Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší v dějinách měření. Nová zpráva varuje před klimatickou změnou

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

„Rok 2021 byl rokem extrémů, včetně nejteplejšího léta v Evropě, vln veder ve Středomoří, záplav a větrného sucha v západní Evropě,“ vyjmenoval ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Za letní vlny veder na jihu kontinentu padla řada teplotních rekordů včetně nejvyšší dosud zaznamenané teploty ve Španělsku, kde naměřili 47 stupňů Celsia. Rekordních 48,8 stupňů ohlásila rovněž Itálie. V některých částech Středomoří trvala vedra dva až tři týdny. Toto extrémní počasí vedlo v regionu k řadě ničivých požárů, zejména v Itálii, Řecku a v Turecku. Celková vypálená plocha v červenci a srpnu ve Středomoří přesáhla 800 tisíc hektarů, uvádí zpráva.

Vývoj průměrných teplot
Zdroj: Copernicus

Opačný problém trápil loni v létě obyvatele západní Evropy, kde v červenci způsobily zkázu silné záplavy, které si vyžádaly stovky zraněných a mrtvých. Nejvíce zasaženo bylo Německo, extrémní počasí trápilo ale i Nizozemsko či Belgii a další země. V postižené oblasti byly loni 14. července zaznamenány rekordní srážky.

„Evropou se pohyboval pomalý systém nízkého tlaku vzduchu, který nasával vlhký vzduch z neobvykle teplého Baltského moře,“ vysvětluje původ extrémních srážek zpráva. Povrchová teplota v Baltském moři byla v červnu a červenci vyšší až o pět stupňů Celsia než průměr.

Dochází čas

„Vědci z IPCC (Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu) varovali, že nám dochází čas na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia. Tato zpráva zdůrazňuje naléhavou nutnost jednat, protože v Evropě již dochází k extrémním jevům souvisejícím s klimatem,“ zdůrazňuje Mauro Facchini, šéf oddělení pozorování Země v agentuře obranného průmyslu a vesmíru Evropské komise.

Vývoj koncentrace skleníkových plynů
Zdroj: Copernicus

Zjištění vědců služby Copernicus podle zprávy dokládají dlouhodobé změny v klimatu naší planety i navzdory krátkodobé proměnlivosti. Globální a evropské teploty se od předindustriální éry výrazně zvýšily, dokazují podle odborníků dlouhodobá pozorování.

Vývoj rozsahu mořského ledu
Zdroj: Copernicus

„Rok 2021 se sice neřadil mezi rekordně teplé roky ani pro Evropu, ani pro zeměkouli, ale evropský kontinent se od předindustriálního období oteplil přibližně o dva stupně Celsia a zeměkoule o 1,1 až 1,2 stupně Celsia. Celosvětově byl rok 2021 šestým nebo sedmým nejteplejším rokem nejméně od roku 1850,“ doplňuje zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.