Šumava uzavřela kvůli nebezpečí pádu suchých smrků část turistické trasy

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Cesta vede přírodní zónou parku, ve které se nezasahuje. Správci parku přesto i v takových územích nebezpečné odumřelé stromy u turistických cest obvykle odstraňují.

„Od roku 2005, kdy se v parku začala objevovat ve větší míře bezzásahová území a také souše, jsme odstranili z okolí turistických tras už třicet šest tisíc odumřelých stromů. Průměrně je to okolo tří tisíc ročně. V letošním roce předpokládáme, že jich odstraníme asi čtyři a půl tisíce“ uvedl náměstek ředitele správy parku Jan Kozel.

Vykácením by vznikla obrovská holina

Uzavření trasy od Paštěckého mostu k Předním Paštím je podle něj tedy výjimečné. Stromy podél trasy jsou ale ve svahu až čtyřicet metrů vysoké a vzhledem k zatáčkám cesty by jejich pokácením vzniklo obrovské nezalesněné území a velký zásah do přirozeného ekosystému.

Pod stromy, které odumřely asi před dvěma lety, navíc hojně podrůstá velké množství buků, jedlí, javorů, lísek i smrků. Pokácením souší by se změnilo mikroklima a mladé stromy by mohly odumírat. Nový podrost by poškodilo i samotné kácení.

Odumřelé smrky se podle Kozla začínají lámat v třetím až čtvrtém roce po napadení kůrovcem a odumření, letos tak vzrostlo riziko jejich pádu, proto park musel rozhodnout buď trasu uzavřít, nebo souše pokácet.

Nebezpečí v lesích v národním parku je vyšší než v běžných hospodářských lesích, upozornil ředitel parku Pavel Hubený. I na ostatních trasách v parku vstupují turisté do lesních úseků na vlastní nebezpečí. Trasu od mostu přes Otavu k Předním Paštím ale správci vyhodnotili jako vysoce rizikovou, upřesnil ředitel. Až pomine riziko, park cestu padlými stromy prořeže a otevře. Zatím není jasné, kdy to bude.

Náhradní trasa
Zdroj: NP Šumava

K dispozici je náhradní trasa

Uzavřená část trasy není extrémně frekventovaná, chodí po ní desítky, v létě stovky lidí denně, řekl Jan Chudý ze strážní služby parku. Na zákaz vstupu upozorňují tabulky ze směru od Otavy i od Paští. Zároveň zde budou umístěny informace o náhradní trase, kterou označil Klub českých turistů.

Nově je možné k Paštím dojít z Rejštejna po modré turistické značce kolem Klášterského mlýna na Malý Radkov. Odtud pak dále po zelené turistické trase na Velký Babylon, kde navazuje nově označená žlutá trasa až na Prostřední Paště a dále na Přední nebo Zadní Paště. „Tyto lokality jsou přístupné i z Dobré Vody přes Malý Babylon a Stodůlky, uvedl Milan Šimon ze značkařského obvodu KČT Sušice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 14 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...