Klimatická změna strana 4 z 5

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

Australští ochránci přírody představili plány na vybudování prvního útočiště pro ptakopysky na světě. Cílem projektu je podpoření chovu a udržení populace. Rezervace by měla být vybudována do roku 2022. Dle vědců savec s „kachním zobákem“ čelí vyhynutí v důsledku změn klimatu. Ptakopysk je malý noční savec, který se vyskytuje endemicky pouze ve východní části Austrálie a v Tasmánii. Přípravy otevření přírodního parku urychlil požář buše v roce 2019, při kterém zemřelo přes tři miliardy kusů zvěře. Výzkumný tým Univerzity Nového Jižního Walesu v současné době zkoumá ptakopysky v oblasti města Bobin, které je výchozím bodem pro zbudování rezervace.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.

Z kávy by se v budoucnu mohlo stát nedostatkové zboží. K ohrožení sektoru pandemií a v současnosti i logistickým zdržením se přidává další faktor – klimatické změny. Farmáři v Keni hlásí drastický pokles výnosů kvůli změnám v intenzitě dešťů, suchu i zvyšujícím se teplotám.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Mrazy, které v polovině února udeřily ve Spojených státech, znamenaly výzvu především pro jižanské státy. Do největších potíží se dostal Texas. Hrdý stát je energetickým ostrůvkem v USA a jeho oddělená infrastruktura nezvládla nápor. Texas se nepoučil z deset let staré lekce a nepřipravil svou síť na zimu. Guvernér podporovaný energetickými společnostmi nejdřív vinil zamrzlé turbíny větrných elektráren, poté slova mírnil.

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Ledovce v drsných horách Nan-šan na okraji Tibetské náhorní plošiny tají v posledních letech velmi rychle. Skupina glaciologů a ekologů se pravidelně vydává do Richthofenova pohoří, aby prováděla odborné analýzy tohoto ústupu. Vědci tvrdí, že postup tání je šokující, a jsou přesvědčeni, že za ním stojí především globální oteplování. V této oblasti leží více sněhu a ledu než kdekoli na světě, s výjimkou severního a jižního pólu, proto je území označované za „třetí pól“. Jako hlavní problém ale vidí odborníci následky rychlého tání, Čínu tak zřejmě v budoucnosti čeká ochromující a dlouhodobý nedostatek vody.

Až do letoška se populárně vědecký časopis Scientific American celou svou 175letou historii bránil tomu, aby se veřejně přiklonil k některému z kandidátů na prezidenta. Tuto tradici ale nyní porušil. Jeho šéfredaktorka Laura Helmuthová podle agentury AP uvedla, že rozhodnutí podpořit demokrata Joea Bidena předcházela jen stručná debata.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Česko podle vědců zažívá nejhorší sucho za 500 let a nic na tom nemění lokální záplavy ani deštivé počasí posledních týdnů. Řeky byly na jaře hluboko pod svým dlouhodobým stavem, některé obce musely už v dubnu omezit spotřebu pitné vody a nejcennější tekutina dochází i ve studnách. Co se s krajinou děje a jak bychom se k ní měli chovat, zjišťovali Reportéři ČT Michal Fiala a Ondřej Golis.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Státy a země selhávají v ochraně zdraví dětí, jejich životního prostředí a jejich budoucnosti, uvedla ve zprávě pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) komise více než čtyřiceti odborníků. Na jedné straně jsou regiony, kde panuje hlad a podvýživa, na druhé zase obezita a cukrovka. Hrozbou pro budoucnost dětí jsou i sucho, nebo naopak katastrofální záplavy v důsledku klimatických změn. Podle zprávy mladí lidé po celém světě dospívají do budoucnosti, ve které budou jen obtížně vést zdravý a spokojený život.

Oceňovaný makedonský dokument Země medu zahájí už 22. ročník festivalu Jeden svět. Přehlídka snímků o lidských právech, která má v programu více než 130 titulů, začne pátého března v Praze, poté se přesune do dalších měst. Hostem bude třeba ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleg Sencov. Hlavním tématem letošního ročníku je klimatická změna a její dopad na krajinu a životy lidí.

Nejvyšší evropský vrchol Mont Blanc má přejít pod ochranu francouzské vlády, která hodlá omezit příval turistů. Bude také rázněji bojovat proti klimatické změně, která horu připravuje o její ledovou střechu. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava státu označila boj proti klimatickým změnám za prioritu druhé poloviny pětiletého mandátu, od opozice a environmentálních aktivistů přesto sklízí kritiku.

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Předvánoční Benátky mají letos ponurou atmosféru. Město v pondělí postihly další větší záplavy, voda ráno při přílivu vystoupala skoro metr a půl nad obvyklou úroveň moře a zaplavila téměř dvě třetiny tohoto města na laguně. Informovala o tom agentura ANSA. S povodněmi se v předchozích dnech potýkaly i další italské regiony, zejména na severu země, při nichž o víkendu zemřeli tři lidé.

Evropská unie nedosáhne klimatických cílů pro rok 2030 bez rychlé změny přístupu. Uvádí to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) hodnotící současný stav a výhled životního prostředí na kontinentu. Evropa se podle ní potýká s bezprecedentními klimatickými změnami, úbytkem druhů a vyčerpáváním přírodních zdrojů.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Sobotní akce Den za obnovu lesa přilákala dobrovolníky po celém Česku. Podle odhadu Lesů ČR jich bylo na jedenatřicet tisíc. Pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s jejich budoucí podobou, která se od té současné bude lišit zejména druhovou skladbou porostů.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v sobotu odpoledne téměř na 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes čtyřicet lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku. Akce byla součástí protestu Velká rebelie za život, který aktivisté přes den pořádali na Václavském náměstí. Organizátoři připravili přednášky či koncerty.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.