Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Kraj tvrdí, že ho obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění šumavských zón ochrany přírody. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V té s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat a taková pravidla budou platit pro 27 procent rozlohy NP Šumava.
Podle Jihočeského kraje jde o zásadní krok, kterému neodpovídala diskuse k problematice. Zástupci Jihočeského kraje v tiskové zprávě uvedli, že k podání žaloby je vedl dlouhodobý vývoj. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) se dala slyšet, že postup projednávání nových zón, které budou platit patnáct let, byl naprosto nepřijatelný.
Podle kraje a obcí návrh příliš rozšiřuje bezzásahové zóny
Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón letos v červenci. Pod nejpřísnější režim spadne více než sedmadvacet procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.
Část kritiků zejména z řad zástupců obcí a kraje tvrdí, že nově navrhované území bezzásahové plochy příliš rozšiřuje. Někteří vědci naopak uvádějí, že nejsou dostatečné – a že by se měly rozšířit na padesát procent rozlohy.
Kromě zóny přírodní vznikne v šumavském parku zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality.
Podle zástupců vědců návrh nových zón dostatečně neochraňuje některé významné ekosystémy. Jde například o komplex luk Zhůří a slatě u Horské Kvildy. Navrhovaná zonace v těchto oblastech připouští lidské zásahy. Podle zástupce vědců Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy může ještě podobu zón upravit ministerstvo životního prostředí. „Zasloužilo by se tak o ochranu vzácných šumavských ekosystémů,“ řekl.
Kraj tvrdí, že se Šumava mění v měsíční krajinu. Podle vědců je ale kampaň lživá
Jihočeský kraj dlouhodobě vystupuje proti vedení šumavského národního parku. Kraj v poslední době navíc spustil na sociálních sítích kampaň, podle níž se Šumava mění v „měsíční krajinu“. Důvodem je prý fakt, že vedení parku dostatečně nezasahuje proti kůrovci, po jehož napadení usychají smrky.
Jenže podle vědců je kampaň místy lživá a opírá se například o tendenční snímky. „Fotografie z vrcholu Poledníku, kterou kraj použil pro ilustrace kampaně, je zcela zavádějící. Jedná se o fotku několik let starou. Navíc z dálky pořízený záběr nadhodnocuje masu uschlých kmenů nad podrůstajícím zmlazením,“ kritizuje přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Zdenka Křenová.
Jihočeský kraj za kampaň zaplatil PR agentuře přibližně dva miliony korun. „Kampaň je uváděna bombastickými, ničím nepodloženými výroky o katastrofě, mizící Šumavě či o tom, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu. Ve skutečnosti však Šumava naprosto nemizí, naopak se z kůrovcové gradace neobvykle rychle zotavuje. Domnívám se, že tohle by hejtmanku mělo stát její post,“ přidává se s kritikou Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
