Každá z posledních čtyř dekád byla teplejší než ta, která jí předcházela. Stále častější jsou také výkyvy teplot nebo období sucha následovaná prudkými srážkami. „Nezbývá nám čas, musíme něco dělat,“ řekl vedoucí ústavu globální změny Karel Klem v Interview ČT24. Varoval také před tím, že změny mohou vést k výskytu nových škůdců, kteří způsobí nedostatek potravin, a sucho zase k nedostatku vody. Každý přitom podle něj může přispět i tím, že bude jíst méně masa.
Může nastat nedostatek pitné vody a potravin, musíme jednat hned, říká Klem z ústavu globální změny
Růst globální teploty, jeden z hlavních problémů změn klimatu, si podle Klema řada lidí stále dostatečně neuvědomuje. „Souvisí se zvyšováním koncentrace oxidu uhličitého a obecně skleníkových plynů v ovzduší,“ vysvětluje. Za posledních třicet let se zvýšila teplota o půl stupně Celsia, nad tím ale podle něj většina lidí mávne rukou, protože si obtížně představí dopady, které mohou být dramatické.
„Odráží se v dalších aspektech, jako je extremita počasí. Zvýšené množství oxidu uhličitého nevidíme. Když řekneme lidem, že se za třicet let zvýšila koncentrace o 50 ppm, nedovedou si to představit. Ale to je základ klimatické změny,“ varuje. Vliv člověka na tuto změnu je podle něj nepopiratelný.
Jedním z argumentů proti varování, že nynější klimatická změna je závažná, bývá, že klima se proměňuje v cyklech. Klem nepopírá, že takové cykly proběhly, tyto argumenty ale podle něj selhávají. „Byly způsobené přirozenými cykly, výbuchy sopek a podobně. Nicméně i když zahrneme tyto faktory, vidíme a je to prokazatelné, že zvyšování skleníkových plynů v atmosféře má jednoznačný dopad na oteplování a zvýšenou extremitu,“ zdůrazňuje.
Zimy budou čím dál mírnější
Minulý týden v Česku panovaly teploty okolo plus čtrnácti stupňů Celsia, teď zase míří i výrazně pod nulu. Střídání teplot v průběhu zimy je podle Klema dalším jasným projevem klimatické změny. „Na zimním období je trend vidět nejlépe. Počet ledových dnů – tedy těch, kdy teplota nestoupne nad nula stupňů Celsia – od sedmdesátých let do této chvíle poklesl téměř na polovinu. Úbytek je tři dny za desetiletí. To je jednoznačný trend,“ popisuje.
Podle všech modelů bude pokračovat. „Zimy budou čím dál mírnější. Neznamená to, že nebudeme mít minus dvacet stupňů, a to kvůli zvyšující se extremitě, ale nemůžeme očekávat ladovskou zimu.“
Nedostatek pitné vody
Měnící se klima s sebou přináší také výskyt nových škůdců a chorob, může to ohrozit produkci potravin a způsobit jejich nedostatek. „To je těžko předpovídatelný aspekt, na který se těžko připravujeme dopředu. Může nás to velmi ohrozit a může to být stejně jako blesková povodeň z roku na rok,“ apeluje Klem.
Na některých místech planety už teď pociťují akutní nedostatek vodních zdrojů. To s sebou nese hlad nebo migraci obyvatel. Například na Madagaskaru zažívají lidé první klimatický hladomor. Extrémní sucho vede k útěkům lidí, kteří nemají přístup k vodě a jídlu. Takové situace mohou být se zrychlující klimatickou změnou častější i jinde.
„Tyhle krize známe z minulosti, je řada civilizací, o kterých se ví, že k jejich zániku vedl nedostatek zdrojů, zejména vody. Proto bychom měli být znepokojeni,“ varuje Klem. Nedostatek vodních zdrojů se víc očekává ve středozemní oblasti, Česko ohrožuje nerovnoměrná distribuce srážek. To ale podle vědce neznamená, že nám nedostatek pitné vody nehrozí. „Kvůli kombinaci vysokých teplot, kdy se zvyšuje výpar, a toho, že v některých obdobích méně prší, se budeme i v Česku potýkat s nedostatkem vodních zdrojů a tím pádem s nedostatkem pitné vody,“ uvedl.
Dopady to může podle něj mít i v podobě sociálních konfliktů. Může nastat boj o zdroje nebo migrace. „Musíme řešit příčinu, vrátit se na začátek a snažit se řešit problémy na počátku, ne až konflikty, které vzniknou,“ konstatuje.
Lepší zadržování vody v půdě
Výrazně přispívá k velké spotřebě pitné vody zemědělství. Neměli bychom ale podle Klema uvažovat, jak ušetřit vodu v zemědělství, protože by to znamenalo menší produkci potravin. „Měli bychom se snažit zadržet vodu v krajině, uchovat ji pro zemědělství. Abychom přispěli k lepšímu hospodaření se zdroji vody, ale neohrozili produkci potravin,“ radí.
V tuzemských podmínkách je podle něj řešením zlepšení retenční schopnosti. „Vytvořit z půdy houbu, která pojme co nejvíc vody a bude ji postupně uvolňovat v průběhu celé vegetační sezony. Překonáme období sucha a zase se to doplní v průběhu období dešťů,“ vysvětluje. Měli bychom se podle něj zaměřit i na šlechtění, jeho možnosti jsou ale omezené, takže budeme muset také začít pěstovat plodiny, které lépe odolávají vysokým teplotám a suchu.
Omezení spotřeby masa
K tomu, aby se do ovzduší nedostávalo tolik oxidu uhličitého, může podle vědce přispět každý člověk tím, že bude jíst méně masa. „Je nutné začít u stravovacích návyků, toho, co spotřebováváme. Hlavním zdrojem metanu v zemědělství je živočišná produkce, zejména chov dobytka,“ říká.
Potraviny s velkým množstvím bílkovin, jejichž zdrojem je maso, se podle něj dají vytvořit i z rostlinných zdrojů. „Tady je prostor pro technologie, aby se vytvořily produkty s velkým množstvím bílkovin, které budou založené na rostlinné produkci. Je to dlouhodobá otázka, ale celosvětový trend je patrný a náhrada je možná,“ míní.