Krkonoše strana 2 z 5

Do vyšších poloh Česka se vrátila zima. Od pátečního dopoledne do sobotního rána napadlo ve vyšších horských polohách nejčastěji pět až dvacet centimetrů sněhu. Největší přírůstky naměřili meteorologové na Šumavě, kde na hřebenech napadlo i kolem třiceti centimetrů. Na horských silnicích leží sníh, cesty jsou ale s opatrností sjízdné, vyplývá z vyjádření silničářů. Zatímco na většině území Česka bude sněžení postupně slábnout, na východě naopak zesílí. V Beskydech může do nedělního rána připadnout až deset centimetrů sněhu, varovali meteorologové.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) od 15. března dočasně uzavře jedenáct turistických cest. Opatření, které souvisí s vyhlášením osmi klidových území a s ochranou citlivých druhů živočichů, potrvá do 31. května. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“ Správa KRNAP k tomuto opatření přistupuje už čtvrtým rokem.

Silný vítr zasáhl část republiky, především východ Čech a jižní Moravu. Právě tam vyjížděli hasiči hlavně k popadaným stromům a větvím. Český hydrometeorologický ústav rozšířil původní výstrahu, která se týkala především českomoravského pomezí a jižní Moravy. Výstraha platí do půlnoci z neděle na pondělí.

Hladiny některých řek na severovýchodě Čech zůstávají po dešti zvýšené. Labe ve Vestřevi na Trutnovsku dosahuje druhého povodňového stupně. Na dalších místech v Královéhradeckém a Libereckém kraji vystoupaly toky na první, tedy nejnižší stupeň. Odtok z přehrad na Labi vodohospodáři zvýšili, vyplývá z dat Povodí Labe. Horní Labe momentálně klesá. S výjimkou severní části Náchodska platí v pátek v celém Královéhradeckém kraji výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před záplavami.

Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý a v první polovině i větrný. V některých dnech budou odpolední maxima až o deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. Kvůli velké oblačnosti lze očekávat také velmi teplé noci. Pršet, a na horách případně i sněžit, může hlavně ve středu a ve čtvrtek, kdy se přechodně ochladí. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Na severní straně Sněžky zemřeli dva lidé, kteří se zřítili ze svahu hory. Zesnulí zřejmě pocházeli z Polska, uvedla česká horská služba. Turisté uklouzli na horském svahu. Záchranáři do večera prohledávali svah Sněžky, jestli na něm není další člověk, nikoho ale nenašli a pátrání ukončili.

Na třetí stupeň, který znamená značné riziko, stouplo lavinové nebezpečí v Krkonoších. Laviny mohou spadnout i samovolně, případně již při malém zatížení. V nejvyšších českých horách napadlo hodně sněhu, na hřebenech je ho až 160 centimetrů. Třetí stupeň nebezpečí byl vyhlášen již kolem vánočních svátků, v oblasti kotle tehdy spadlo šest větších lavin.

Kvůli silnému větru a novému sněhu se mohou od neděle na severu a severovýchodě Česka tvořit sněhové jazyky, na horách mohou vznikat i závěje. Výstraha platí do úterního poledne. V sobotu o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Silničáři doporučují zvýšenou opatrnost na cestách, jelikož v horských oblastech Libereckého kraje nasněžilo a v Krkonoších nebo Jizerských horách tak mohou ležet zbytky rozbředlého sněhu. Na vozovkách v Královéhradeckém a Zlínském kraji se může tvořit námraza.

Hladina Vltavy v Českém Krumlově ve čtvrtek stoupla na třetí stupeň povodňové aktivity. Meteorologové očekávají, že voda bude opadávat jen pomalu, výrazně přibýt by jí však již nemělo. Pozdě večer na třetí stupeň vystoupalo i Labe v Děčíně. Výstrahy na povodně platí do odvolání pro většinu území Čech i pro části Moravy a Slezska.

Starosti s rostoucí hladinou toků zatím v Česku nekončí. Předpověď varuje před extrémními srážkami hlavně na Šumavě, a to až do čtvrtka. Případnou povodeň může kromě vydatného deště umocnit silný vítr a úbytek sněhu. Výrazný vzestup hladin se čeká hlavně v povodí Otavy. Dosažení prvního nebo druhého stupně povodňové aktivity hlásilo ve středu večer přes pět desítek míst, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve středu ve večerních hodinách vystoupala na třetí povodňový stupeň i Vltava v Českém Krumlově.

Až 120kilometrovou rychlostí vál dopoledne vítr na Sněžce. Dosáhl tedy síly orkánu. Vítr pak zeslábl, přestala také platit výstraha meteorologů. Následky prudkých poryvů ale ještě trvají. Větru leckde neodolaly stromy, některé popadaly na elektrické vedení. Jsou proto téměř čtyři tisíce domácností bez proudu. Vážné potíže byly na železnici zejména v okolí Jihlavy a Havlíčkova Brodu, kde byly kvůli padlým stromům a poškozenému trakčnímu vedení některé tratě od Štědrého dne neprůjezdné. Situace se ale zlepšila, kvůli počasí zůstával přerušený provoz už pouze na dvou železničních úsecích.

Silný vítr, který v Česku fouká od čtvrtečního odpoledne, přidělal práci zejména hasičům. Ti vyjížděli především k popadaným větvím na silnicích a vyvráceným stromům. Kolem 17:30 bylo v Česku kvůli větru bez elektřiny zhruba 7600 odběratelů. Vítr si zřejmě vyžádal jeden lidský život na Havlíčkobrodsku. V Krkonoších horská služba ohlásila zvýšení lavinového nebezpečí ze druhého na třetí stupeň z pětibodové škály.

V Krkonoších někdo zřejmě ve středu 29. listopadu postřelil vlka, který před necelými třemi týdny dostal telemetrický obojek. Smrtelně zraněné zvíře správci Krkonošského národního parku (KRNAP) našli a následně ho museli utratit, aby ukončili jeho trápení. Případem se zabývá policie.

Sněžení již téměř ustalo, i tak ale od sobotního večera do nedělního poledne na východě republiky připadlo až třicet centimetrů sněhu. Noc i pondělní den budou značně mrazivé. Po vydatném sněžení z minulých dnů přetrvávají problémy se sjízdností některých silnic i železničních tratí, kvůli vyprošťování kamionů byla uzavřena část dálnice D48, podobné omezení platilo na D5. Ve srovnání se sobotou je však situace podstatně klidnější. V jižních Čechách už společnost EG.D obnovila dodávky proudu. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) odvolal k 18:00 kalamitní stav.

V Krkonošském národním parku (KRNAP) začal platit dočasný zákaz vstupu na devatenáct lesních cest kvůli přezimování jelení zvěře, a to do 30. dubna. K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP osmnáct přezimovacích obor a krmelišť, jsou většinou v údolích. Na české straně Krkonoš žije šest set padesát jedinců jelena lesního.

Patnácticentimetrová vrstva pokryla v noci krkonošské hřebeny. Ačkoli nepatrný poprašek letos na podzim již v Krkonoších k vidění byl, nynější sněžení bylo to první významnější. První sníh napadl i v nejvyšších polohách Jeseníků a sníh pokryl také nejvyšší partie Šumavy. Od pátku do dopoledne platila výstraha, která upozornila na vydatné deště v části republiky. Nejvíc pršelo v Jeseníkách. Až na drobné výjimky se ale nezvedly hladiny vodních toků na povodňové stupně.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Cesta do největšího krkonošského střediska je v současnosti komplikovaná. Stavbaři se totiž po čtyřech letech vrátili k sanaci skal nad silnicí z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Masivy jsou zvětralé a odpadají skalní úlomky, které ohrožují řidiče.

Provozovatelé hotelů, penzionů a restaurací v Krkonoších hledají způsob, jak vyřešit kritický nedostatek stálých, proškolených zaměstnanců. Nabízejí různé benefity a náborové příspěvky. Někteří přecházejí na samoobslužný provoz.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

Řeky a potoky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a část Českomoravské vrchoviny mohou v průběhu neděle a v noci na pondělí vystoupat na první povodňový stupeň, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V aktualizované výstraze rovněž upravil oblast, ve které hrozí velmi vydatný déšť. Silně má pršet zejména na horách na severovýchodě Česka a v části Českomoravské vrchoviny. Hasiči ve východních Čechách i na Moravě zasahovali u popadaných stromů, odčerpávali také vodu.

Velmi vydatný déšť může v sobotu a v neděli zasáhnout kromě Jeseníků také Krkonoše, Beskydy, Zlínský kraj a většinu Českomoravské vrchoviny, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil územní platnost dřívější výstrahy. V těchto oblastech může napršet 40 až 70 litrů vody na metr čtvereční, na východě v kombinaci s bouřkami až 100 litrů. Toky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a Českomoravskou vrchovinu proto mohou v sobotu v noci a v neděli dosáhnout povodňového stupně.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Déšť v posledních dnech zmírnil nedostatek vláhy v Česku, přesto však na polovině území podle hydrometeorologů panuje půdní sucho. Silně pod normálem také zůstávají hladiny podzemních vod. Problémy tak mají hlavně domácnosti závislé na studních. Některé obce se tak už nespoléhají jenom na vodu z podzemních vrtů, ale hledají i jiná řešení.