Ukrajinci poničili další „bránu na Krym“. Útoky na mosty mají Rusy zpomalit a odříznout od posil

Nahrávám video

Ukrajinská armáda zintenzivnila strategické útoky na mosty, které spojují Rusy okupovaná území na jihu Ukrajiny s anektovaným Krymem. Sobotní výbuchy poškodily Čonharský silniční most i Heničeský most v Chersonské oblasti. Ničení komunikací Rusy oslabuje, protože je nutí používat výrazně delší logistické trasy. Podle expertů se Kyjev snaží odříznout ruská vojska na jižní frontě od zásobování a posil dříve, než zahájí novou fázi protiofenzivy. Díky útokům na strategické cíle a po případném odříznutí Krymu by Ukrajinci měli šanci na průlom, míní bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Regionální činitelé dosazení Rusy v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti o víkendu informovali o novém raketovém útoku Kyjeva na Čonharský silniční most, jenž spojuje Chersonskou oblast s anektovaným poloostrovem Krym. Škody se mají týkat hlavně vozovky silničního mostu. Ukrajinská armáda v neděli nejnovější úder potvrdila. Podle médií na Čonharský most zaútočila už v červnu, kdy útok rovněž poškodil silnici.

Ukrajinci podle ruských činitelů most poškodili konkrétně střelami Storm Shadow, což ovšem Kyjev nekomentoval. Tyto britsko-francouzské podzvukové střely s plochou dráhou letu jsou určeny k ničení bodových, silně bráněných cílů.

Terčem i železniční spojení s Krymem

Ukrajinská armáda už dříve potvrdila, že koncem července zasáhla Čonharský železniční most spojující Džankoj na Krymu a Heničesk v Chersonské oblasti, napsal server Kyiv Independent. I v tomto případě mělo jít o střely Storm Shadow. Předsunutá základna a infrastruktura byly tehdy mírně poškozeny úlomky raket, sdělily okupační síly.

Džankoj funguje jako železniční uzel na severu Krymu a leží asi 75 kilometrů jižně od Heničesku. Invazní síly se tohoto jihoukrajinského přístavního města u Azovského moře zmocnily krátce po zahájení plnohodnotného vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo v neděli na Telegramu uvedl, že ukrajinská armáda tento víkend ostřelovala rovněž nedaleký Heničeský most spojující město Heničesk s Arabatskou kosou. Ta odděluje prosolený systém mělkých lagun zvaný Syvaš od zbytku Azovského moře. Táhne se od jihu od severovýchodního pobřeží Krymu na sever k Heničesku.

„Zraněn je jeden civilista, který v době příletu projížděl po mostě,“ napsal k útoku na Telegramu Saldo. Poškozen by údajně plynovod vedoucí vedle mostu do Heničesku a obyvatelé města tak zůstali bez dodávek plynu.

Fotografie a videa z místa útoku, které se objevily na sociálních sítích, ukazují velký oblak kouře stoupající do vzduchu. Na jednom videu je vidět rozsáhlý požár. Ze snímku zveřejněném ruskou agenturou TASS je vidět oheň hned vedle značně poškozené části mostu – zřejmě právě kvůli prasknutí a zapálení plynovodu. Podle informací serveru The New Voice of Ukraine bylo dočasně uzavřeno jedno kontrolní stanoviště nacházející se poblíž mostu.

Pomalejší zásobování

Čonharský silniční most, známý jako „brána na Krym“, je jedním z několika mostů spojujících Krym s pevninou. Silnice, jejíž je most součástí, vede z Krymu přes Chersonskou oblast dál do Melitopolu v Záporožské oblasti.

Ruské síly nyní používají Čonharský most jako zásobovací trasu pro přepravu munice a paliva pro své jednotky na jihovýchodní frontové linii, kde probíhá protiofenziva zahájená v červnu ukrajinskými silami.

Opakované útoky na mosty působí ruské armádě významné logistické potíže, tvrdí ukrajinská armáda. Přerušení provozu na obou mostech přinutilo Rusko použít pozemní zásobovací trasu podél Azovského moře, která prochází Mariupolem, Berďanskem a Melitopolem v okupovaných částech Doněcké a Záporožské oblasti.

„Útoky (na mosty) způsobily, že ruské síly přesměrovaly silniční dopravu z kratších východních tras na delší západní trasy,“ komentuje vývoj americký Institut pro studium války (ISW). Podle analytiků není jasné, jak rychle budou ruští představitelé schopni opravit Čonharský železniční most, a stejně tak není jasné, zda opravili železniční most poničený při úderu koncem července.

„Zejména trasy podél primárních a hlavních silnic jižně od Nové Kachovky jsou blíže k ukrajinským pozicím v horní Chersonské oblasti a v mnoha případech na dostřel dělostřelectva na západním břehu řeky ovládaném Ukrajinou. Ruské síly pravděpodobně mohou snížit rizika ukrajinské nepřímé palby v této oblasti tím, že se vydají na pomalejší a méně efektivní vesnické silnice severovýchodně od Čaplynky (v Chersonské oblasti), ale za cenu pomalejší a komplikovanější logistické podpory,“ všímá si ISW.

Terčem muniční sklady i ruské lodě

Podle prominentního vojenského bloggera spojeného s wagnerovci se ukrajinské síly metodicky snaží odříznout ruské uskupení na jihu Ukrajiny a narušit jeho logistiku způsobem podobným jako během loňské Chersonské protiofenzivy. Ruská obrana na západním (pravém) břehu Chersonské oblasti se tehdy rozpadla během několika dní po několikaměsíčních ukrajinských úderech právě na ruskou logistiku. Vojenský blogger vyjádřil obavy, že by se situace mohla opakovat, píše ISW ve své víkendové zprávě.

„Ukrajinské údery na východní přechody pravděpodobně na nějakou blíže neurčenou dobu naruší přepravu ruského personálu, materiálu a vybavení z okupovaného Krymu do kritických ruských obranných operací v západní Záporožské oblasti a pohraniční oblasti Záporoží-Doněcká oblast,“ upozorňuje ISW.

Ukrajinské síly podle analytiků zřejmě mění taktiku a nově útočí také na námořní cíle zapojené do ruské logistiky v Černém moři s cílem „degradovat ruské logistické a obranné schopnosti a nastavit příznivé podmínky pro budoucí ukrajinskou protiofenzivní činnost“.

Od poloviny července se ukrajinské drony a rakety pravidelně zaměřují na ruská vojenská skladiště a infrastrukturu na okupovaném Krymu. Údery se z velké části soustředí kromě logistických tras na Krym také na muniční sklady ruské Černomořské flotily umístěné v okupovaném přístavním městě Sevastopol. Námořní dron před pár dny zasáhl slavnou ruskou výsadkovou loď Oleněgorskij Gorňak v Novorossijsku a v neděli pak tanker plující pod ruskou vlajkou v Kerčském průlivu.

Nahrávám video

Změna ukrajinské taktiky

Podle serveru Kyiv Independent ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tyto útoky oslabily ruskou obranu na jižní frontě. „Protiofenziva je v kritické fázi, kdy se Ukrajincům nedaří prolomit ruskou obranu a Rusům se daří na severu postupovat směrem na Charkov. Z úderů na oblast Krymu je zřejmé, že Ukrajinci začínají k vedení války přistupovat trochu jiným způsobem,“ myslí si bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

„Rozhodnutí oddělit logistiku od jižního křídla ruských vojsk si myslím, že je správné,“ dodal generál. Ukrajinci podle něj zmírnili tlak na pozemní frontě a nyní se před dalším úderem soustředí na to zařídit, aby Rusové nebyli schopni posílit svá vojska na frontě.

Šéf ukrajinské bezpečnostní služby Vasyl Maljuk před pár dny slíbil další útoky na ruské síly na Krymu a v okolním moři. „Tyto operace se provádějí na (Ukrajině) a ve výsostných vodách Ukrajiny a jsou zcela legální,“ uvedl, aniž by si připisoval zásluhy za útoky.

Útok na symbol ruské okupace Krymu

V pořadí již druhý útok poničil letos v červenci také Krymský most. Ten vznikl v roce 2018 a slouží jako hlavní silniční a železniční spojení mezi ruskou pevninou, konkrétně Krasnodarským krajem, a Krymem, který Kreml anektoval.

Nejdelší most v Evropě se stal symbolem ruské moci nad ukrajinským poloostrovem. Rusové po něm přepravují kromě vojenského materiálu také jídlo, palivo a nejrůznější zboží, píše server The Economic Times.

Ruští představitelé uvedli, že oprava nákladní dopravy na Krymském mostě bude pravděpodobně trvat do září a úplné odstranění škod do listopadu. „Strategií Ukrajiny v protiofenzivě je pokusit se zkomplikovat ruské logistické úsilí. Velkou otázkou je, zda je to dostatečné k tomu, aby byla ruská obrana dostatečně slabá, aby Ukrajina mohla dosáhnout průlomu,“ řekl serveru Kyiv Independent vojenský expert a vedoucí pracovník Institutu pro výzkum zahraniční politiky Rob Lee.

Rusko používá Krymský most k přesunu tanků, obrněných vozidel a dalšího vojenského materiálu po železnici. „Myslím si, že Ukrajina to může narušit, ale i kdyby zničila celý most, Rusko se pravděpodobně dokáže přizpůsobit,“ obává se Lee, který si všiml, že Rusko nyní stále více používá k přepravě munice nákladní auta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 11 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
před 1 hhodinou

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 7 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 10 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...