolní úřad. Dodala také, že se chystá program, který bude na základě požadavku Evropské unie zastřešovat současné četné dílčí podpůrné programy. 

Kupka zdůraznil, že cestovní ruch je nejvíce zasažený a jeho podpoře by měla být věnována pozornost. „Pro všechny podnikatele je klíčové, jak zvládneme následující měsíce,“ řekl s tím, že důležitou roli pro návrat do normálu může sehrávat i covid pas či různé mobilní aplikace. 

Jak rozjet cestovní ruch?

„Rádi bychom pomohli zdravotníkům a záchranářům, aby se mohli zregenerovat během letních měsíců. Bavíme se o tom s ministrem zdravotnictví,“ uvedla ministryně k chystaným speciálním lázeňským voucherům.

Lázeňské vouchery (pro širokou veřejnost) se loni osvědčily, ale pomoc by měli dostat také další ubytovatelé, soudí Kovářová. Uvedla, že cestovní ruch přináší do státního rozpočtu 120 miliard korun a pomáhá i obcím a krajům. Když se nerozjede, bude to znamenat velký výpadek v jejich rozpočtech. 

Lidé si stáhli 202 tisíc lázeňských voucherů, ale vzhledem k další vlně restriktivních opatření jich stihli uplatnit jen 39 tisíc. Dostálová věří, že se cestování rozjede v létě. Platnost voucherů byla posunuta do konce letošního roku. Ministryně také uvedla, že jedná s některými mimoevropskými zeměmi, aby uznávaly doklady o očkování či testování. Zmínila zejména oblíbené turistické destinace, jako jsou Turecko, Izrael či Egypt.

Nad stavebním zákonem se stále divoce blýská

V pořadu se také diskutovalo o chystaném novém stavební zákonu. Mezi Dostálovou na jedné straně a opozičními poslanci Kupkou a Kovářovou na druhé panovala naprostá neshoda. 

Poslanci nedávno rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona už nebude původní materiál ministerstva pro místní rozvoj. Místo něj se stane podkladem komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. K tomuto návrhu nyní poslanci mohou  směřovat své pozměňovací návrhy.

Řada opozičních poslanců ale verzi hospodářského výboru, kterou spojuje hlavně s poslancem za ANO Martinem Kolovratníkem, kritizuje a odmítá. Skupina poslanců v čele s Martinem Kupkou (ODS) proto připravila alternativní komplexní pozměňovací návrh, který část úřadů pod obcemi zachovává.

Zachovat, či nezachovat současné stavební úřady?

Kupka nyní řekl, že doufá, že návrh výboru neprojde. Podle něho by to na několik let ochromilo vydávání stavebního povolení. 

Dostálová kontrovala, že stavebníci by naopak zaplakali „nad tím vaším.“ Opoziční návrh by podle ní znamenal situaci, že když by stát neplnil své povinností vůči občanovi (dodržování délky lhůt na projednávání), tak by se vůbec nic nestalo.

Kovářová je pro zachování současného stavu se zhruba sedmi stovkami stavebních úřadů po republice. Vládou chystaný státní úřad by navíc podle ní neměl dostatek pracovníků. Anketa totiž ukázala, že by jich tam ze současných stavebních úřadů chtělo přejít jen 40 procent.

Dostálová by chtěla zrušit jedno- a dvouhlavé stavební úřady tak, aby stavebních úřadů po změně bylo kolem 320. Na rozdíl od současného stavu by pak mohli pracovníci různých územních pracovišť navzájem spolupracovat. Ministryně také zmínila, že lidé žádají, aby se lidé na stavebních úřadech oddělili od samospráv. Kovářová podotkla, že dostává požadavky přesně opačné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 8 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 18 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.