Zrušení novely zákona o ochraně přírody a krajiny zamítl v úterý Ústavní soud. Norma, kterou napadla skupina senátorů, zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Byla terčem kritiky prezidenta Miloše Zemana i Svazu obcí Národního parku Šumava.
„Určitá část boje o Šumavu je dobojována, zákon platí,“ řekl senátor Tomáš Jirsa (ODS). „Rozhodnutí respektuji, ale mám za to, že Ústavní soud svým rozhodnutím neukázal odvahu nějak zasáhnout do legislativy, která se týká ochrany přírody u nás a je z mého pohledu problematická,“ vyjádřil se právní zástupce senátorů Michal Sylla.
Senátoři v první řadě zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Dříve zákon předpokládal, že návrh na vyhlášení národního parku zpracuje ministerstvo životního prostředí a následně jej budou připomínkovat obce, kraje a vlastníci nemovitostí.
„Legislativní proces byl podle Ústavního soudu v pořádku,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Zdůraznil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela sněmovna přehlasovat.
Podle senátorů novela omezí obce a zabrání boji s kůrovcem
Senátoři měli také řadu věcných připomínek. Týkaly se právního vymezení národních parků a jejich zakládání, dále ochranných podmínek, klidového území a zónování národních parků. Senátoři zpochybnili i nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení popisující hospodaření s lesy a pozemky.
Ústavní soud ale žádný paragraf napadené novely neškrtnul, kauza má podle soudců nejen odborný, ale i politický a ideový rozměr. Soudce zpravodaj Jirsa uvedl, že Ústavní soud není kolbištěm, kde by měla pokračovat bitva mezi oběma tábory ohledně toho, jak má stát pečovat o přírodu.
Novela například rozděluje parky do čtyř zón na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou z nich se pojí různá omezení. „Zákon sice do jisté míry omezuje právo na samosprávu a právo vlastnické, nicméně tato zákonná úprava nastavuje pouze obecný rámec,“ dodal soudce Jirsa.
Zákon podle něj počítá s tím, že se obecný rámec bude zpřesňovat prostřednictvím vyhlášek ministerstva životního prostředí, opatření obecné povahy a správních rozhodnutí, která mohou v případě nesouhlasu některých aktérů dále přezkoumávat soudy.
„Podzákonné vyhlášky uschlému lesu nepomůžou,“ reagoval senátor Jirsa. Ponechávat suché lesy napadené kůrovcem bez zásahu není podle senátora projevem ochrany přírody, naopak jde o katastrofu z hlediska životního prostředí.
„Je tu riziko, že kůrovec bude mít velmi dobré podmínky, bezzásahové zóny se budou pravděpodobně rozšiřovat a obcím vadí, že se tam nebudou moci chovat jako řádní hospodáři,“ řekl předseda senátu Milan Štěch (ČSSD).
Ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch ale tato vyjádření odmítá. „Novela zákona o národních parcích a kůrovec jsou dvě zcela rozdílné věci. Musím říct, že takový iracionální strach z bezzásahových území v národních parcích opravdu není něco, z čeho bychom měli mít obavy,“ uvedl Böhnisch.
Nesouhlasí také, že by zákon obce na chráněných územích poškozoval. „Pokud je mi známo, tak se názorům obcí naslouchá. Obce rozhodně nejsou touto novelou ani zákonem vyřazeny z rozhodování,“ dodal. Svaz obcí Národního parku Šumava zatím nechce rozhodnutí Ústavního soudu komentovat. „Počkáme si, až budeme znát odůvodnění, a pak se k němu vyjádříme,“ řekl předseda svazu Petr Málek.
