Klimatická krize zvyšuje rizika pro zemědělkyně v Africe, které obvykle pracují po celou dobu těhotenství. Rostoucí teploty mohou způsobovat komplikace u nenarozených dětí pracovnic, které patří k lidem už tak nejvíce zasaženým globálním oteplováním.
U plodů farmářek pracujících na polích v Gambii se s rostoucími teplotami zvyšovala srdeční frekvence a snižoval průtok krve placentou, odhalil výzkum. Ženy, které během těhotenství vykonávají většinu zemědělských prací, vědcům popsaly, že teploty se v místech, kde žijí, v posledním desetiletí znatelně zvýšily.
Výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Planetary Health, se zúčastnilo 92 těhotných farmářek ve venkovském okrese Gambie. Během sedmiměsíčního období studie byla průměrná teplota vzduchu v pracovní době 33,5 stupně Celsia.
Horko zabíjí
Existují už přesvědčivé důkazy o tom, že extrémní horka vedou k nárůstu počtu mrtvě narozených dětí, předčasných porodů a nízké porodní hmotnosti, ale tyto údaje pocházejí z bohatých zemí v mírném pásu. Nová studie se poprvé zaměřuje na ženy pracující v zemědělství v zemi v tropickém pásu, kde je extrémní horko vážným problémem.
Očekává se, že miliony lidí po celém světě budou vystaveny extrémním vedrům, a to i v případě, že se podaří udržet globální teplotu pod mezinárodně dohodnutou hranicí 1,5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí.
Tento výzkum je prvním krokem k pochopení toho, proč nenarozené děti trpí, když jsou nastávající matky stresovány horkem. Mezi možné příčiny patří pocení, které vede k dehydrataci, a odvádění krve a kyslíku z placenty do kůže matky za účelem ochlazení těla. Cílem vědců je poskytnout důkazy pro opatření na ochranu nastávajících matek a plodů.
„Naše studie zjistila, že těhotné ženy, které se živí zemědělstvím, běžně zažívají extrémní horko, které překračuje doporučené limity pro práci venku, a že to může mít významný vliv na jejich zdraví a zdraví jejich dětí,“ shrnula výsledky Ana Bonellová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM).
Každý stupeň je důležitý
Série studií zveřejněných v lednu 2022 zase ukázala, že klimatická krize poškozuje zdraví plodů, kojenců i batolat na celém světě. Vědci zjistili, že zvýšené teplo souvisí s rychlým přibýváním na váze u dětí, což zase zvyšuje riziko obezity v pozdějším věku. Vyšší teploty byly také spojeny s předčasnými porody, které mohou mít celoživotní zdravotní následky, a se zvýšeným počtem hospitalizací malých dětí.
Vědci v těchto studiích rovněž měřili vlhkost vzduchu, teplotu žen a srdeční frekvenci nastávajících matek i plodů. Zjistili, že pokud se tělesná teplota a srdeční frekvence ženy zvýšila o jednu kategorii v indexu tepelné zátěže, riziko ohrožení plodu se zvýšilo o 20 procent. Na potíže plodu poukazovala srdeční frekvence vyšší než 160 tepů za minutu nebo snížený průtok krve placentou měřený ultrazvukem.
Tým Any Bonellové zase zjistil, že pokud se míra tepelného stresu zvýšila o jeden stupeň Celsia, riziko ohrožení plodu se zvýšilo o 17 procent. Stouplo i v případě, kdy se zohlednil nárůst teploty a srdeční frekvence ženy, což ukazuje na další faktory ovlivňující plod. Mezi ně může patřit dehydratace, nízký průtok krve placentou nebo zánět související s teplem.
Onemocnění z horka je mezi pracovnicemi běžné, přičemž téměř 60 procent z nich uvádělo, že při práci pociťují alespoň jeden z příznaků, mezi něž patří bolesti hlavy, závratě, slabost, svalové křeče, zvracení a sucho v ústech.
Možná řešení existují
„Za prvé bych prostě doporučila přestat spalovat fosilní paliva – to je hlavní,“ uvedla Bonellová k možným řešením dopadů teplotní zátěže na africké farmářky. Individuální opatření by mohla zahrnovat chlazení pomocí ledových obkladů, odpočinek ve stínu a zajištění toho, aby ženy mohly přerušit práci, když se objeví příznaky. Celospolečenské změny by podle ní mohly zahrnovat programy finanční podpory, které by ženám umožnily vykonávat méně práce v těhotenství a možnost pracovat více pod stromy než na poli.
