Možnost odděleného vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance v úterý připustil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření Aliance rychlé. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl v pořadu Události, komentáře, že to bude asi nezbytný postup. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že oddělený vstup by nebyl vhodný zejména symbolicky a nyní by se mělo spolupracovat hlavně na evropské úrovni.
Oddělený vstup Švédska a Finska do NATO bude asi nezbytností, soudí Šedivý. Peksa to nevidí jako vhodné
Události, komentáře: Vstoupí Švédsko a Finsko společně do NATO? (zdroj: ČT24)
„Hlavní otázka není, jestli Finsko a Švédsko budou ratifikovány společně. Hlavní otázka je, aby byly obě země schváleny jako plní členové co nejdříve,“ řekl šéf NATO novinářům.
Možnost odděleného vstupu do NATO připustil i švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Vždy bylo velmi jasné, že toto je národní proces, máme dva parlamenty, dva státy, které mají také své vnitřní procesy, které je třeba brát na zřetel,“ řekl Billström. „Samozřejmě stále usilujeme o to, abychom se členy NATO stali co nejdříve,“ dodal šéf švédské diplomacie.
Šedivý nečeká ústupky Turecka ani Švédska
Vzhledem k odmítavému postoji Turecka vůči Švédsku bude asi nezbytné, aby do Aliance v první fázi vstoupilo Finsko a v druhé pak Švédsko, soudí Šedivý. A vzhledem k rostoucí radikalizaci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana si není jist, zda se podaří Turky přesvědčit ke změně postoje. Obě strany – Turecko i Švédsko – by musely udělat velké ústupky, což je zatím nepravděpodobné, odhaduje Šedivý.
Turecko dává opakovaně najevo, že zvláště v případě Švédska nemusí se vstupem do Aliance souhlasit, protože podle něj poskytuje útočiště radikálům ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V lednu navíc zrušilo na únor plánované rozhovory se Švédskem i Finskem, když dánsko-švédský krajně pravicový politik při protestu ve Stockholmu spálil výtisk koránu.
Je lepší se zaměřit na spolupráci v rámci Evropy, soudí Peksa
Peksa si myslí, že oddělený vstup by nebyl dobrý, protože oba severské státy mají dlouhou společnou historii. „Je to důležité i symbolicky.“ Proto by podle něj bylo lepší zintenzivnit spolupráci v rámci Evropské unie, kde už obě země jsou a kde jsou součástí evropské bezpečnostní politiky. „Dát jim tak bezpečnostní záruku,“ dodal Peksa s tím, že Turecko chce ostatním diktovat svůj pohled na svět, což je perspektivně probém.
Europoslanec Ivan David (SPD) připomněl, že Turecko už od podzimu trvá na svých požadavcích a bude na nich trvat i nadále. Chce tak dosáhnout toho, aby ústupky učinila druhá strana. Tuto závislost na Turecku nepovažuje za výhodnou.
Postoj švédského premiéra je jiný než jeho ministra zahraničí
Švédsko nadále usiluje o vstup do NATO co nejdříve, zdůraznili v úterý švédský premiér Ulf Kristersson i ministr zahraničí Billström. Zatímco premiér vyjádřil naději, že Švédsko do NATO vstoupí společně s Finskem, Billström připustil, že jde o dva národní procesy.
Obě severské země podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v obranné alianci. „Bylo by to také velmi ku prospěchu NATO,“ poznamenal ke společnému přistoupení k Alianci předseda švédské vlády.
Nové členy ještě neratifikovaly Maďarsko a především Turecko, které opakovaně dává najevo, že tak zvláště v případě Švédska nemusí učinit.