Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší v dějinách měření. Nová zpráva varuje před klimatickou změnou

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

„Rok 2021 byl rokem extrémů, včetně nejteplejšího léta v Evropě, vln veder ve Středomoří, záplav a větrného sucha v západní Evropě,“ vyjmenoval ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Za letní vlny veder na jihu kontinentu padla řada teplotních rekordů včetně nejvyšší dosud zaznamenané teploty ve Španělsku, kde naměřili 47 stupňů Celsia. Rekordních 48,8 stupňů ohlásila rovněž Itálie. V některých částech Středomoří trvala vedra dva až tři týdny. Toto extrémní počasí vedlo v regionu k řadě ničivých požárů, zejména v Itálii, Řecku a v Turecku. Celková vypálená plocha v červenci a srpnu ve Středomoří přesáhla 800 tisíc hektarů, uvádí zpráva.

Vývoj průměrných teplot
Zdroj: Copernicus

Opačný problém trápil loni v létě obyvatele západní Evropy, kde v červenci způsobily zkázu silné záplavy, které si vyžádaly stovky zraněných a mrtvých. Nejvíce zasaženo bylo Německo, extrémní počasí trápilo ale i Nizozemsko či Belgii a další země. V postižené oblasti byly loni 14. července zaznamenány rekordní srážky.

„Evropou se pohyboval pomalý systém nízkého tlaku vzduchu, který nasával vlhký vzduch z neobvykle teplého Baltského moře,“ vysvětluje původ extrémních srážek zpráva. Povrchová teplota v Baltském moři byla v červnu a červenci vyšší až o pět stupňů Celsia než průměr.

Dochází čas

„Vědci z IPCC (Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu) varovali, že nám dochází čas na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia. Tato zpráva zdůrazňuje naléhavou nutnost jednat, protože v Evropě již dochází k extrémním jevům souvisejícím s klimatem,“ zdůrazňuje Mauro Facchini, šéf oddělení pozorování Země v agentuře obranného průmyslu a vesmíru Evropské komise.

Vývoj koncentrace skleníkových plynů
Zdroj: Copernicus

Zjištění vědců služby Copernicus podle zprávy dokládají dlouhodobé změny v klimatu naší planety i navzdory krátkodobé proměnlivosti. Globální a evropské teploty se od předindustriální éry výrazně zvýšily, dokazují podle odborníků dlouhodobá pozorování.

Vývoj rozsahu mořského ledu
Zdroj: Copernicus

„Rok 2021 se sice neřadil mezi rekordně teplé roky ani pro Evropu, ani pro zeměkouli, ale evropský kontinent se od předindustriálního období oteplil přibližně o dva stupně Celsia a zeměkoule o 1,1 až 1,2 stupně Celsia. Celosvětově byl rok 2021 šestým nebo sedmým nejteplejším rokem nejméně od roku 1850,“ doplňuje zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.