Klimatická změna strana 5 z 5

Ve kterých místech se během horkých dní lidé v Ostravě cítí příjemně a kde naopak bývají vedra pocitově nejúmornější, ukazuje internetová mapa. Ta vznikla v rámci adaptační strategie, kterou třetí největší město Česka reaguje na klimatickou změnu. Do projektu zapojili jeho tvůrci také obyvatele Ostravy.

V Polabí ve velkém usychají borové lesy. Státní podnik Lesy ČR téměř na třech tisících hektarech eviduje 111 tisíc metrů krychlových souší, což je zhruba srovnatelné s počtem stromů. Na metr krychlový se počítá jeden strom.

Irsko se stalo druhou zemí světa, která vyhlásila stav klimatické nouze. Parlament v Dublinu ve čtvrtek večer přijal dodatek ke klimatickému zákonu, jímž vyzval vládu, aby zlepšila svou reakci na klimatické změny a problém ztráty biodiverzity. Informovala o tom agentura AFP.

Zemědělci, odborníci i politici se shodují, že panující sucho, které už postihlo téměř celé Česko, je velmi vážný problém. Kapacita vodních zdrojů začíná být podle ministerstva zemědělství vyčerpána. Období sucha sice v minulosti přicházela opakovaně, současná situace se od nich ale liší délkou trvání i vyššími teplotami, varuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.

Petici čtyř nevládních organizací obviňující francouzský stát z nečinnosti v ekologické politice už podpořilo přes dva miliony lidí. Svůj cíl tak naplnila za méně než měsíc. „Nikdy nenasbírala petice za životní prostředí tolik podpisů,“ píše web televize BFMTV. Autoři iniciativy plánují Francii žalovat u správního soudu v Paříži za nedodržení ekologických cílů.

Loňský rok byl v Česku nejteplejší za dobu měření, tedy od roku 1961. Průměrná teplota 9,6 stupně Celsia byla o 1,7 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Klimatická změna, jak ukazují zkoumání, se projevuje výrazně rychleji, než se předpokládalo. Nedávná zpráva mezivládního panelu poukázala, že celosvětové oteplení o dva stupně Celsia povede ke katastrofickým důsledkům na různých místech zeměkoule. Většina států se však nedokáže s takovými zjištěními vypořádat. V Devadesátce ČT24 na to poukázal zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.

Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Ty pak klima dále oteplují. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, která své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

O hrozících problémech se suchem se ví už léta, společnost ale odmítala brát varování odborníků vážně. Klima se přitom mění dokonce rychleji, než vědci předpokládali. V Interview ČT24 to uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. V rámci boje proti suchu je podle něj nutné zadržet vodu v krajině a pěstovat rostliny, které mají kořeny hlouběji v zemi.

Vlna veder v kombinaci s nízkým množstvím srážek způsobuje v Česku extrémní sucho, které podle odborníků nemají šanci napravit jen krátké deště či bouřky. Letošní nedostatek dešťů má podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera nejviditelnější dopady na krajinu i člověka za posledních pět let.

Stačí, aby do přírody unikla jedna jediná samice raka mramorového, a tuzemské druhy raků zmizí. Samice totiž k rozmnožení nepotřebuje samce a může tak dát vzniknout celé populaci. To by bylo pro našeho raka říčního či kamenáče fatální. Rak mramorový (též americký) je totiž přenašečem smrticího račího moru. I proto je tento původně severoamerický druh na seznamu Evropské unie, který zapovídá ho chovat, rozmnožovat, převážet nebo s ním obchodovat. A s ním je na soupisu dalších zhruba padesát druhů invazních rostlin či živočichů, s nimiž hodlá Evropa bojovat.

Německá justice vstupuje na neprobádané území. Soud v porúrském Hammu připustil první žalobu, která má posoudit podíl energetických společností na změnách klimatu na druhé straně zeměkoule. V ojedinělém případu je obžalovaným koncern RWE, žalujícím pak farmář z And.

Návrhy na snížení účinků globálního oteplování tím, že budeme uměle napodobovat sopečné erupce, je podle nové studie velmi špatný nápad. Mohlo by to totiž mít ničivý dopad na oblasti, které jsou náchylné buď na silné bouře, anebo na dlouhodobé sucho, ukazuje nová studie.

Česko výrazně zaostává za nejvyspělejšími zeměmi v přístupu k ochraně přírody a především ke klimatické změně. V den, kdy poslanci po mnoha odkladech schválili Pařížskou klimatickou dohodu, se na tom ve Fokusu VM shodli experti na lesnictví a na klima. Poukázali, že zatímco ve světě se diskutuje o tom, jak klimatickým změnám bránit, v Česku zatím uvázla diskuse u otázky, zda existuje.

Poslanci schválili Pařížskou klimatickou dohodu namířenou proti globálnímu oteplování. Smlouva vzbudila ve sněmovně značné kontroverze. Zákonodárci ji poslali do závěrečného čtení až na pátý pokus. Senát ratifikaci schválil už v dubnu. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Po dvě stovky let od začátku éry průmyslové revoluce byla celosvětová spotřeba uhlí na neustálém vzestupu. V posledních letech křivka růstu výrazně zpomalila a podle závěrů nejnovější studie londýnských výzkumníků z Grantham Institute je pravděpodobné, že okolo roku 2020 by dokonce globální poptávka po uhlí měla začít klesat.

Pěstitelé kávy v části Brazílie bojují s největším zamořením brouky napadajícími plody za poslední dobu. Ještě než se tento problém objevil, vláda očekávala, že letos produkce kávy klesne o 11 procent. Jako důvod uváděla špatné počasí a vyčerpání rostlin po vysoké sklizni v loňském roce. Brazílie je přitom největším pěstitelem kávy arabika na světě.

Poslanecká sněmovna v úterý po měsících odkladů poslala do dalšího čtení ratifikaci pařížské dohody, která má za cíl snížit emise skleníkových plynů. ČR ovšem zůstala v Evropské unii poslední zemí, která ještě dohodu neschválila. Podle exministra životního prostředí Martina Bursíka (LES) jsme dříve platili za tahouna: „Snad politici i občané v Česku pochopí, že je to fantastická možnost, jak orientovat český průmysl,“ uvedl Bursík v Devadesátce ČT24. Ptal se ho Tomáš Drahoňovský.

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Od roku 2012 do roku 2016 se v České republice vyskytlo 16 extrémů počasí, které poškodily zemědělství. Povodně, mrazy, holomrazy, jarní mrazíky, ale především sucho. Z 16 zmíněných extrémů to bylo hned devětkrát.

Stále vyšší teploty na našem území mohou vést k dramatickému úbytku vody. Česká vláda se na tento scénář začíná připravovat.

Pravděpodobnost, že se na jih Afriky letos vrátí škodlivý klimatický jev El Niňo, se snížila. Podle agentury Reuters to uvedla jihoafrická meteorologická služba. El Niňo způsobil v JAR sucha, která vedla k vyhlášení stavu přírodní katastrofy.