Klimatická změna strana 5 z 5

„Jak se opovažujete? Ukradli jste mi dětství a sny,“ znělo sálem na pondělním klimatickém summitu OSN. Šestnáctiletá školačka svým projevem zasáhla mnoho lidí po celém světě. Stalo se tak nejspíš i díky médiím, která fotkou Grety Thunbergové zaplnila titulní strany tištěných deníků i on-line serverů. Fenoménu dívky, která horuje za záchranu planety, se věnuje nedělní Newsroom ČT24.

Jak snižovat emise uhlíkových plynů, není téma jen pro řečníky na klimatickém summitu v New Yorku. O budoucnosti uhelných elektráren v Česku rokuje nedávno ustanovená komise. Podle ministerstva životního prostředí investuje stát v příští dekádě do energetiky stovky milionů korun. Podle odborníků by se ale měl zaměřit i na jiné oblasti: emise vypouští nejen elektrárny, ale i doprava a stavebnictví.

Čeští studenti se na různých místech v zemi přidali k celosvětovému protestu za ochranu klimatu známému jako Fridays for Future. Podobně demonstrovali už na jaře. Protest je otevřen i lidem, kteří už nestudují. Zároveň začíná Týden pro klima, který potrvá do 27. září a nabídne kromě protestních shromáždění i vzdělávací, debatní či kulturní program.

Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. Zároveň změní smlouvy se zemědělci, kteří budou muset hospodařit podle zásad ekologického hospodářství. Důvodem je rostoucí sucho a eroze půdy, prohlásil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.

Jachta Malizia 2 s šestnáctiletou švédskou aktivistkou za ochranu klimatu Gretou Thunbergovou na palubě po dvoutýdenní plavbě odpoledne místního času (večer SELČ) zakotvila v newyorském přístavu na Manhattanu.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily v červnu do ovzduší padesát megatun oxidu uhličitého. Například Švédsko takové množství vyprodukuje za rok. Plameny na obrovských rozlohách jsou na severní polokouli obvyklé, letos se ale vymykají intenzitou, uvedla Světová meteorologická organizace.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Lidovci chtějí ústavně chránit půdu a vodu. Hodlají tak reagovat na opakující se sucho, které trápí zejména české zemědělce. Návrh konstituční změny podají do jednoho měsíce. Na úterní tiskové konferenci po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekl místopředseda strany Petr Hladík.

Ve kterých místech se během horkých dní lidé v Ostravě cítí příjemně a kde naopak bývají vedra pocitově nejúmornější, ukazuje internetová mapa. Ta vznikla v rámci adaptační strategie, kterou třetí největší město Česka reaguje na klimatickou změnu. Do projektu zapojili jeho tvůrci také obyvatele Ostravy.

V Polabí ve velkém usychají borové lesy. Státní podnik Lesy ČR téměř na třech tisících hektarech eviduje 111 tisíc metrů krychlových souší, což je zhruba srovnatelné s počtem stromů. Na metr krychlový se počítá jeden strom.

Irsko se stalo druhou zemí světa, která vyhlásila stav klimatické nouze. Parlament v Dublinu ve čtvrtek večer přijal dodatek ke klimatickému zákonu, jímž vyzval vládu, aby zlepšila svou reakci na klimatické změny a problém ztráty biodiverzity. Informovala o tom agentura AFP.

Zemědělci, odborníci i politici se shodují, že panující sucho, které už postihlo téměř celé Česko, je velmi vážný problém. Kapacita vodních zdrojů začíná být podle ministerstva zemědělství vyčerpána. Období sucha sice v minulosti přicházela opakovaně, současná situace se od nich ale liší délkou trvání i vyššími teplotami, varuje ředitel ČHMÚ Mark Rieder, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.

Petici čtyř nevládních organizací obviňující francouzský stát z nečinnosti v ekologické politice už podpořilo přes dva miliony lidí. Svůj cíl tak naplnila za méně než měsíc. „Nikdy nenasbírala petice za životní prostředí tolik podpisů,“ píše web televize BFMTV. Autoři iniciativy plánují Francii žalovat u správního soudu v Paříži za nedodržení ekologických cílů.

Loňský rok byl v Česku nejteplejší za dobu měření, tedy od roku 1961. Průměrná teplota 9,6 stupně Celsia byla o 1,7 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Klimatická změna, jak ukazují zkoumání, se projevuje výrazně rychleji, než se předpokládalo. Nedávná zpráva mezivládního panelu poukázala, že celosvětové oteplení o dva stupně Celsia povede ke katastrofickým důsledkům na různých místech zeměkoule. Většina států se však nedokáže s takovými zjištěními vypořádat. V Devadesátce ČT24 na to poukázal zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.

Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Ty pak klima dále oteplují. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, která své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

O hrozících problémech se suchem se ví už léta, společnost ale odmítala brát varování odborníků vážně. Klima se přitom mění dokonce rychleji, než vědci předpokládali. V Interview ČT24 to uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. V rámci boje proti suchu je podle něj nutné zadržet vodu v krajině a pěstovat rostliny, které mají kořeny hlouběji v zemi.

Vlna veder v kombinaci s nízkým množstvím srážek způsobuje v Česku extrémní sucho, které podle odborníků nemají šanci napravit jen krátké deště či bouřky. Letošní nedostatek dešťů má podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera nejviditelnější dopady na krajinu i člověka za posledních pět let.

Stačí, aby do přírody unikla jedna jediná samice raka mramorového, a tuzemské druhy raků zmizí. Samice totiž k rozmnožení nepotřebuje samce a může tak dát vzniknout celé populaci. To by bylo pro našeho raka říčního či kamenáče fatální. Rak mramorový (též americký) je totiž přenašečem smrticího račího moru. I proto je tento původně severoamerický druh na seznamu Evropské unie, který zapovídá ho chovat, rozmnožovat, převážet nebo s ním obchodovat. A s ním je na soupisu dalších zhruba padesát druhů invazních rostlin či živočichů, s nimiž hodlá Evropa bojovat.

Německá justice vstupuje na neprobádané území. Soud v porúrském Hammu připustil první žalobu, která má posoudit podíl energetických společností na změnách klimatu na druhé straně zeměkoule. V ojedinělém případu je obžalovaným koncern RWE, žalujícím pak farmář z And.