Změna klimatu představuje „existenciální hrozbu“ pro život na Zemi, varovala tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření.
Studie, kterou publikoval časopis BioScience, zkoumala pětatřicet globálních jevů zásadních pro život, včetně znečištění oxidem uhličitým (CO2), spotřeby energie a masa na hlavu, vypalování lesů nebo počtu dní s extrémními vedry. Dvacet z těchto ukazatelů dosáhlo v roce 2023 rekordní úrovně, varuje mezinárodní vědecká koalice.
„Jsme opravdu šokováni prudkostí extrémních klimatických jevů v roce 2023. Vstoupili jsme na neprobádané území, které nás děsí,“ píšou vědci. Jejich zpráva varuje, že tři až šest miliard lidí by se do konce století mohlo ocitnout „mimo obyvatelnou oblast“ zeměkoule.
Minimální pokroky
Rok 2023 se má stát nejteplejším rokem v historii, celé regiony letos trpěly smrtelnými vlnami veder, bouřemi, záplavami a někdy jednou katastrofou za druhou. Pokud jde o oceány, jsou teploty už měsíce „zcela mimo normu“, aniž by to vědci dokázali plně vysvětlit, zdůrazňuje ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) Johan Rockström.
Podle vědců je zjištění nepochybné: „Život na Zemi je v obležení.“ Přesto lidstvo dosáhlo jen „minimálního pokroku“ ve snižování emisí skleníkových plynů. Jejich koncentrace naopak dosahují rekordních úrovní a subvencování fosilních paliv raketově vzrostlo. „Musíme změnit svůj pohled na klimatickou nouzi, která již není izolovaným ekologickým problémem, ale systémovou a existenční hrozbou,“ konstatuje studie vydaná měsíc před 28. klimatickou konferencí OSN v Dubaji.
Nejambicióznější cíl Pařížské dohody – udržet oteplení na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou – by bylo třeba dodržovat po několik let, aby mohl být považován za dosažený. Ale nyní naopak hrozí, že tato hranice nyní bude každý rok překračována, varuje spoluautor zprávy a profesor z Oregonské univerzity William Ripple. To podle něj připravuje půdu pro začarovaný kruh oteplování: tání ledovců na pólech, odumírání lesů, tání permafrostu se zásobami uhlíku, vymírání korálů. „Překročení těchto bodů zlomu by mohlo změnit naše klima způsobem, který bude obtížné, ne-li nemožné zvrátit,“ upozorňuje.
Vědci vyzývají WHO
Více než dvě stě vědeckých časopisů tento týden také zveřejnilo společnou výzvu Světové zdravotnické organizaci (WHO), aby kvůli klimatické a přírodní krizi vyhlásila globální zdravotní stav nouze, neboli „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ (PHEIC). K výzvě se připojily renomované magazíny jako The Lancet nebo The British Medical Journal (BMJ).
„Klimatická krize i ztráta biologické rozmanitosti škodí lidskému zdraví, jsou navzájem propojeny,“ řekl podle agentury DPA šéfredaktor BMJ Kamran Abbasi. Mluvčí WHO však upozornil, že k vyhlášení stavu nouze je třeba splnit jasná kritéria, například nastalý jev musí být nový a nezvyklý a představovat riziko celosvětového rozšíření, uvedla DPA.
