Národní park Šumava obnovil za dva roky mokřady na ploše sedm set hektarů. Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit čtyřicet sedm rašelinišť a pramenišť s plochou přes dva tisíce hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za sto padesát milionů korun podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí.
Před zahájením šestiapůlletého projektu LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu do krajiny, trvala revitalizace tak velké plochy v rezervaci dvacet let. „Ročně se obnoví několik pramenišť a až dvě stě hektarů rašelinišť,“ řekl mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Letos park sanuje dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i známá místa jako Jezerní slať, Mrtvý luh a Novosvětské slatě u Borových Lad.
Mokřady se vysoušely kvůli produkci dřeva
Mokřady na Šumavě byly do konce osmdesátých let dvacátého století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
„Stejně jako loni byla hlavní obnova pramenišť a drobných potoků. Letos jsme poprvé začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí. Do původních zvlněných tras se za dva roky vrátilo 17 kilometrů napřímených potoků.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště v údolí řeky Křemelné u bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou. Vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ uvedla garantka projektu Iva Bufková ze Správy NPŠ.
Znovu se objevují vzácné rostliny a živočichové
Park podle ní obnoví každý rok zhruba šest pramenišť. „Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr i níže pod povrchem,“ řekla. Rušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu, i když často nebývá na první pohled vidět.
„Už na první pohled je objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Ke konci projektu půjde o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v krajině,“ řekl Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů NPŠ.
Stavební firmy a dobrovolníci ručně nebo lehkou technikou přehrazují prkny, nepropustnou tkaninou a navážkou odvodňovací příkopy, místy až pět metrů široké a dva metry hluboké, kterými dříve proudila všechna voda bez vsakování do řeky Křemelné. Poté začne voda téct přirozenými koryty, která si znovu vytvoří.
Do obnovených míst se vrací původní flóra a fauna. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná se objevil na Šumavě velmi vzácný chřástal vodní. Mokřady obsazuje mizející bekasina otavní. Data nám také ukazují, jak mohou pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být přínosem hlavně pro zemědělce i další hospodáře,“ řekl Linhart.
