Radim Fiala strana 5 z 5

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, s nimiž v neděli přišla Česká televize, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Vláda hledá, kde ušetřit a jak snížit deficit rozpočtu. Strukturální schodek je momentálně 220 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje změny daňového systému. Zvýšení přímých daní odmítá, připustil však zrušení mnoha daňových výjimek. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že by vláda měla šetřit na jiných místech – třeba na aparátu státních úředníků. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Vládní poslanci řeší spor o podobu největší změny DPH za posledních osm let. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent jen jedinou ve výši 13 nebo 14 procent. Stát by podle něj nezískal žádné peníze navíc. Plán podporuje TOP 09, lidovci a Piráti jsou zdrženliví. Naopak koaliční hnutí STAN s tím nesouhlasí – chce, aby vláda díky sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty vybrala od lidí ročně navíc miliardy korun. Proti je i opozice.

Vláda možná při plánované revizi svého programového prohlášení vypustí záměr snížit odvody firem na sociální pojištění zaměstnanců o dva procentní body. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát si podle něj v současné situaci nemůže dovolit výpadek příjmů. O změnách v prohlášení nyní jednají pracovní skupiny. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy to není vhodné řešení. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil, že jde o dobrou zprávu, ale zároveň podotkl, že by se vláda měla zabývat spíš konkrétními kroky pomoci občanům než programovému prohlášení.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která skončila na třetím místě v prvním kole prezidentských voleb, podpoří vítěze prvního kola Petra Pavla verbálně, sdílením reklamních ploch či společnými vystoupeními. Na společné tiskové konferenci vyzvala své příznivce, aby dorazili k druhému kolu a hlas odevzdali Pavlovi. Vymezila se také proti druhému postupujícímu kandidátovi Andreji Babišovi (ANO). Ten se v úterý vydal na výstavu korunovačních klenotů a také do kostela. Pavel odpoledne odjel na setkání s občany do Ústí nad Labem.

Kampaň po prvním kole prezidentských voleb začala být ostrá a bude na generálovi Petru Pavlovi, aby se nenechal vyprovokovat, myslí si vládní politici. Podle zástupců opozice se ale Andrej Babiš (ANO) pouze brání a snaží se také voličům prostřednictvím svého nového billboardu říct, že by ve funkci prezidenta řešil válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Zástupci dvou vládních a dvou opozičních stran o tom debatovali v Událostech, komentářích.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Pro mě je to dobrý signál fungování justičního systému, řekl ke zproštění obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Uvedl to v pořadu Události, komentáře. Zdůraznil, že jde o důležité rozhodnutí, které však není pravomocné. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba ctít presumpci neviny. Místopředseda STAN Jan Lacina uvedl, že názor na Babiše nezměnil. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy délka soudního řízení vzbuzuje otázky. Politici hovořili i o nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL) náměstkem na ministerstvu životního prostředí poté, co jej prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem.

Pokud vláda chtěla mít jednou pro vždy jasno v otázce jmenování ministrů hlavou státu, měla podat kompetenční žalobu, shodli se v pátečních Událostech, komentářích Aleš Juchelka (ANO) a Radim Fiala (SPD). Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) na to ale vzhledem ke končícímu mandátu hlavy státu není čas. Pokud by totiž další prezident Petra Hladíka (KDU-ČSL) do čela resortu životního prostředí jmenoval, musel by podle něj Ústavní soud řízení zastavit.

Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda SPD Radim Fiala se sice obává, že se cena reaktoru bude zvyšovat, důležitější však podle něj je, aby se stavba příliš neprotahovala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na to namítl, že pro občany je také důležité, aby byly do dodávek zapojeny české firmy. „Očekává se, že uchazeči budou mít o využití českého průmyslu přirozený zájem,“ podotkl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pořadu Události, komentáře.

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.

Země Evropské unie se ve čtvrtek shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.

Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevěří, že by prezident po novele rozpočtu na tento rok vetoval i návrh hospodaření na ten příští. Miloš Zeman odmítl letošní upravenou verzi proto, že obsahuje na jeho vkus příliš nízké příjmy. V nich se kromě jiného odráží zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení daní.

Tři z pěti vládních stran: ODS, TOP 09 i lidovci uvažují o pomalejším růstu důchodů. Jejich zástupci to řekli České televizi. Argumentují rychlým zvyšováním výdajů na penze, které ročně poskočí o desítky miliard. Pomalejší zvedání důchodů doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun.