Šumavský národní park změnil návrh připravovaného nového rozdělení na zóny, reaguje tím na připomínky obcí a veřejnosti. Například nepatrně zvětšil zónu kulturní krajinu, což jsou hlavně obývané a zastavěné lokality. Nově má tato zóna s nejmírnějším režimem tvořit 1,2 procenta plochy parku, v původním návrhu se jednalo o 0,9 procenta. Znamená to, že kulturní krajina se navýší o přibližně 300 hektarů.
Šumavský národní park chce rozšířit zónu s nejmírnějším režimem o 300 hektarů
Události v regionech: Správa Národního parku Šumava změnila návrh připravovaného rozdělení na zóny (zdroj: ČT24)
Správa Národního parku Šumava také navýšila zónu přírodní, která má být zcela bez zásahu lidí, z 27 procent na 27,7 procenta. Zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí, místo původních 27 procent zabere 24,6 procenta.
V hierarchii třetí kategorií je zóna soustředěné péče. V této oblasti se mimo jiné počítá s těžbou dřeva. Původní návrh vyčlenil na zónu přírodní péče 45 procent, po úpravách je to 46,6 procenta. Čtvrtou kategorií je výše zmíněná kulturní krajina.
Úprava původního návrhu, který park představil v půlce ledna, vychází z vyjádření veřejnosti. „Celkem jsme obdrželi 236 připomínek. Jelikož jsme zohlednili většinu z nich, změnil se původní návrh zonace,“ vysvětlil mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Park vyhověl 80 procentům připomínek
Většinu připomínek k návrhu podali zástupci obcí. Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený uvedl, že 80 procentům z nich park vyhověl. „Nejčastějšími požadavky byly převody určitých pozemků z jedné zóny do druhé. Konkrétním případem je třeba hřbitov na Knížecích Pláních, kde na základě požadavku starostky Borových Lad Jany Hrazánkové byl tento hřbitov převeden ze zóny soustředěné péče do zóny kulturní krajiny,“ uvedl Hubený.
Některé připomínky podali také vědci, kteří chtěli, aby do nejpřísnějšího bezzásahového režimu připadlo 53 procent území Šumavy. Park však uvedl, že navýšení zóny může nastat ve chvíli, kdy další plochy lesů budou odolnější proti případnému dalšímu rozšiřování kůrovce.
Upravenou podobu zonace bude 5. dubna řešit Rada Národního parku Šumava. „Po jednání v radě návrh společně i s obdrženými připomínkami předáme ministerstvu životního prostředí, které připraví zonaci do podoby vyhlášky, již pošle do legislativního procesu,“ sdělil Hubený. Návrh schválený ministrem životního prostředí vymezí podobu Šumavy na následujících 15 let.
- zóna přírodní – ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů
- zóna přírodě blízká – plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům
- zóna soustředěné péče o přírodu – plochy, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů
- zóna kulturní krajiny – zastavěné a zastavitelné území obcí, trvale využívané lidmi