Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Útok se uskutečnil krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Oběť na životě si v noci vyžádal také ruský útok na Poltavskou oblast, uvedla tamní regionální správa.
Úder v Oděse zasáhl obytnou čtvrť. Další dvě osoby byly zraněny, informoval na telegramu šéf vojenské správy tohoto přístavního města Serhij Lysak. V Sumské oblasti na severovýchodě země bylo při ruských útocích zraněno 23 lidí, včetně čtrnáctiletého dítěte. Značné škody utrpěla také civilní infrastruktura, oznámila ukrajinská policie.
Moskva během noci vyslala proti Ukrajině 160 dronů, z nichž se 133 podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy dvaceti dronů na deseti místech. Rusko sestřelilo 99 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany, bez zmínky o celkovém počtu útočících bezpilotních strojů či případných škodách.
Šéf Kremlu Vladimir Putin tento týden vyhlásil na pravoslavné Velikonoce příměří na Ukrajině. Klid zbraní má začít v sobotu v 16:00 moskevského času (15:00 SELČ) a platit má i celou neděli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země je připravena na symetrické kroky a Kyjev letos navrhoval velikonoční příměří, podle čehož bude jednat. Obě země podle ruských médií také mají uskutečnit další z výměn válečných zajatců.
Válka se blíží ke konci, věří Budanov
Kyjev tvrdí, že není nutné ani po svátcích obnovovat útoky – to by podle něj otevřelo cestu ke konci války. Ukrajina se už přes čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi a téměř každý den čelí její města vzdušným úderům. Kyjev pak útočí na strategické cíle v Ruské federaci.
„Všichni chápou, že válka musí skončit. Proto se vyjednává. Nemyslím si, že to bude trvat dlouho,“ řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře a hlavní vyjednávač s Ruskem Kyrylo Budanov.
Bývalý šéf vojenské rozvědky připustil, že obě strany konfliktu v rozhovorech zprostředkovaných USA zatím udržují „maximalistické“ postoje, ale věří, že nakonec dospějí ke kompromisu. Podle něj má Rusko jasnou motivaci k rychlému ukončení konfliktu. „Na rozdíl od nás utrácejí vlastní peníze. Jsou to obrovské sumy – už teď jde o biliony,“ vysvětlil.
Jak by vypadal případný kompromis ohledně územních zisků, odmítl upřesnit. Jde přitom o jednu z hlavních otázek, která brání uzavření míru. „Konečné rozhodnutí zatím nepadlo,“ řekl Budanov. „V principu už ale nyní všichni jasně chápou hranice toho, co je přijatelné. To je obrovský pokrok,“ dodal.
Načítání...
Otázka bezpečnostních záruk
Bloomberg však uvádí, že jeho optimistické přesvědčení nesdílí někteří ruští představitelé, a připomíná, že jednání dosáhla jen malého pokroku a z velké části uvázla na mrtvém bodě. Podle dvou zdrojů blízkých Kremlu se jednání zasekla zejména na otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev. Toto tvrzení však nelze ověřit, protože jednání se konají za zavřenými dveřmi.
Podle Budanova bylo hlavním úspěchem jednání udržení americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa v roli prostředníka. Dodal, že Ukrajina očekává návštěvu americké delegace vedené zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Ta by se mohla uskutečnit již příští týden, uvedl Budanov. Šlo by o první návštěvu Witkoffa a Kushnera od začátku války. Podle Bloombergu však dosud není jasné přesné datum návštěvy.
Ukrajina žádá po USA vyjasnění jejich bezpečnostních záruk, které by v rámci jakékoli dohody o ukončení války zabránily budoucí ruské agresi. Tato otázka bude podle Bloombergu klíčovým tématem při jednáních s americkými vyslanci.
Putin po Kyjevu požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, a to i z částí, které Moskva nemá pod kontrolou. Ukrajina naproti tomu prosazuje zastavení konfliktu podél současné frontové linie, zatímco USA navrhly v těchto místech vytvořit demilitarizovanou zónu.
Ukrajina zůstává silně závislá na vojenské a finanční pomoci svých zahraničních spojenců v čele s Evropskou unií. Dosud však neobdržela první splátku z přislíbené unijní půjčky, jejíž plná výše činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Splátka je v EU zablokována kvůli vetu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Ruská ekonomika čelí kvůli masivním výdajům na armádu rostoucímu tlaku, což prohlubuje rozpočtový deficit. Rusko však těží ze současné krize na Blízkém východě, protože ceny ropy a dalších komodit vzrostly. Spojené státy také poprvé od začátku konfliktu na Ukrajině zrušily některé sankce na ruskou ropu.
