Jiří Šedivý strana 2 z 4

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Rusko zintenzivnilo ofenzivu u Bachmutu a zkvalitnilo spolupráci mezi svou armádou a žoldnéřskou Wagnerovou skupinou. Vyplývá to z hlášení britské vojenské rozvědky. Ukrajinský generální štáb pokračující těžké boje kolem města potvrdil, ale zároveň oznámil, že vojáci odrazili ruské útoky jak v Bachmutu, tak na dalších místech východní fronty.

Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.

Evropská unie (EU) plánuje vytvořit bojové uskupení, které bude schopné v krátkém čase reagovat na vojenské hrozby. Přetrvávají ale problémy, které brání Unii v užší bezpečnostní spolupráci. Ať už se jedná o ambice Francie, územní nároky Ankary nebo polskou zahraniční politiku, míní generál ve výslužbě Jiří Šedivý nebo analytik Matúš Halás.

Možnost odděleného vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance v úterý připustil  generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření Aliance rychlé. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl v pořadu Události, komentáře, že to bude asi nezbytný postup. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že oddělený vstup by nebyl vhodný zejména symbolicky a nyní by se mělo spolupracovat hlavně na evropské úrovni.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Leopard 2, který se po německém souhlasu dostane na ukrajinské bojiště, je jedním z nejrozšířenějších tanků světa. Využívá ho 21 armád, nově i ta česká, i když ta má zatím jen jeden kus. Vyrobilo se jich ale zhruba 3600. Od tanků sovětské provenience se liší zejména tím, že je výrazně bezpečnější pro posádku.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se kategoricky ohradila proti billboardům kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), kterými míří na svého soupeře Petra Pavla. Vyzvala ho, aby vojáky nepoužíval v kampani. Babiš uznal, že heslo na billboardech není nejšťastněji formulované. Generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý slova Černochové v pondělních Událostech, komentářích podpořil a připomněl, že i Francouzi měli v minulosti prezidenta-vojáka. Ústavní právník Jan Kysela upozornil, že český prezident nikomu válku vyhlásit nemůže, česká ústava takový institut ani nezná.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Ukrajinská armáda nadále postupuje v osvobozených částech Chersonského regionu. Místa, kde se ještě před několika dny válčilo, nyní musí odminovat a zbavit dalších nastražených výbušnin nebo nevybuchlé munice. Hlava správy Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč v neděli však vyzval na svém Telegramovém profilu obyvatele osvobozených částí ukrajinského regionu, aby se evakuovali do bezpečnějších míst. Výzva souvisí s vysokým rizikem nepřátelských útoků.

Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě země, potvrdila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve večerním projevu řekl, že se o město bojuje. Zástupce šéfa jeho kanceláře Kyrylo Tymošenko večer na sociálních sítích zveřejnil video, v němž ukrajinští vojáci uvádějí, že město už osvobodili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska „stáhlo na výhodnější pozice“. Z nedaleké Charkovské oblasti přišla zpráva o tom, že Rusko zasáhlo konvoj s civilisty a zabilo přes dvacet lidí.

Vyhlášení částečné mobilizace je podle expertů důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Než Rusko bude schopné rezervisty nasadit, potrvá to podle nich minimálně týdny, možná měsíce. Rusko chce povolat tři sta tisíc rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

Rusko vyhlásilo po měsících válčení na Ukrajině částečnou mobilizaci. Odezvu měl krok Moskvy i v některých zemích NATO, zejména v Litvě, která sousedí s Kaliningradskou oblastí – Vilnius zvýšil pohotovost sil rychlé reakce. V Česku jsou naopak reakce zatím čistě v politické rovině. Za bezpečnostní hrozbu představitelé státu krok Moskvy nepovažují.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

Vláda začíná hledat úspory na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že by kabinet mohl snížit nebo zrušit státní podporu stavebního spoření. To využívají víc než tři miliony lidí. Stát by zrušením podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v úterních Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že Rusové, kteří okupují ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží už několik měsíců, ji „normálně ukradli“. Podle ní ji ale nemohou potenciálně přeměnit v jadernou zbraň. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil hromadění techniky invazních jednotek v areálu elektrárny za pragmatické, ale ze strany Moskvy za neseriózní.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Armády členských států NATO mají dostatečnou sílu na odstrašení Ruska pro případ pokusu napadení nějakého z členů. Podle armádního generála ve výslužbě a vedoucího katedry bezpečnostních studií na CEVRO Institutu Jiřího Šedivého jsou armády dobře vybaveny a svým potenciálem daleko převyšují ruské schopnosti. Na Ukrajinu podle něj teď budou alianční země dodávat spíše modernější techniku, protože zásoby starších kusů již byly vyčerpány.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.