Klimatická změna strana 3 z 5

Vzhled některých španělských měst se v budoucnu může změnit. Vědci z Autonomní univerzity v Barceloně navrhují natírat střechy, které nemají tašky, bílou barvou. Jednoduché řešení podle nich dokáže v metropolích významně snížit teplotu během léta.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Každá z posledních čtyř dekád byla teplejší než ta, která jí předcházela. Stále častější jsou také výkyvy teplot nebo období sucha následovaná prudkými srážkami. „Nezbývá nám čas, musíme něco dělat,“ řekl vedoucí ústavu globální změny Karel Klem v Interview ČT24. Varoval také před tím, že změny mohou vést k výskytu nových škůdců, kteří způsobí nedostatek potravin, a sucho zase k nedostatku vody. Každý přitom podle něj může přispět i tím, že bude jíst méně masa.

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Rada bezpečnosti OSN se v pondělí neshodla na přijetí první rezoluce o souvislosti klimatických změn s globální bezpečností. Návrh zamítlo Rusko. Veto podle agentury AP překazilo víceletou snahu zvýšit důraz na ekologický aspekt při rozhodování nejvlivnějšího orgánu OSN.

Velšská vláda poskytne každé domácnosti ve Walesu strom k zasazení. Chce tak přispět k boji proti klimatické změně. Občané si mohou strom zasadit buď sami, nebo to mohou nechat na ekologické organizaci Coed Cadw. V obou případech je strom zdarma. Ve Walesu je podle nejnovějších statistik zhruba 1,38 milionu domácností, uvedla agentura DPA.

Letos na Floridě uhynulo už víc než tisíc kapustňáků, což je asi deset procent zvířat v tomto státě. Většina zvířat umírá v okrese Brevard, kde leží důležité útočiště Indian River Lagoon, kam se tito savci v zimních měsících shromažďují, aby unikli chladné vodě. Znečištění a přemnožení mořských řas ale způsobily, že zde umírají mořské rostliny, jimiž se kapustňáci živí. Zvířata tak nemají dostatek potravy na to, aby přečkala zimu. Úřady chtějí kapustňáky přikrmovat, to ale zapovídají zákony.

Zelená dohoda. Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? O budoucnosti green dealu, ochrany klimatu a proměně ekonomiky ve Fokusu Václava Moravce na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT diskutovali ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), manažer Martin Jahn, psycholog Jan Krajhanzl a jaderná inženýrka Dana Drábová.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.

Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Celkem třináct obcí z mikroregionu Kostelecko na Prostějovsku má společný plán, jak reagovat na klimatické změny. Chtějí například pocitově snížit teploty během horkých dní, zadržet víc vody v krajině nebo se připravit na bleskové záplavy. Ve svých katastrech plánují vybudovat mokřady, remízky a vysadit ovocné aleje.

Hnutí Greenpeace vzniklo jako radikální a takové také zůstává, i když se přesunulo do středního proudu, říká k padesátému výročí vzniku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Konec uhlí podle jeho slov určí trh, a pokud vlády v Česku nebudou zahálet, drahé energie se občané obávat nemusí, uvedl v Interview ČT24.

Podle vědců z panelu při OSN se Země ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Překročení této hranice spustí nezvratné změny po celém světě. S extrémním počasím se potýkají v Kalifornii, rozsáhlé požáry ničí Řecko. V Tádžikistánu, nedaleko hranic s Afghánistánem, cvičila ruská armáda. Jeden z nejslavnějších sportovců světa Lionel Messi odešel z Barcelony do Paříže. 13. srpna si v Německu připomněli šedesáté výročí stavby Berlínské zdi. Nejen tyto události zachycuje fotogalerie zajímavých snímků uplynulého týdne.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Počet obětí záplav, které tento týden zasáhly několik provincií na severu Turecka, se zvýšil na 31. Záchranáři totiž našli v troskách další mrtvé, informovala agentura AP. Opoziční poslanec za nejhůře zasaženou provincii Kastamonu s odkazem na turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací AFAD uvedl, že pohřešovaných je více než tři sta. Místo katastrofy navštívil prezident Recep Tayyip Erdogan a slíbil finanční pomoc.

Italští meteorologové zaznamenali na Sicílii zřejmě nejvyšší teplotu dosud změřenou v Evropě. Po poledni dosáhla 48,7 stupně Celsia. Oficiálně nejteplejší místo v Evropě jsou dosud Atény, kde meteorologové v roce 1977 naměřili rovných 48 stupňů. Uznání maxima ze Sicílie jako nejvyšší evropské teploty ale ještě není úplně jisté, meteorologové musí prověřit všechny okolnosti včetně toho, jestli přístroje fungovaly správně.

Lesní požáry v Řecku pomáhají či se chystají hasit stovky hasičů a desítky kusů techniky, jež vyslalo dvacet dva zahraničních zemí. V neděli večer jim na Twitteru poděkoval řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Mezi zeměmi, které Řecku pomáhají zvládnout nejhorší požáry za poslední desítky let, je i Česká republika. Čeští hasiči přijeli do jihoevropské země v neděli večer. Pomáhat začínají na poloostrově Peloponés, nyní zkoumají přidělený sektor.

V souvislosti s lesními požáry, které zasáhly okolí Atén, zemřeli dva lidé. Informovala o tom agentura AFP. Tisíce dalších musely prchnout do bezpečí poté, co se opět rozhořel les asi dvacet kilometrů severně od města. Plameny, které měli hasiči ve čtvrtek ráno pod kontrolou, rozfoukal silný západní vítr a k jejich síle přispěly i teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Česko vyšle na pomoc konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, jeden vrtulník už hasí v sousední Albánii. Dva mrtvé hlásí Itálie. Také turecké úřady evakuovaly dalších šest vesnic poblíž města Milas v turisticky oblíbené provincii Mugla na jihozápadě země. Obavy vzbudil lesní požár nedaleko uhelné elektrárny.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.