Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.
Zelenskyj po návštěvě Chersonské oblasti apeloval na evropské lídry, aby urychlili dodávky zbraní. Žádal i o sofistikovanou techniku, jako jsou stíhačky a střely s dlouhým doletem.
„Rychlost je klíčová. Nejen měsíce a týdny, ale dny,“ řekl Zelenskyj ve čtvrtečním videoprojevu k evropským lídrům. „Pokud Evropa zaváhá, nepřítel by mohl mít čas se přeskupit a připravit se na roky války.“
Státy Evropské unie se tento týden shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. K plánu se přidalo také Norsko.
Ve čtvrtek premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu novou dohodu přivítali a v přijatých závěrech také potvrdili odhodlání zemi podporovat, dokud to bude potřeba. Právě k tomuto shromáždění Zelenskyj ve videu hovořil.
Závazek jako signál průmyslu
Že Unie svůj závazek ale dodrží, není jisté. „Podepsat velkou smlouvu dohodnutou na evropské úrovni vyšle signál průmyslu, aby konal. To ale negarantuje včasné doručení,“ řekla evropskému parlamentu eurokomisařka pro finanční stabilitu Mairead McGuinnessová.
Spotřeba munice ve válce na Ukrajině je nebývale vysoká – každý den její armáda údajně vypálí přes pět tisíc dělostřeleckých nábojů. Tolik jich podle Financial Times nakoupí menší evropská země za celý rok. Výrobci střeliva nezvládají vyrobit takové množství munice dostatečně rychle.
Zbrojovky sice navýšily výrobu, na válečné tempo ale nestačí. Problémy řeší i ta česká. Především ji trápí nedostatek a vysoká cena materiálů, zdražování energií a chybějící pracovníci, ať už jde o lidi na montáž, kvalifikované automechaniky, nebo pracovníky v IT.
Výkonný ředitel norské zbrojařské firmy Nammo Morten Brandtzæg říká, že celá válka závisí na kapacitě průmyslu. Jejich výrobu brzdí zejména výpadek některých materiálů. U některých se dodací doba prodloužila z měsíců na roky.
Český premiér Petr Fiala (ODS) po summitu zmínil, že s ohledem na to, jak velké množství munice chce EU na Ukrajinu dodat, by mohli část zajistit i výrobci ze zemí mimo Unii. Zatím se ale státy chystají na Ukrajinu poslat jen náboje ze svojí výroby.
Projekt přináší organizační výzvy
EU si nechala zmapovat kapacitu jednotlivých zemí a vytipovala patnáct výrobců v jedenácti zemích, kteří vyrábí typy munice které Ukrajina používá.
Server Politico ale upozorňuje, že Unii čekají další výzvy. Jednou z nich je potřeba sladit požadavky tak, aby náboje byly kompatibilní s technikou, kterou má Ukrajina právě k dispozici. Další je potřeba se vyrovnat s již zmíněnými těžkostmi, kterým zbrojní průmysl čelí.
Kvůli brexitu také vypadly ze hry dvě z evropských zbrojařských špiček – BAE Systems a Nexter. Britská vláda se sice také zavázala k pomoci Ukrajině, nezapočítá se ale do společné unijní pomoci.
Celý projekt má zastřešovat Evropská obranná agentura, kritici ale říkají, že tento orgán nemá zkušenosti se správou podobně velkých kontraktů. Podle generálního ředitele agentury Jiřího Šedivého to je pro ně nový typ práce a dodává, že role jeho organizace v koordinaci celého projektu bude klíčová.
Zatímco Evropská unie řeší logistiku projektu, zbrojovky si stěžují, že zatím nedostaly objednávku, a nemůžou proto navýšit výrobu. Zbrojovky podle serveru Politico nemohou uspokojit potřeby Ukrajiny, pokud do jejich odvětví vlády neinvestují. Zároveň navýšení zbrojařských kapacit představuje pro státy i silnou administrativní výzvu poskytnout společnostem jistotu na několik let dopředu.
