Jiří Šedivý strana 3 z 4

Vláda začíná hledat úspory na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že by kabinet mohl snížit nebo zrušit státní podporu stavebního spoření. To využívají víc než tři miliony lidí. Stát by zrušením podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v úterních Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že Rusové, kteří okupují ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží už několik měsíců, ji „normálně ukradli“. Podle ní ji ale nemohou potenciálně přeměnit v jadernou zbraň. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil hromadění techniky invazních jednotek v areálu elektrárny za pragmatické, ale ze strany Moskvy za neseriózní.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Armády členských států NATO mají dostatečnou sílu na odstrašení Ruska pro případ pokusu napadení nějakého z členů. Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého jsou armády dobře vybaveny a svým potenciálem daleko převyšují ruské schopnosti. Na Ukrajinu podle něj teď budou alianční země dodávat spíše modernější techniku, protože zásoby starších kusů již byly vyčerpány.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.

Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily protilodní střely Neptun. Rusko přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Podle ruského ministerstva na palubě po požáru vybuchla munice.

Rusové přejdou při chystaném útoku na východ Ukrajiny ke klasickému způsobu vedení války, tedy nejdříve nasadí velmi těžkou palebnou přípravu a potom údery pozemními silami. V pořadu Horizont ČT24 to řekl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý.

Rusko přeskupuje invazní vojska a připravuje se na ofenzivu na Donbas, která ho dostane do lepší vyjednávací pozice. Ruský prezident Vladimir Putin také musí najít zdůvodnění, že dosáhl na Ukrajině svých cílů. V pořadu Události, komentáře to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Ukrajinská armáda se teď podle něj má připravit na těžké boje.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.

Ruská armáda při vpádu na Ukrajinu přecenila své síly a zbraně, které používá, jsou často zastaralé, a působí tak více vedlejších škod, uvedl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Útočníkům ale může pomáhat to, že část důstojníků na Ukrajině v minulosti sloužila a dobře zná tamější prostředí, dodal.

Rusové se nedostali do pozic, které chtěli, a nesplnili své cíle, zejména pak obsazení Kyjeva. Je však zřejmé, že nyní budou používat mnohem brutálnější způsoby boje a klíčový bude následující den a noc. Na ČT24 to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR (GŠ AČR) Jiří Šedivý. Vyjádřoval se i k neochotě Běloruska zapojit se do války - po tomto dopoledním rozhovoru se ale v ukrajinských médiích objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny.

Spojené státy přesunou tisíc svých vojáků z Německa do Rumunska, další dva tisíce posílí misi ve východní Evropě. Washington tak reaguje na současné napětí kolem Ukrajiny. Moskva současně stále požaduje záruky, že se její soused nestane členem Severoatlantické aliance. Dva bývalí náčelníci generálního štábu Jiří Šedivý a Petr Pavel se v Událostech, komentářích ovšem shodli, že za současnou krizí nestojí jen případné členství země v NATO.

Ministři zahraničí Spojených států a Ruska jednali v pátek v Ženevě o požadavcích ohledně Ukrajiny. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zatím jednání nepřinesla žádný výsledek. „Musí se najít cesta k dalšímu vyjednávání (…), protože takhle to dál nemůže pokračovat,“ řekl v Událostech, komentářích, kde debatoval spolu s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem, bezpečnostním analytikem Baltic Defence College Lukášem Dyčkou a českým velvyslancem ve Spojených státech Hynkem Kmoníčkem. O poměru ukrajinských a ruských vojenských sil v Horizontu ČT24 mluvil také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Sebevražedný útok u letiště v Kábulu si ve čtvrtek vyžádal nejméně 60 obětí, jsou mezi nimi Afghánci, cizinci i američtí vojáci. Pentagon potvrdil, že došlo minimálně ke dvěma explozím, podle něj šlo o „komplexní útok“. Uvedl, že zemřelo 12 amerických vojáků, 15 jich bylo zraněno. Za útokem podle něj stojí Islámský stát. Ten se k činu také přihlásil. Podle amerického prezidenta Joe Bidena USA neodpustí viníkům jejich útok a dopadnou je. „My neodpustíme, my nezapomeneme. Budeme vás pronásledovat a donutíme vás za to zaplatit.“

Taliban převzal moc v Afghánistánu. Radikálové obsadili devadesát procent vládních budov a válku prohlásili za skončenou. Ze země se snaží utéct tisíce lidí, západní státy evakuují svoje občany a spolupracovníky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého situaci napomohlo tříštění spojeneckých sil nebo afghánská morálka. Do budoucna by se vyhnul demokratickému přetváření země. Byl hostem pořadu Události, komentáře.

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zem. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby. V Praze ráno přistálo první letadlo, které přivezlo 46 Čechů a místní spolupracovníky. Radikální islamististické hnutí Taliban, které přebírá vládu nad Afghánistánem, uvedlo, že nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Lídři zemí Severoatlantické aliance vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Vyzvali Moskvu, aby odstranila Česko a Spojené státy ze seznamu zemí, které nejsou přátelské. Rusko podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území.