Třinec má ambici stát se statutárním městem. K tomu, aby město doplnilo stávající seznam 25 statutárních měst České republiky, udělali jeho zastupitelé první krok již minulý týden na svém zasedání. Nový statut by městu podle starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec) umožnil zúčastnit se projektů, do kterých se zatím zapojit nemůže, a zároveň by zvedl jeho prestiž.
Ze starostky primátorkou. Třinec si razí cestu mezi „velkoměsta“
Třinec se totiž může zařadit mezi statutární města jen změnou zákona o obcích. Tamní zastupitelé proto schválili usnesení, jímž žádají Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, aby předložilo Poslanecké sněmovně návrh změny tohoto zákona a doplnění seznamu statutárních měst o Třinec.
„Pokud se zastupitelé rozhodnou, že nový vyšší status Třince podpoří, přijdou na řadu poslanci. Právě jim musí kraj postoupit návrh na změnu zákona o obcích,“ upřesnila redaktorka České televize Markéta Radová.
Třinec se svými zhruba 36 tisíci obyvateli dnes patří mezi jedno z největších „nestatutárních“ měst v republice. Do jeho správního obvodu spadá 12 obcí, ve kterých žije téměř 59 tisíc obyvatel.
Oslovila jsem v této souvislosti již vedení kraje v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem, zda je na kraji vůle podpořit tuto myšlenku, a reakce byla kladná. Konečné slovo o zařazení Třince mezi statutární města bude mít parlament. Výsledek celého procesu bychom měli znát do léta příštího roku.
„Historicky Třinec už v 90. letech usiloval o to stát se okresním městem. Po vzniku krajů ale tato myšlenka zanikla a nyní jsme se k ní opět vrátili. Impuls k tomu, aby se Třinec stal statutárním městem, dal generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek, a to v návaznosti na projekty, kterých se kvůli současnému zařazení nemůže město účastnit. A to je škoda,“ uvedla starostka Věra Palkovská a připomněla, že podporu Třinci vyslovil před dvěma lety při své návštěvě také prezident Miloš Zeman.
Změna má mít i finanční přínos
Podle starostky by zařazení Třince mezi statutární města nemělo vést téměř k žádným změnám a nárůstu povinností, ani by to nemělo mít za následek zvýšení výdajů v rozpočtu. „Je potřeba dodat, že případné statutární město Třinec by nebylo členěno na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy,“ okomentovala.
I přesto občané podle ní několik změn zaznamenají. Nebudou chodit vyřizovat své záležitosti na úřad, ale na magistrát, funkce starosty se změní na primátora a z místostarostů budou náměstci primátora. Nové označení města Třince by bylo nejen otázkou prestiže, ale rovněž novou možností zapojit se do dalších projektů směřujících k rozvoji.
Zařazení Třince mezi statutární města by mělo i finanční přínosy – v programovém období Evropské unie 2007 až 2013 bylo v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko umožněno statutárním městům kraje zpracovat takzvané Integrované plány rozvoje měst (IPRM). Pět moravskoslezských statutárních měst mohlo samo rozhodovat o zacílení nemalé části evropských prostředků ve městě, a to na základě integrovaného plánu, který si zpracovala sama města.
V Česku se naposledy rozšířil seznam statutárních měst před pěti lety, v březnu 2012. Tehdy se takovými městy staly Jablonec nad Nisou a Prostějov. V Česku dnes existuje kromě Prahy 25 statutárních měst. Pro zajímavost – v Moravskoslezském kraji jich je pět. Konkrétně Karviná, Havířov, Frýdek-Místek, Opava a Ostrava. Nejdéle – od roku 1990 – pak drží post statutárního města Ostrava, Opava a Havířov.