Extrémní mrazy v Texasu by mohly být důsledkem rychlého oteplování Arktidy, domnívají se vědci

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Mrazivé počasí vyvolané přílivem arktického vzduchu zasáhlo téměř celé americké území. V řadě států působí komplikace v dopravě či energetice a vyžádalo si již desítky lidských obětí. Nejkritičtější je situace v Texasu.  

Podle Judaha Cohena z Atmospheric and Environmental Research jsou současné podmínky historické. „Nemůžeme ale mávnout rukou a dělat, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Neděje se to navzdory změně klimatu, děje se tak částečně kvůli ní,“ uvedl podle serveru The Guardian.

Oteplování Arktidy jako možná příčina

Cohen a někteří další odborníci spojují extrémní mrazy s rychlým oteplováním Arktidy. To probíhá asi dvojnásobně rychleji, než je celosvětový průměr a narušuje to dlouho stabilní klimatické systémy. Konkrétně tento jev může přispět k tomu, že se chladný vzduch vytlačí od severního pólu mnohem dále na jih, až k americko-mexické hranici.

Nahrávám video

Nezvykle silnou zimu letos zažívají i některé oblasti jižní Evropy – například Řecko zasypal největší příval sněhu za posledních dvanáct let a teploty spadly až na minus dvacet stupňů Celisa. Španělsko zase na začátku roku zasáhla sněhová bouře Filomena. 

Cohen se v loňském roce podílel na studii, která v období deseti let do roku 2018 zaznamenala velký nárůst zimních bouří na severovýchodě Spojených států. To vědci spojují právě se zmiňovaným vývojem v arktické oblasti.

Studený vzduch se totiž obvykle soustřeďuje kolem severního pólu v polárním víru. Jedná se o oblast s nízkým tlakem, který v zimě cirkuluje v těsné formaci ve stratosféře. Vír každoročně zeslabuje a zesiluje. Někteří odborníci tak konkrétně předpokládají, že oteplování Arktidy vede k posunu tryskového proudění. 

„Energie unikající z tryskového proudění naráží do polárního víru, takže se začne kývat a pohybovat,“ vysvětlil Cohen. „Kam jde polární vítr, tam míří i studený vzduch,“ dodal. Právě tento jev podle vědců napomohl v posledním měsíci ke sněhovým vánicím v Evropě a poklesu teplot v částech USA, pro které jsou typické mírnější zimy. 

„Řekla bych, že tato zima je v souladu s výzkumem, který spojuje dění v Arktidě s extrémními povětrnostními podmínkami ve středních zeměpisných šířkách,“ domnívá se Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center.

„Polární vír se může prodloužit, protáhnout do různých tvarů, nebo se dokonce rozdělit. Letos jsme zaznamenali opravdu velké narušení,“ dodala.

Mezi vědci ale v současnosti ohledně této hypotézy nepanuje shoda. Francisová toto téma nazývá „aktivní oblastí výzkumu“. Složitá souhra klimatických podmínek podle ní vyžaduje další bádání. „Stále se toho musíme hodně učit,“ řekla Francisová. „Myslím, že tento rok budou vědci ještě dlouho studovat,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 15 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 18 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 20 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...