Ukrajinci poničili další „bránu na Krym“. Útoky na mosty mají Rusy zpomalit a odříznout od posil

8 minut
Horizont ČT24: Stav ukrajinské protiofenzivy
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda zintenzivnila strategické útoky na mosty, které spojují Rusy okupovaná území na jihu Ukrajiny s anektovaným Krymem. Sobotní výbuchy poškodily Čonharský silniční most i Heničeský most v Chersonské oblasti. Ničení komunikací Rusy oslabuje, protože je nutí používat výrazně delší logistické trasy. Podle expertů se Kyjev snaží odříznout ruská vojska na jižní frontě od zásobování a posil dříve, než zahájí novou fázi protiofenzivy. Díky útokům na strategické cíle a po případném odříznutí Krymu by Ukrajinci měli šanci na průlom, míní bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Regionální činitelé dosazení Rusy v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti o víkendu informovali o novém raketovém útoku Kyjeva na Čonharský silniční most, jenž spojuje Chersonskou oblast s anektovaným poloostrovem Krym. Škody se mají týkat hlavně vozovky silničního mostu. Ukrajinská armáda v neděli nejnovější úder potvrdila. Podle médií na Čonharský most zaútočila už v červnu, kdy útok rovněž poškodil silnici.

Ukrajinci podle ruských činitelů most poškodili konkrétně střelami Storm Shadow, což ovšem Kyjev nekomentoval. Tyto britsko-francouzské podzvukové střely s plochou dráhou letu jsou určeny k ničení bodových, silně bráněných cílů.

Terčem i železniční spojení s Krymem

Ukrajinská armáda už dříve potvrdila, že koncem července zasáhla Čonharský železniční most spojující Džankoj na Krymu a Heničesk v Chersonské oblasti, napsal server Kyiv Independent. I v tomto případě mělo jít o střely Storm Shadow. Předsunutá základna a infrastruktura byly tehdy mírně poškozeny úlomky raket, sdělily okupační síly.

Džankoj funguje jako železniční uzel na severu Krymu a leží asi 75 kilometrů jižně od Heničesku. Invazní síly se tohoto jihoukrajinského přístavního města u Azovského moře zmocnily krátce po zahájení plnohodnotného vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo v neděli na Telegramu uvedl, že ukrajinská armáda tento víkend ostřelovala rovněž nedaleký Heničeský most spojující město Heničesk s Arabatskou kosou. Ta odděluje prosolený systém mělkých lagun zvaný Syvaš od zbytku Azovského moře. Táhne se od jihu od severovýchodního pobřeží Krymu na sever k Heničesku.

„Zraněn je jeden civilista, který v době příletu projížděl po mostě,“ napsal k útoku na Telegramu Saldo. Poškozen by údajně plynovod vedoucí vedle mostu do Heničesku a obyvatelé města tak zůstali bez dodávek plynu.

Fotografie a videa z místa útoku, které se objevily na sociálních sítích, ukazují velký oblak kouře stoupající do vzduchu. Na jednom videu je vidět rozsáhlý požár. Ze snímku zveřejněném ruskou agenturou TASS je vidět oheň hned vedle značně poškozené části mostu – zřejmě právě kvůli prasknutí a zapálení plynovodu. Podle informací serveru The New Voice of Ukraine bylo dočasně uzavřeno jedno kontrolní stanoviště nacházející se poblíž mostu.

Pomalejší zásobování

Čonharský silniční most, známý jako „brána na Krym“, je jedním z několika mostů spojujících Krym s pevninou. Silnice, jejíž je most součástí, vede z Krymu přes Chersonskou oblast dál do Melitopolu v Záporožské oblasti.

Ruské síly nyní používají Čonharský most jako zásobovací trasu pro přepravu munice a paliva pro své jednotky na jihovýchodní frontové linii, kde probíhá protiofenziva zahájená v červnu ukrajinskými silami.

Opakované útoky na mosty působí ruské armádě významné logistické potíže, tvrdí ukrajinská armáda. Přerušení provozu na obou mostech přinutilo Rusko použít pozemní zásobovací trasu podél Azovského moře, která prochází Mariupolem, Berďanskem a Melitopolem v okupovaných částech Doněcké a Záporožské oblasti.

„Útoky (na mosty) způsobily, že ruské síly přesměrovaly silniční dopravu z kratších východních tras na delší západní trasy,“ komentuje vývoj americký Institut pro studium války (ISW). Podle analytiků není jasné, jak rychle budou ruští představitelé schopni opravit Čonharský železniční most, a stejně tak není jasné, zda opravili železniční most poničený při úderu koncem července.

„Zejména trasy podél primárních a hlavních silnic jižně od Nové Kachovky jsou blíže k ukrajinským pozicím v horní Chersonské oblasti a v mnoha případech na dostřel dělostřelectva na západním břehu řeky ovládaném Ukrajinou. Ruské síly pravděpodobně mohou snížit rizika ukrajinské nepřímé palby v této oblasti tím, že se vydají na pomalejší a méně efektivní vesnické silnice severovýchodně od Čaplynky (v Chersonské oblasti), ale za cenu pomalejší a komplikovanější logistické podpory,“ všímá si ISW.

Terčem muniční sklady i ruské lodě

Podle prominentního vojenského bloggera spojeného s wagnerovci se ukrajinské síly metodicky snaží odříznout ruské uskupení na jihu Ukrajiny a narušit jeho logistiku způsobem podobným jako během loňské Chersonské protiofenzivy. Ruská obrana na západním (pravém) břehu Chersonské oblasti se tehdy rozpadla během několika dní po několikaměsíčních ukrajinských úderech právě na ruskou logistiku. Vojenský blogger vyjádřil obavy, že by se situace mohla opakovat, píše ISW ve své víkendové zprávě.

„Ukrajinské údery na východní přechody pravděpodobně na nějakou blíže neurčenou dobu naruší přepravu ruského personálu, materiálu a vybavení z okupovaného Krymu do kritických ruských obranných operací v západní Záporožské oblasti a pohraniční oblasti Záporoží-Doněcká oblast,“ upozorňuje ISW.

Ukrajinské síly podle analytiků zřejmě mění taktiku a nově útočí také na námořní cíle zapojené do ruské logistiky v Černém moři s cílem „degradovat ruské logistické a obranné schopnosti a nastavit příznivé podmínky pro budoucí ukrajinskou protiofenzivní činnost“.

Od poloviny července se ukrajinské drony a rakety pravidelně zaměřují na ruská vojenská skladiště a infrastrukturu na okupovaném Krymu. Údery se z velké části soustředí kromě logistických tras na Krym také na muniční sklady ruské Černomořské flotily umístěné v okupovaném přístavním městě Sevastopol. Námořní dron před pár dny zasáhl slavnou ruskou výsadkovou loď Oleněgorskij Gorňak v Novorossijsku a v neděli pak tanker plující pod ruskou vlajkou v Kerčském průlivu.

8 minut
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Šedivý o vývoji ruské války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Změna ukrajinské taktiky

Podle serveru Kyiv Independent ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tyto útoky oslabily ruskou obranu na jižní frontě. „Protiofenziva je v kritické fázi, kdy se Ukrajincům nedaří prolomit ruskou obranu a Rusům se daří na severu postupovat směrem na Charkov. Z úderů na oblast Krymu je zřejmé, že Ukrajinci začínají k vedení války přistupovat trochu jiným způsobem,“ myslí si bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

„Rozhodnutí oddělit logistiku od jižního křídla ruských vojsk si myslím, že je správné,“ dodal generál. Ukrajinci podle něj zmírnili tlak na pozemní frontě a nyní se před dalším úderem soustředí na to zařídit, aby Rusové nebyli schopni posílit svá vojska na frontě.

Šéf ukrajinské bezpečnostní služby Vasyl Maljuk před pár dny slíbil další útoky na ruské síly na Krymu a v okolním moři. „Tyto operace se provádějí na (Ukrajině) a ve výsostných vodách Ukrajiny a jsou zcela legální,“ uvedl, aniž by si připisoval zásluhy za útoky.

Útok na symbol ruské okupace Krymu

V pořadí již druhý útok poničil letos v červenci také Krymský most. Ten vznikl v roce 2018 a slouží jako hlavní silniční a železniční spojení mezi ruskou pevninou, konkrétně Krasnodarským krajem, a Krymem, který Kreml anektoval.

Nejdelší most v Evropě se stal symbolem ruské moci nad ukrajinským poloostrovem. Rusové po něm přepravují kromě vojenského materiálu také jídlo, palivo a nejrůznější zboží, píše server The Economic Times.

Ruští představitelé uvedli, že oprava nákladní dopravy na Krymském mostě bude pravděpodobně trvat do září a úplné odstranění škod do listopadu. „Strategií Ukrajiny v protiofenzivě je pokusit se zkomplikovat ruské logistické úsilí. Velkou otázkou je, zda je to dostatečné k tomu, aby byla ruská obrana dostatečně slabá, aby Ukrajina mohla dosáhnout průlomu,“ řekl serveru Kyiv Independent vojenský expert a vedoucí pracovník Institutu pro výzkum zahraniční politiky Rob Lee.

Rusko používá Krymský most k přesunu tanků, obrněných vozidel a dalšího vojenského materiálu po železnici. „Myslím si, že Ukrajina to může narušit, ale i kdyby zničila celý most, Rusko se pravděpodobně dokáže přizpůsobit,“ obává se Lee, který si všiml, že Rusko nyní stále více používá k přepravě munice nákladní auta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...