Extrémní mrazy v Texasu by mohly být důsledkem rychlého oteplování Arktidy, domnívají se vědci

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Mrazivé počasí vyvolané přílivem arktického vzduchu zasáhlo téměř celé americké území. V řadě států působí komplikace v dopravě či energetice a vyžádalo si již desítky lidských obětí. Nejkritičtější je situace v Texasu.  

Podle Judaha Cohena z Atmospheric and Environmental Research jsou současné podmínky historické. „Nemůžeme ale mávnout rukou a dělat, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Neděje se to navzdory změně klimatu, děje se tak částečně kvůli ní,“ uvedl podle serveru The Guardian.

Oteplování Arktidy jako možná příčina

Cohen a někteří další odborníci spojují extrémní mrazy s rychlým oteplováním Arktidy. To probíhá asi dvojnásobně rychleji, než je celosvětový průměr a narušuje to dlouho stabilní klimatické systémy. Konkrétně tento jev může přispět k tomu, že se chladný vzduch vytlačí od severního pólu mnohem dále na jih, až k americko-mexické hranici.

Nahrávám video

Nezvykle silnou zimu letos zažívají i některé oblasti jižní Evropy – například Řecko zasypal největší příval sněhu za posledních dvanáct let a teploty spadly až na minus dvacet stupňů Celisa. Španělsko zase na začátku roku zasáhla sněhová bouře Filomena. 

Cohen se v loňském roce podílel na studii, která v období deseti let do roku 2018 zaznamenala velký nárůst zimních bouří na severovýchodě Spojených států. To vědci spojují právě se zmiňovaným vývojem v arktické oblasti.

Studený vzduch se totiž obvykle soustřeďuje kolem severního pólu v polárním víru. Jedná se o oblast s nízkým tlakem, který v zimě cirkuluje v těsné formaci ve stratosféře. Vír každoročně zeslabuje a zesiluje. Někteří odborníci tak konkrétně předpokládají, že oteplování Arktidy vede k posunu tryskového proudění. 

„Energie unikající z tryskového proudění naráží do polárního víru, takže se začne kývat a pohybovat,“ vysvětlil Cohen. „Kam jde polární vítr, tam míří i studený vzduch,“ dodal. Právě tento jev podle vědců napomohl v posledním měsíci ke sněhovým vánicím v Evropě a poklesu teplot v částech USA, pro které jsou typické mírnější zimy. 

„Řekla bych, že tato zima je v souladu s výzkumem, který spojuje dění v Arktidě s extrémními povětrnostními podmínkami ve středních zeměpisných šířkách,“ domnívá se Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center.

„Polární vír se může prodloužit, protáhnout do různých tvarů, nebo se dokonce rozdělit. Letos jsme zaznamenali opravdu velké narušení,“ dodala.

Mezi vědci ale v současnosti ohledně této hypotézy nepanuje shoda. Francisová toto téma nazývá „aktivní oblastí výzkumu“. Složitá souhra klimatických podmínek podle ní vyžaduje další bádání. „Stále se toho musíme hodně učit,“ řekla Francisová. „Myslím, že tento rok budou vědci ještě dlouho studovat,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 20 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 23 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
včera v 11:52‌‌

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.