Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.
Příslušníci bezpečnostních sborů dostanou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce kromě již slíbených 1500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek. Platy se mají zvedat o pět procent i v letech 2026 a 2027, příslušníkům podle Rakušana zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů. Vláda podle nich neplní vlastní programové prohlášení, připomněli slib Rakušana zvýšit platy o deset procent.
„Cítí se oklamáni touto vládou, protože už v září tohoto roku počítali s tím, že jim vicepremiér navýší platy o deset procent,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Dodal, že SPD chce „policistům a hasičům přidat už kvůli tomu, že jim to bylo několikrát slíbeno“.
Současný systém odměňování není dobrý, míní Stanjura
Stanjura odmítl, že by šlo o porušení proklamací vlády, jelikož ta nárůst o deset procent neslibovala. Podle ministra financí je nutné se na systém odměňování policistů a hasičů podívat, protože ten současný není dobrý.
Na mysli měl především systém výsluh. „Před lety jsme zavedli systém, který podle mě není úplně šťastný. Myslím, že by bylo pochopitelnější, kdyby ti, co jsou právě ve službě, měli v tom okamžiku vysoké mzdy,“ vysvětlil Stanjura. Podle něj je ale situace kolem systému výsluh složitá, protože by například nebylo možné měnit systém pro ty, kdo už výsluhy mají.
Podle Stanjury je tak do budoucna nutné nastavit nová pravidla. „Debata nás čeká a bude jedno, o jakou vládu půjde,“ sdělil. Podle něho je variantou například úprava systému, nemusí být tak zrušen úplně. V současném volebním období, které vyprší za rok, se však podle ministra systém určitě nijak nezmění.
Radim Fiala se domnívá, že systém výsluh je jedním z nejdůležitějších motivačních prvků pro zaměstnance. „Rádi bychom proto v něm pokračovali,“ předeslal. Připomněl, že opoziční SPD přednesla pozměňovací návrh na navýšení platů policistů a hasičů. Podle Fialy by bylo nutné peníze najít škrtem některých jiných výdajů v rozpočtu, konkrétní položku ale nejmenoval.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar uvedl, že tlak na zvyšování mezd kvůli růstu platů u státních zaměstnanců je i v soukromé sféře. „Hlavní otázka pro nás je, zdali nemáme státních zaměstnanců v některých oblastech příliš,“ podotkl a dodal, že řešení vidí například v digitalizaci a také ve způsobu jejich odměňovaní.
Fiala varuje před změnami jednacího řádu sněmovny
Stanjura v Otázkách Václava Moravce také zmínil, že by chtěl pro příští volební období změnit jednací řád Poslanecké sněmovny, jelikož je nyní „paralyzovaná“, čímž narážel na obstrukční projevy opozičních politiků. Radim Fiala však namítl, že lidé očekávají, že politici budou „zvedat jejich témata“.
Podle Stanjury však pro tyto případy existuje systém interpelací. „Máme mimořádně nudný systém interpelací, roky usiluji o to, aby to bylo atraktivnější pro vládu, pro opozici, ale zejména pro voliče. Já bych to udělal pestřejší, rychlejší a zakázal bych podklady,“ popsal Stanjura s tím, že navrhoval vyčlenění tří dnů v týdnu, kdy by byl přítomný i konkrétní ministr. Bylo by to podle něj vhodné jak pro opozici, tak i pro vládu, která by mohla obhájit své kroky. Návrh chce Stanjura předložit do konce volebního období.
„Každá vláda, která se dostane k moci, chce měnit jednací řád, aby to bylo ku prospěchu té koalice,“ podotkl Fiala. „Kyvadlo je teď vyvážené tak, že by koalice a opozice měla dosáhnout nejlépe nějaké politické dohody, a to je nejlepší varianta, když spolu budou mluvit a komunikovat a dosáhnou politické dohody. Ale jakmile to kyvadlo jednou zhoupnete, ať už na stranu opozice, nebo koalice, tak se to bude velmi těžko vyvažovat,“ dodal.
Záplavy způsobily škody za 70 miliard korun
Ministr Stanjura dále zmínil, že zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody zhruba za šedesát pět až sedmdesát miliard korun. Zhruba dvacet miliard korun by podle něho měly zaplatit pojišťovny. Jedna třetina z této částku půjde podle Stanjury na škody domácností, u nichž pojišťovny dosud mají vyřízeno přes sedmdesát pět procent žádostí. Zbylé dvě třetiny půjdou od pojišťoven na škody firem.
Z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun. Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou desítky miliard korun. Bude ale nutné aktualizovat podmínky pro tuto finanční pomoc.
Ze státního rozpočtu půjde podle Stanjury letos na likvidaci povodňových škod třicet miliard korun, dalších deset miliard korun je vyčleněno na příští rok.
