Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší v dějinách měření. Nová zpráva varuje před klimatickou změnou

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

„Rok 2021 byl rokem extrémů, včetně nejteplejšího léta v Evropě, vln veder ve Středomoří, záplav a větrného sucha v západní Evropě,“ vyjmenoval ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Za letní vlny veder na jihu kontinentu padla řada teplotních rekordů včetně nejvyšší dosud zaznamenané teploty ve Španělsku, kde naměřili 47 stupňů Celsia. Rekordních 48,8 stupňů ohlásila rovněž Itálie. V některých částech Středomoří trvala vedra dva až tři týdny. Toto extrémní počasí vedlo v regionu k řadě ničivých požárů, zejména v Itálii, Řecku a v Turecku. Celková vypálená plocha v červenci a srpnu ve Středomoří přesáhla 800 tisíc hektarů, uvádí zpráva.

Vývoj průměrných teplot
Zdroj: Copernicus

Opačný problém trápil loni v létě obyvatele západní Evropy, kde v červenci způsobily zkázu silné záplavy, které si vyžádaly stovky zraněných a mrtvých. Nejvíce zasaženo bylo Německo, extrémní počasí trápilo ale i Nizozemsko či Belgii a další země. V postižené oblasti byly loni 14. července zaznamenány rekordní srážky.

„Evropou se pohyboval pomalý systém nízkého tlaku vzduchu, který nasával vlhký vzduch z neobvykle teplého Baltského moře,“ vysvětluje původ extrémních srážek zpráva. Povrchová teplota v Baltském moři byla v červnu a červenci vyšší až o pět stupňů Celsia než průměr.

Dochází čas

„Vědci z IPCC (Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu) varovali, že nám dochází čas na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia. Tato zpráva zdůrazňuje naléhavou nutnost jednat, protože v Evropě již dochází k extrémním jevům souvisejícím s klimatem,“ zdůrazňuje Mauro Facchini, šéf oddělení pozorování Země v agentuře obranného průmyslu a vesmíru Evropské komise.

Vývoj koncentrace skleníkových plynů
Zdroj: Copernicus

Zjištění vědců služby Copernicus podle zprávy dokládají dlouhodobé změny v klimatu naší planety i navzdory krátkodobé proměnlivosti. Globální a evropské teploty se od předindustriální éry výrazně zvýšily, dokazují podle odborníků dlouhodobá pozorování.

Vývoj rozsahu mořského ledu
Zdroj: Copernicus

„Rok 2021 se sice neřadil mezi rekordně teplé roky ani pro Evropu, ani pro zeměkouli, ale evropský kontinent se od předindustriálního období oteplil přibližně o dva stupně Celsia a zeměkoule o 1,1 až 1,2 stupně Celsia. Celosvětově byl rok 2021 šestým nebo sedmým nejteplejším rokem nejméně od roku 1850,“ doplňuje zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...