Biden se Macronovi kvůli ponorkám neomluvil, ale uznal, že se USA zachovaly neobratně

Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.

Uzavření americko-australsko-britského paktu nazvaného AUKUS v září vyvolalo ostrou diplomatickou roztržku. Paříž tvrdila, že ji o chystané dohodě nikdo předem neinformoval a že byla postavena před hotovou věc. V důsledku dohody Francie ztratila zakázku na dodávku ponorek za 40 miliard dolarů (889 miliard korun). Francie kvůli tomu na protest dočasně stáhla své velvyslance z USA a Austrálie.

„Myslím, že to, co jsme udělali… bylo neobratné,“ řekl Biden. „Měl jsem za to, že Francie byla informována dávno předtím,“ dodal a uznal, že jednání se spojencem vyžaduje více slušnosti.

Macron řekl, že obě země by měly lépe spolupracovat, aby se napříště podobným nedorozuměním vyhnuly. „Záleží hlavně na tom, co společně podnikneme v nadcházejících týdnech, měsících a letech,“ uvedl francouzský prezident.

Biden je na druhé zahraniční cestě

Biden již v pátek navštívil papeže Františka, s nímž přibližně pětasedmdesát minut hovořil o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19.

Americký prezident se po návštěvě u papeže v Římě v sobotu a v neděli zúčastní summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Na poslední dva dny své teprve druhé zahraniční cesty zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow. 

„Je to cesta do Evropy, ale ne cesta o Evropě. Všechna témata jsou globálního charakteru, ať už jde o klima, bezpečnost, nebo ceny energií,“ řekl pro Českou televizi amerikanista Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity. Pokud by samotná jednání G20 a Organizace spojených národů nebyla v Evropě, Biden by na starý kontinent podle Hornáta vůbec nezavítal.

4 minuty
Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií FSV UK o americkém prezidentovi v Evropě
Zdroj: ČT24

Zda Bidenova návštěva znamená obnovený zájem Spojených států o Evropu, je podle Hornáta předčasné hodnotit. „Na rétorické a symbolické rovině jde o Bidenovu snahu znovu ukázat evropských partnerům, že USA jsou pro Evropu spojencem. Na druhou stranu, pro Spojené státy je mnohem akutnější se soustředit na rivalitu s Čínou a tomu podřídit i vztah s Evropou. Co se týká našeho kontinentu, tak Bidenova mise je zmobilizovat Evropu za účelem výpomoci v technologické, ale i geopolitické rivalitě s Čínou,“ řekl Hornát.

Podle něj Evropa někdy snahy USA vnímá jako využívání v boji proti Pekingu. „Čínská hrozba pro celý transatlantický prostor je reálná a Evropa by si to měla uvědomit. Myslím si, že do budoucna se bude s Bidenovou administrativou střetávat v tom, do jaké míry se bude chtít angažovat v politice rivality USA s Čínou.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za nepokoji v USA stojí polarizace, zaznělo v Událostech, komentářích

Vyhrocenou atmosféru ve Spojených státech způsobuje rozdělená společnost, za níž stojí prezident Donald Trump, sdělili hosté Událostí, komentářů. O situaci na americkém kontinentu, ale také na Blízkém východě, kde na sebe navzájem útočí Írán a Izrael, debatovali expremiér Mirek Topolánek, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 2 hhodinami

Izrael v Teheránu zasáhl státní televizi

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělská města protestují proti nadměrné turistice

Tisíce obyvatel některých španělských měst vyšly do ulic na protest proti nadměrné turistice. Obrovský příval návštěvníků podle nich města ničí. Tvrdí, že turismus vyhání ceny nájmů i potravin na úroveň, kterou si původní obyvatelé nemůžou dovolit.
před 4 hhodinami

Policie dopadla podezřelého z útoku na zákonodárce v Minnesotě

Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota. Informaci médií a agentury AP potvrdil na tiskové konferenci guvernér tohoto amerického státu Tim Walz. Při útocích zahynuli demokratická politička Melissa Hortmanová a její manžel a byli zraněni demokratický senátor státu Minnesota John Hoffman a jeho manželka. Zadrženému může hrozí trest smrti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Bratislavě přistálo evakuační letadlo z Jordánska, přepravilo i Čechy

Ve slovenské metropoli večer přistálo letadlo, které z Jordánska dopravilo lidi evakuované z židovského státu v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem. Mezi nimi jsou i Češi. Ráno pak vyjel do Egypta konvoj s českými občany. Vládní speciál je pak ještě v pondělí přepraví do Prahy, řekla velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Krizová situace podle ní může trvat i několik týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko a Slovensko se postavily proti zákazu dovozu ruského plynu do EU

Maďarsko a Slovensko se v pondělí postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 členských zemí. Blokaci dvou zemí bude možné přehlasovat.
před 6 hhodinami

Osa odporu utichla. Íránu přišli na pomoc jen hútíové

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.
před 8 hhodinami

Ruské drony létají příliš vysoko, Ukrajincům už nestačí palné zbraně, píše CNN

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina kvůli tomu musí najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
před 8 hhodinami
Načítání...