Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.
Uzavření americko-australsko-britského paktu nazvaného AUKUS v září vyvolalo ostrou diplomatickou roztržku. Paříž tvrdila, že ji o chystané dohodě nikdo předem neinformoval a že byla postavena před hotovou věc. V důsledku dohody Francie ztratila zakázku na dodávku ponorek za 40 miliard dolarů (889 miliard korun). Francie kvůli tomu na protest dočasně stáhla své velvyslance z USA a Austrálie.
„Myslím, že to, co jsme udělali… bylo neobratné,“ řekl Biden. „Měl jsem za to, že Francie byla informována dávno předtím,“ dodal a uznal, že jednání se spojencem vyžaduje více slušnosti.
Macron řekl, že obě země by měly lépe spolupracovat, aby se napříště podobným nedorozuměním vyhnuly. „Záleží hlavně na tom, co společně podnikneme v nadcházejících týdnech, měsících a letech,“ uvedl francouzský prezident.
Biden je na druhé zahraniční cestě
Biden již v pátek navštívil papeže Františka, s nímž přibližně pětasedmdesát minut hovořil o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19.
Americký prezident se po návštěvě u papeže v Římě v sobotu a v neděli zúčastní summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Na poslední dva dny své teprve druhé zahraniční cesty zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow.
„Je to cesta do Evropy, ale ne cesta o Evropě. Všechna témata jsou globálního charakteru, ať už jde o klima, bezpečnost, nebo ceny energií,“ řekl pro Českou televizi amerikanista Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity. Pokud by samotná jednání G20 a Organizace spojených národů nebyla v Evropě, Biden by na starý kontinent podle Hornáta vůbec nezavítal.
Zda Bidenova návštěva znamená obnovený zájem Spojených států o Evropu, je podle Hornáta předčasné hodnotit. „Na rétorické a symbolické rovině jde o Bidenovu snahu znovu ukázat evropských partnerům, že USA jsou pro Evropu spojencem. Na druhou stranu, pro Spojené státy je mnohem akutnější se soustředit na rivalitu s Čínou a tomu podřídit i vztah s Evropou. Co se týká našeho kontinentu, tak Bidenova mise je zmobilizovat Evropu za účelem výpomoci v technologické, ale i geopolitické rivalitě s Čínou,“ řekl Hornát.
Podle něj Evropa někdy snahy USA vnímá jako využívání v boji proti Pekingu. „Čínská hrozba pro celý transatlantický prostor je reálná a Evropa by si to měla uvědomit. Myslím si, že do budoucna se bude s Bidenovou administrativou střetávat v tom, do jaké míry se bude chtít angažovat v politice rivality USA s Čínou.“
