Americkou dopravu má vést Buttigieg. Bidenův výběr ministrů zdůrazňuje čistou energetiku

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Osmatřicetiletý Buttigieg je veteránem z Afghánistánu. Mezi lety 2012 a 2020 stál v čele města South Bend v Indianě. Letos na jaře předvedl nad očekávání dobrý výkon v několika prvních státech během demokratických primárek. Na začátku března však z klání odstoupil a postavil se za Bidena. Ten pak Buttigiega přirovnal ke svému zemřelému synovi Beauovi, což označil za „největší poctu, kterou mohu udělit jakémukoliv muži či ženě“.

Ministerstvo dopravy zodpovídá za provoz dálnic, letadel, vlaků a dalších prostředků hromadné dopravy, a podle AP bude zřejmě hrát v nastupující administrativě významnou roli. Biden se totiž zavázal, že nasměruje miliardy dolarů na zlepšení stárnoucí americké infrastruktury a znovu zavede řadu iniciativ, jejichž cílem je snížit produkci skleníkových plynů. Chystá se rovněž zavést povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a v letadlech, čímž chce zpomalit šíření koronaviru.

„Pracovní příležitosti, infrastruktura, rovnost a klima, to vše se spojuje na ministerstvu dopravy, kde máme některé z našich nejambicióznějších plánů,“ okomentoval nominaci Biden.

Na resort energetiky míří zastánkyně čisté energie

Granholmová, kterou podle New York Times Biden hodlá nominovat do čela ministerstva energetiky, sloužila jako generální prokurátorka Michiganu mezi lety 1999 a 2003, načež se stala na dvě volební období první ženou v guvernérském úřadě tohoto státu na středozápadě USA.

Ve funkci guvernérky spolupracovala s Obamovou administrativou na pomoci michiganskému automobilovému průmyslu během ekonomické recese. Záchranný balík mimo jiné zdůrazňoval investice do čistých energií. Po svém konci v úřadu guvernérky Granholmová prosazuje obnovitelné zdroje a obhajuje investice do alternativních zdrojů energií.

V příští vládě bude mít v čele úřadu, který zodpovídá za energetiku i jaderné hlavice, za úkol uskutečnit Bidenův ambiciózní klimatický plán. Zvolený prezident chce do roku 2050 Spojené státy odklonit od používání fosilních paliv. Slíbil rovněž, že hned první den v úřadě požádá o návrat USA k Pařížské klimatické dohodě, z níž Trump zemi vyvedl, protože ji nepovažoval za výhodnou pro americký průmysl.

Domácí snahy o ochranu klimatu by měla vést Gina McCarthyová, která v administrativě Baracka Obamy vedla agenturu EPA. Její nominace by vyslala silný signál, že Bidenova vláda je ve snaze snižovat emise připravena obejít Kongres a fungovat skrze exekutivní nařízení, píší New York Times.

„Nová éra klimatické zodpovědnosti je tu,“ napsal bývalý viceprezident USA Al Gore. McCarthyovou označil za obzvláště vhodnou pro tuto pozici a její nominace dokazuje, že Biden plánuje zásadní snižování znečištění a emisí. Zvolený prezident už dříve oznámil, že mezinárodní snahy o klimatickou politiku povede bývalý ministr zahraničí John Kerry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, píše Reuters s odkazem na izraelského představitele

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
před 7 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
před 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
15:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...