Rusko v OSN vetovalo rezoluci spojující bezpečnost a klimatické změny

Rada bezpečnosti OSN se v pondělí neshodla na přijetí první rezoluce o souvislosti klimatických změn s globální bezpečností. Návrh zamítlo Rusko. Veto podle agentury AP překazilo víceletou snahu zvýšit důraz na ekologický aspekt při rozhodování nejvlivnějšího orgánu OSN.

Rezoluce předložená Irskem a Nigerem požadovala po generálním tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi vypracování zprávy o důsledcích „neblahých projevů klimatické změny“ na bezpečnost. Text požadoval „zapracování informací o bezpečnostních důsledcích klimatické změny“ s cílem umožnit radě „věnovat patřičnou pozornost jakýmkoli prvotním příčinám konfliktů a faktorům zesilujícím rizika“.

Návrh podporovalo 113 ze 193 členských zemí OSN včetně dvanácti z patnácti členů Rady bezpečnosti. Čína se při hlasování zdržela. Kromě Ruska hlasovala proti také Indie, která ale nemá právo veta. Tím disponuje pouze pětice stálých členů rady: Rusko, Čína, USA, Francie a Británie.

Orgán už v minulosti přijal rezoluce zmiňující destabilizační efekty klimatických změn například v některých afrických zemích nebo Iráku. Pondělní rezoluce ale mohla být první čistě zaměřenou na bezpečnostní hrozby spojené s klimatickými otázkami, tvrdí AP.

Rada odmítá realitu světa, prohlašuje Niger

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že pro Rusko byla rezoluce nepřijatelná. Moskva klimatické změny nezpochybňuje, jejich dopady je ale třeba vyhodnocovat region od regionu, uvedl. „Obecná a automatická“ stanoviska ohledně příčin konfliktů podle Něbenzji odvádí pozornost rady od jejich urovnávání.

Americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová prohlásila, že pro veto nebylo „žádné opodstatnění“. „Klimatická krize je bezpečnostní krizí,“ citovala ji agentura AP. Zástupci Irska a Nigeru ve svých reakcích kritizovali, že stálí členové mohou rezoluce jednostranně zablokovat. Rada podle nich odmítá uznat realitu dnešního světa.

O bezpečnostních rizicích spojených s klimatickými změnami minulý týden hovořil šéf OSN Guterres. Proměna klimatu je „přitěžujícím faktorem“ pro nestabilitu, konflikty a terorismus, varoval. Nejzranitelnější oblasti v důsledku změn „trpí nejistotou, chudobou, slabou správou věcí veřejných i metlou terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...