Národní park Šumava strana 2 z 4

Nutné opravy turistické infrastruktury na Šumavě vyšly letos výrazně dráž než v předchozích letech. Jde hlavně o stezky pro cyklisty nebo turistické chodníky. Jejich havarijní stav si vyžádal desítky milionů korun navíc. V příštím roce park s podobně velkou investicí nepočítá, chce ale dodělat stezky, kde je ohrožená bezpečnost nebo ochrana přírody.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Lesníci neuspěli s žádostí o zlomení více než deseti souší u jezírka v Boubínském pralese. Zásah by umožnil pustit turisty alespoň do části této rezervace, do které se teď vstupovat vůbec nesmí, protože kolem stezek hrozí pád suchých stromů. Někteří lidé ale zákaz přesto porušují.

V národních parcích by měly fungovat systémy, které je pomohou lépe chránit před požáry a které budou preventivně vyhledávat podmínky jejich vzniku. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti upozornil, že je nutné mít na paměti individuální přístup v rámci jednotlivých národních parků.

Strážci národních parků teď mnohem častěji kontrolují průjezdnost cest. Stává se, že  řidiči parkují u vjezdu. Mohou tak překážet záchranářům a hasičům. Kvůli vysokým teplotám totiž stále trvá riziko požáru. Nerespektování zákazu vjezdu se posuzuje jako porušení řádu. Za to hrozí pokuta až deset tisíc korun.

Správa šumavského národního parku otevřela na Modravě opravený hradlový most. Ten byl od loňského podzimu kvůli špatnému technickému stavu zavřený. Most je historickou památkou a zároveň jím vede i cyklostezka. Právě kvůli tomu chtělo vedení rezervace stihnout práce ještě před začátkem prázdnin, jenže kvůli dlouhé zimě se to nakonec nepovedlo.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se otevře turistům. Průlomové rozhodnutí ve čtvrtek vydala státní správa národního parku. O zpřístupnění cesty Luzenským údolím usilují na Šumavě už od devadesátých let. Zatímco z Bavorska je přechod přístupný, na české straně byly zatím veškeré snahy o otevření marné. Hlavním důvodem je ochrana tetřeva hlušce, který se v oblasti vyskytuje.

Cena dřeva je nejvyšší za posledních dvacet let. Vyplývá to z výkupních cen na Šumavě nebo v městských lesích. Šumavský národní park začal díky tomu na dřevu znovu vydělávat. Ještě před dvěma roky, kdy byla cena historicky nejnižší, se lesníci dostávali pod výrobní náklady, v současnosti je výrazně dražší i to nejméně kvalitní dřevo určené papírnám.

Na Šumavě začala sezona a zejména centrální oblasti jako Modrava nebo Kvilda se začínají plnit turisty. Za ubytování si tam ale návštěvníci letos připlatí; kromě penzionů zdražily i kempy a na výrazně vyšší ceny vyjde také stání pro karavany. Protože všichni nejsou ochotni platby respektovat, parkují i táboří na zakázaných místech. Strážci Národního parku budou situaci řešit.

Turisté nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

Kvůli vysokým cenám energií se lidé vrací k vytápění dřevem. Jeho cena ale v dohledné době vzroste, právě kvůli tomu už policie řeší i krádeže na skládkách dřeva. Ministerstvo životního prostředí chce dokonce omezit dotace na výměnu starých kotlů za plynové, a naopak podpořit tepelná čerpadla. To má snížit závislost na zemním plynu z Ruska.

Národní park Šumava obnovil za dva roky mokřady na ploše sedm set hektarů. Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit čtyřicet sedm rašelinišť a pramenišť s plochou přes dva tisíce hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za sto padesát milionů korun podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyšetřuje případ černé skládky u Prášil. Na ní je zvláštní, že ji vytvořili pracovníci Národního parku Šumava. Do lesa navozili kusy rozebraných dřevěných můstků, které v létě opravovali u Frauenthalu. Správa národního parku to považuje za selhání svých zaměstnanců a už oznámila, že je potrestá.

V okolí nejvyššího vrchu Českého lesa, Čerchova na Domažlicku, pokračuje na české i německé straně hranice intenzivní pátrání po pohřešované osmileté německé holčičce, která se ztratila v neděli navečer. Policie neuvádí počty lidí, kteří se do pátrání zapojili, původně mluvili o dvou stovkách na české i německé straně hranice. Hledání v lesnatém terénu je zatím neúspěšné. Zasahující policisté se v pondělí večer vystřídají a dívku budou dál hledat i v noci.

Po zhruba dvouleté rekonstrukci se v sobotu turistům opět otevřela rozhledna na šumavském Poledníku, zatím však pouze ve zkušebním provozu. Pro návštěvníky bude přístupná do konce října. Slavnostní otevření se plánuje na příští rok. Turisty čekají na původní vojenské věži novinky – tou zásadní je omezení počtu lidí kvůli protipožárním opatřením. Ve věži může být najednou maximálně padesát lidí, nahoře na vyhlídce jen deset, řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

V národním parku Šumava přibývá případů nedovoleného táboření ve volné přírodě. Na neukázněné turisty si stěžují na německé straně, v parku Bavorský les.

Strážci šumavského národního parku  vyrazili na společné hlídky s policií. V celé oblasti totiž přibývá přestupků. Šumava je stejně jako vloni plná turistů. Služby s policisty jsou hlavně preventivní. Zabránit mají nejen porušování návštěvního řádu, ale také napadení strážců. I takové případy teď vedení parku řeší.

Národním parkům scházejí strážci přírody. Na Šumavě by uvítali minimálně pět nových posil. Vedení parků se obávají důsledků další sezony, kdy opět očekávají nápor turistů. Stejně jako loni totiž i letos více Čechů tráví dovolenou v tuzemsku. A s větším počtem návštěvníků stoupá také počet prohřešků, kterých se dopouštějí.

Mezi cyklisty na horách roste zájem o elektrokola. To s sebou přináší nové problémy, například více úrazů. V půjčovnách si kola s pomocným motorem totiž často pronajímají lidé, kteří ani na tom obyčejném nejeli několik let. Ve statistikách zásahů horské služby už je elektrokolo vedené jako zvláštní položka.

Návštěvníci národních parků Šumava, Podyjí a České Švýcarsko se letos nedostanou na některá turisticky oblíbená místa. Minimálně pět památek se bude opravovat, mezi nimi například hrad Šaunštejn nebo šumavská rozhledna Poledník. O dalších se jedná. V Českém Švýcarsku vedení parku dočasně uzavřelo v souvislosti s kůrovcovou kalamitou několik méně frekventovaných turistických tras.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Opatření proti šíření koronaviru zahrnují mimo jiné omezení kolektivních sportů nebo uzavření posiloven. Lidé proto častěji vyrážejí do české přírody. Jak ale ukazují mnohé případy, v chráněných oblastech se často nechovají podle pravidel. Odhazují odpadky a nedodržují ani klidové zóny v národních přírodních rezervacích.

Vědci mohou sledovat život samice vlka divokého na Šumavě. Šelmě kvůli tomu nasadili telemetrický obojek. Jde o prvního přesně monitorovaného vlka na území České republiky. Čeští vědci se na odchyt připravovali několik měsíců, pomáhaly jim i týmy zahraničních kolegů.