Město Lytton, kde padl kanadský teplotní rekord, téměř kompletně zničil požár

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

V Lyttonu naměřili v neděli 45,1 stupně Celsia, v pondělí 47,9 stupně a v úterý 49,6 stupně. Pokaždé se přitom jednalo o dosud nejvyšší teplotu, kterou kdy meteorologové v Kanadě zaznamenali. Na mnoha dalších místech padala lokální historická maxima, například v Portlandu v americkém státě Oregon, kde se v pondělí teplota dostala na 46 stupňů Celsia.

Úřady kvůli výjimečně velkým vedrům a s nimi souvisejícím suchem upozorňovaly na hrozbu lesních požárů. Poblíž Lyttonu vzplál porost ve středu a podle starosty Jana Poldermana se plameny velmi rychle rozšířily do celého města. Obyvatelé měli jen desítky minut na opuštění svých domovů. Starosta připustil, že z městečka zřejmě příliš nezůstane.

Lidé se těžko hledají

Požár vyřadil v oblasti z provozu mobilní síť, a řada lidí tak neví, kde se po evakuaci nacházejí jejich příbuzní. „Naši lidé jsou roztroušeni na sever i na jih a snažíme se zjistit, kde je kdo,“ řekla místní činitelka Lilliane Graieová, podle níž požár město zdevastoval.

To ve čtvrtek potvrdil i ministr vlády státu Britská Kolumbie pro veřejnou bezpečnost Mike Farnworth. Poslanec Brad Vis, který region zastupuje v kanadském parlamentu, napsal na Facebooku, že plameny poškodily asi 90 procent města, včetně jeho centra. Také konstatoval, že má zprávy o několika zraněných.

Plameny v Lyttonu a jeho okolí zatím zasáhly zónu o ploše asi devět tisíc hektarů, což zhruba odpovídá rozloze Ústí nad Labem. Ve čtvrtek večer je hasiči neměli pod kontrolou, stejně jako dvě ještě rozsáhlejší ohniska dál na sever u měst Lillooet a Kamloops.

Podle vysílací společnosti CBC v pátek ráno v Britské Kolumbii zuřilo devět větších požárů s celkovou rozlohou přes šedesát tisíc hektarů. Televizní stanice The Weather Network s odvoláním na regionální agenturu BC Wildfire Service informuje o 160 nových požárech z tohoto týdne. Řadu z nich zřejmě zažehly blesky, kterých v oblasti udeřilo asi devětadvacet tisíc.

Premiér státu Britská Kolumbie John Hrogan v televizi prohlásil, že požár u Lyttonu možná zažehl vlak, ale že je příliš brzy na to činit konečné závěry. „Lytton byl zdevastován a bude potřeba výjimečného úsilí, abychom toto historické místo dostali do původního stavu,“ řekl.

Extrémní počasí nabírá na intenzitě

Lesy hoří také na severu Kalifornie, informuje agentura AFP. Starosti místním úřadům dělá především ohnisko nazvané Lava Fire, které se rozprostírá asi na dvaceti tisících hektarech na úpatí hory Mount Shasta. Nedaleko směrem na severovýchod pak hoří Tennant Fire, který dosud spálil na deset tisíc hektarů. Oba požáry byly ve čtvrtek večer pod kontrolou z méně než pětiny.

Epicentrum veder způsobených fenoménem označovaným jako „tepelný dóm“ se mezitím dál přesouvalo na východ přes sever USA a kanadské provincie Alberta a Saskatchewan, teplotní maxima už ale nejsou tak vysoká jako na začátku týdne. 

V Britské Kolumbii s rekordně horkým počasím spojují stovky úmrtí, když za pět dní v provincii umřelo 486 lidí ve srovnání s běžným pětidenním součtem pod dvěma stovkami. Vrchní soudní lékařka Lisa Lapointeová uvedla, že mnozí ze zemřelých bydleli o samotě ve špatně větraných prostorách.

Experti upozorňují, že extrémní meteorologické epizody nabývají na intenzitě a frekvenci v důsledku člověkem vyvolaných klimatických změn.

„Smrtící vlny veder. Ohromující sucho. Přes milion akrů, které na západě lehly popelem před koncem června. A nejrychlejší příchod páté pojmenované tropické bouře v Atlantiku od začátku vedení záznamů,“ shrnuje události z posledních dnů americký web Axios s odkazem i na sílící bouři Elsa postupující Karibikem. „Vítejte v létě 2021, kdy neustálé bití vědců na poplach před klimatickou změnou nabralo až příliš opravdovou sílu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...