Klimatická změna strana 3 z 5

Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Celkem třináct obcí z mikroregionu Kostelecko na Prostějovsku má společný plán, jak reagovat na klimatické změny. Chtějí například pocitově snížit teploty během horkých dní, zadržet víc vody v krajině nebo se připravit na bleskové záplavy. Ve svých katastrech plánují vybudovat mokřady, remízky a vysadit ovocné aleje.

Hnutí Greenpeace vzniklo jako radikální a takové také zůstává, i když se přesunulo do středního proudu, říká k padesátému výročí vzniku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Konec uhlí podle jeho slov určí trh, a pokud vlády v Česku nebudou zahálet, drahé energie se občané obávat nemusí, uvedl v Interview ČT24.

Podle vědců z panelu při OSN se Země ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Překročení této hranice spustí nezvratné změny po celém světě. S extrémním počasím se potýkají v Kalifornii, rozsáhlé požáry ničí Řecko. V Tádžikistánu, nedaleko hranic s Afghánistánem, cvičila ruská armáda. Jeden z nejslavnějších sportovců světa Lionel Messi odešel z Barcelony do Paříže. 13. srpna si v Německu připomněli šedesáté výročí stavby Berlínské zdi. Nejen tyto události zachycuje fotogalerie zajímavých snímků uplynulého týdne.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Počet obětí záplav, které tento týden zasáhly několik provincií na severu Turecka, se zvýšil na 31. Záchranáři totiž našli v troskách další mrtvé, informovala agentura AP. Opoziční poslanec za nejhůře zasaženou provincii Kastamonu s odkazem na turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací AFAD uvedl, že pohřešovaných je více než tři sta. Místo katastrofy navštívil prezident Recep Tayyip Erdogan a slíbil finanční pomoc.

Italští meteorologové zaznamenali na Sicílii zřejmě nejvyšší teplotu dosud změřenou v Evropě. Po poledni dosáhla 48,7 stupně Celsia. Oficiálně nejteplejší místo v Evropě jsou dosud Atény, kde meteorologové v roce 1977 naměřili rovných 48 stupňů. Uznání maxima ze Sicílie jako nejvyšší evropské teploty ale ještě není úplně jisté, meteorologové musí prověřit všechny okolnosti včetně toho, jestli přístroje fungovaly správně.

Lesní požáry v Řecku pomáhají či se chystají hasit stovky hasičů a desítky kusů techniky, jež vyslalo dvacet dva zahraničních zemí. V neděli večer jim na Twitteru poděkoval řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Mezi zeměmi, které Řecku pomáhají zvládnout nejhorší požáry za poslední desítky let, je i Česká republika. Čeští hasiči přijeli do jihoevropské země v neděli večer. Pomáhat začínají na poloostrově Peloponés, nyní zkoumají přidělený sektor.

V souvislosti s lesními požáry, které zasáhly okolí Atén, zemřeli dva lidé. Informovala o tom agentura AFP. Tisíce dalších musely prchnout do bezpečí poté, co se opět rozhořel les asi dvacet kilometrů severně od města. Plameny, které měli hasiči ve čtvrtek ráno pod kontrolou, rozfoukal silný západní vítr a k jejich síle přispěly i teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Česko vyšle na pomoc konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, jeden vrtulník už hasí v sousední Albánii. Dva mrtvé hlásí Itálie. Také turecké úřady evakuovaly dalších šest vesnic poblíž města Milas v turisticky oblíbené provincii Mugla na jihozápadě země. Obavy vzbudil lesní požár nedaleko uhelné elektrárny.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

Australští ochránci přírody představili plány na vybudování prvního útočiště pro ptakopysky na světě. Cílem projektu je podpoření chovu a udržení populace. Rezervace by měla být vybudována do roku 2022. Dle vědců savec s „kachním zobákem“ čelí vyhynutí v důsledku změn klimatu. Ptakopysk je malý noční savec, který se vyskytuje endemicky pouze ve východní části Austrálie a v Tasmánii. Přípravy otevření přírodního parku urychlil požář buše v roce 2019, při kterém zemřelo přes tři miliardy kusů zvěře. Výzkumný tým Univerzity Nového Jižního Walesu v současné době zkoumá ptakopysky v oblasti města Bobin, které je výchozím bodem pro zbudování rezervace.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.

Z kávy by se v budoucnu mohlo stát nedostatkové zboží. K ohrožení sektoru pandemií a v současnosti i logistickým zdržením se přidává další faktor – klimatické změny. Farmáři v Keni hlásí drastický pokles výnosů kvůli změnám v intenzitě dešťů, suchu i zvyšujícím se teplotám.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Mrazy, které v polovině února udeřily ve Spojených státech, znamenaly výzvu především pro jižanské státy. Do největších potíží se dostal Texas. Hrdý stát je energetickým ostrůvkem v USA a jeho oddělená infrastruktura nezvládla nápor. Texas se nepoučil z deset let staré lekce a nepřipravil svou síť na zimu. Guvernér podporovaný energetickými společnostmi nejdřív vinil zamrzlé turbíny větrných elektráren, poté slova mírnil.

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Ledovce v drsných horách Nan-šan na okraji Tibetské náhorní plošiny tají v posledních letech velmi rychle. Skupina glaciologů a ekologů se pravidelně vydává do Richthofenova pohoří, aby prováděla odborné analýzy tohoto ústupu. Vědci tvrdí, že postup tání je šokující, a jsou přesvědčeni, že za ním stojí především globální oteplování. V této oblasti leží více sněhu a ledu než kdekoli na světě, s výjimkou severního a jižního pólu, proto je území označované za „třetí pól“. Jako hlavní problém ale vidí odborníci následky rychlého tání, Čínu tak zřejmě v budoucnosti čeká ochromující a dlouhodobý nedostatek vody.

Až do letoška se populárně vědecký časopis Scientific American celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil k některému z kandidátů na prezidenta. Tuto tradici ale nyní porušil. Jeho šéfredaktorka Laura Helmuthová podle agentury AP uvedla, že rozhodnutí podpořit demokrata Joea Bidena předcházela jen stručná debata.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.