Klimatická změna strana 4 z 5

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Státy a země selhávají v ochraně zdraví dětí, jejich životního prostředí a jejich budoucnosti, uvedla ve zprávě pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) komise více než čtyřiceti odborníků. Na jedné straně jsou regiony, kde panuje hlad a podvýživa, na druhé zase obezita a cukrovka. Hrozbou pro budoucnost dětí jsou i sucho, nebo naopak katastrofální záplavy v důsledku klimatických změn. Podle zprávy mladí lidé po celém světě dospívají do budoucnosti, ve které budou jen obtížně vést zdravý a spokojený život.

Oceňovaný makedonský dokument Země medu zahájí už 22. ročník festivalu Jeden svět. Přehlídka snímků o lidských právech, která má v programu více než 130 titulů, začne pátého března v Praze, poté se přesune do dalších měst. Hostem bude třeba ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleg Sencov. Hlavním tématem letošního ročníku je klimatická změna a její dopad na krajinu a životy lidí.

Nejvyšší evropský vrchol Mont Blanc má přejít pod ochranu francouzské vlády, která hodlá omezit příval turistů. Bude také rázněji bojovat proti klimatické změně, která horu připravuje o její ledovou střechu. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava státu označila boj proti klimatickým změnám za prioritu druhé poloviny pětiletého mandátu, od opozice a environmentálních aktivistů přesto sklízí kritiku.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Předvánoční Benátky mají letos ponurou atmosféru. Město v pondělí postihly další větší záplavy, voda ráno při přílivu vystoupala skoro metr a půl nad obvyklou úroveň moře a zaplavila téměř dvě třetiny tohoto města na laguně. Informovala o tom agentura ANSA. S povodněmi se v předchozích dnech potýkaly i další italské regiony, zejména na severu země, při nichž o víkendu zemřeli tři lidé.

Evropská unie nedosáhne klimatických cílů pro rok 2030 bez rychlé změny přístupu. Uvádí to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící současný stav a výhled životního prostředí na kontinentu. Evropa se podle ní potýká s bezprecedentními klimatickými změnami, úbytkem druhů a vyčerpáváním přírodních zdrojů.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v sobotu odpoledne téměř na 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes čtyřicet lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku. Akce byla součástí protestu Velká rebelie za život, který aktivisté přes den pořádali na Václavském náměstí. Organizátoři připravili přednášky či koncerty.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 nejsme schopni kývnout, emise snížíme o 80 procent, řekl v Interview ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jde podle něj o seriózní přístup, který bere v potaz enormní změny, jaké odklon od uhlí přinese. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa ve svém úsilí zůstala osamocena, míní ministr. Brabec také očekává, že letos lesníci vytěží třicet milionů kubíků kůrovcového dřeva. Dopady kalamity jsou podle něj katastrofické.

„Jak se opovažujete? Ukradli jste mi dětství a sny,“ znělo sálem na pondělním klimatickém summitu OSN. Šestnáctiletá školačka svým projevem zasáhla mnoho lidí po celém světě. Stalo se tak nejspíš i díky médiím, která fotkou Grety Thunbergové zaplnila titulní strany tištěných deníků i on-line serverů. Fenoménu dívky, která horuje za záchranu planety, se věnuje nedělní Newsroom ČT24.

Jak snižovat emise uhlíkových plynů, není téma jen pro řečníky na klimatickém summitu v New Yorku. O budoucnosti uhelných elektráren v Česku rokuje nedávno ustanovená komise. Podle ministerstva životního prostředí investuje stát v příští dekádě do energetiky stovky milionů korun. Podle odborníků by se ale měl zaměřit i na jiné oblasti: emise vypouští nejen elektrárny, ale i doprava a stavebnictví.

Čeští studenti se na různých místech v zemi přidali k celosvětovému protestu za ochranu klimatu známému jako Fridays for Future. Podobně demonstrovali už na jaře. Protest je otevřen i lidem, kteří už nestudují. Zároveň začíná Týden pro klima, který potrvá do 27. září a nabídne kromě protestních shromáždění i vzdělávací, debatní či kulturní program.

Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. Zároveň změní smlouvy se zemědělci, kteří budou muset hospodařit podle zásad ekologického hospodářství. Důvodem je rostoucí sucho a eroze půdy, prohlásil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.

Jachta Malizia 2 s šestnáctiletou švédskou aktivistkou za ochranu klimatu Gretou Thunbergovou na palubě po dvoutýdenní plavbě odpoledne místního času (večer SELČ) zakotvila v newyorském přístavu na Manhattanu.

Snažit se zadržet vodu v krajině je sice žádoucí, ale samo o sobě to proti suchu nepomůže. V Interview ČT24 to řekl Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, podle kterého je klíčová role vegetace, především stromů. Ke zvýšení srážek je totiž nutný vyšší výpar, přičemž hodně vody dokážou vypařit právě ony.

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily v červnu do ovzduší padesát megatun oxidu uhličitého. Například Švédsko takové množství vyprodukuje za rok. Plameny na obrovských rozlohách jsou na severní polokouli obvyklé, letos se ale vymykají intenzitou, uvedla Světová meteorologická organizace.

Extrémní sucho, které už zasáhlo polovinu republiky, poškozuje i nejvyšší české hory. Krkonošské lesy ohrožují požáry, rozrůstá se kůrovcová kalamita, vzácná rašeliniště mají nedostatek vody. Podle náměstka ředitele Krkonošského národního parku Václava Jansy se lesní porosty musí proměnit. „Musíme přetvořit lesy do stabilní podoby bližší přírodě. Protože lesy přírodní, které jsou vícevrstevné a druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější,“ uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Lidovci chtějí ústavně chránit půdu a vodu. Hodlají tak reagovat na opakující se sucho, které trápí zejména české zemědělce. Návrh konstituční změny podají do jednoho měsíce. Na úterní tiskové konferenci po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to řekl místopředseda strany Petr Hladík.