Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší v dějinách měření. Nová zpráva varuje před klimatickou změnou

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

„Rok 2021 byl rokem extrémů, včetně nejteplejšího léta v Evropě, vln veder ve Středomoří, záplav a větrného sucha v západní Evropě,“ vyjmenoval ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Za letní vlny veder na jihu kontinentu padla řada teplotních rekordů včetně nejvyšší dosud zaznamenané teploty ve Španělsku, kde naměřili 47 stupňů Celsia. Rekordních 48,8 stupňů ohlásila rovněž Itálie. V některých částech Středomoří trvala vedra dva až tři týdny. Toto extrémní počasí vedlo v regionu k řadě ničivých požárů, zejména v Itálii, Řecku a v Turecku. Celková vypálená plocha v červenci a srpnu ve Středomoří přesáhla 800 tisíc hektarů, uvádí zpráva.

Vývoj průměrných teplot
Zdroj: Copernicus

Opačný problém trápil loni v létě obyvatele západní Evropy, kde v červenci způsobily zkázu silné záplavy, které si vyžádaly stovky zraněných a mrtvých. Nejvíce zasaženo bylo Německo, extrémní počasí trápilo ale i Nizozemsko či Belgii a další země. V postižené oblasti byly loni 14. července zaznamenány rekordní srážky.

„Evropou se pohyboval pomalý systém nízkého tlaku vzduchu, který nasával vlhký vzduch z neobvykle teplého Baltského moře,“ vysvětluje původ extrémních srážek zpráva. Povrchová teplota v Baltském moři byla v červnu a červenci vyšší až o pět stupňů Celsia než průměr.

Dochází čas

„Vědci z IPCC (Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu) varovali, že nám dochází čas na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia. Tato zpráva zdůrazňuje naléhavou nutnost jednat, protože v Evropě již dochází k extrémním jevům souvisejícím s klimatem,“ zdůrazňuje Mauro Facchini, šéf oddělení pozorování Země v agentuře obranného průmyslu a vesmíru Evropské komise.

Vývoj koncentrace skleníkových plynů
Zdroj: Copernicus

Zjištění vědců služby Copernicus podle zprávy dokládají dlouhodobé změny v klimatu naší planety i navzdory krátkodobé proměnlivosti. Globální a evropské teploty se od předindustriální éry výrazně zvýšily, dokazují podle odborníků dlouhodobá pozorování.

Vývoj rozsahu mořského ledu
Zdroj: Copernicus

„Rok 2021 se sice neřadil mezi rekordně teplé roky ani pro Evropu, ani pro zeměkouli, ale evropský kontinent se od předindustriálního období oteplil přibližně o dva stupně Celsia a zeměkoule o 1,1 až 1,2 stupně Celsia. Celosvětově byl rok 2021 šestým nebo sedmým nejteplejším rokem nejméně od roku 1850,“ doplňuje zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...