Biden vydal exekutivní příkaz na boj s klimatickou krizí. Naráží ale na odpor republikánů

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden varoval, že klimatické změny ohrožují existenci Spojených států i celého světa. Jeho administrativa proto podle exektutivního příkazu uvolní v přepočtu pětapadesát miliard korun na vybudování infrastruktury, která má zmírnit následky extrémního počasí i přírodních katastrof.

„Jako prezident mám odpovědnost neodkladně jednat a rozhodnout se, když náš národ čelí jasnému a přítomnému nebezpečí. A tím je změna klimatu,“ uvedl americký prezident v projevu.

Biden promluvil symbolicky v Massachusetts, tedy jednom z více než dvou desítek států v USA, kde platí varování před extrémními teplotami. Je v něm i areál pět let odstavené uhelné elektrárny. 

Na klimatickou krizi má nyní reagovat exekutivní příkaz prezidenta s novým plánem investic. V přepočtu přes pětapadesát miliard korun půjde na rozšíření protipovodňové ochrany, údržbu inženýrských sítí, ale i na pomoc domácnostem v případě nouze.

Větrné elektrárny a prevence dopadů krize

K opatřením Bidenovy administrativy patří plány na rozsáhlou výstavbu větrných elektráren v Mexickém zálivu. Takto vyrobená energie podle prezidenta bude čistší než ta z uhelných elektráren, což přispěje ke zdraví obyvatel. V projevu rovněž zmínil vlastní předky, kteří pracovali v těžařství. Bílý dům podle agentury Reuters uvedl, že vláda již vytipovala i konkrétní lokality, kde by se mělo stavět.

Podle řady vědců jsou takové kroky nevyhnutelné a současný vývoj počasí jim dodává na naléhavosti. „Jenom v USA je nyní vystaveno extrémnímu horku sto milionů lidí. A to nezahrnuje to, čím prochází Evropa nebo Austrálie,“ podotýká pro ČT hydroložka a klimatoložka Joellen L. Russelová z Arizonské univerzity. 

„Ve hře je zdraví našich spoluobčanů,“ řekl Biden. Federální agentura pro řešení krizových situací (FEMA) proto podle příkazu poskytne 2,3 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun) na pomoc státům s budováním chladících center nebo na rozšíření protipovodňové ochrany a rodinám na uhrazení nákladů na vytápění a chlazení domácností. 

Výzvu demokratů k vyhlášení stavu nouze nevyslyšel

Ekologické ambice Bílého domu ale narážejí. Nejvyšší soud na konci června omezil pravomoci úřadů regulovat emise z elektráren. Senátem pak neprošla ani okleštěná verze zákona na podporu nízkoemisní energetiky. Někteří demokraté proto žádají, aby si prezident vyhlášením stavu federální nouze uvolnil ruce pro další mimořádné výdaje.

Biden uvedl, že stav nouze zatím nevyhlásil kvůli tomu, že chce „využít všechny možnosti svých pravomocí jako celku.“ Tvrdá opatření proti změně klimatu prosazuje od nástupu do funkce. Při mezinárodních jednáních se zavázal, že USA do roku 2030 sníží uhlíkové emise o padesát procent oproti roku 2005.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 17 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...