Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
Úder v Oděse zasáhl obytnou čtvrť. Další dvě osoby byly zraněny, informoval na telegramu šéf vojenské správy tohoto přístavního města Serhij Lysak. Ruský dron zabil 67letého řidiče kamionu v Dněpropetrovské oblasti. Oběť na životě si v noci vyžádal také ruský útok na Poltavskou oblast, uvedla tamní regionální správa.
Kramatorsk na východě Ukrajiny v sobotu zasáhly čtyři ruské řízené letecké bomby, které zranily deset lidí, šest mužů a čtyři ženy ve věku od 29 po 89 let, informovala ukrajinská policie. Šéf vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin oznámil, že asi půl hodiny před začátkem klidu zbraní ruský dron v Chersonu zaútočil na trolejbus. „Zdravotníkům se bohužel nepodařilo zachránit řidiče trolejbusu. Kvůli svým zraněním zemřel v nemocnici,“ uvedl Prokudin podle ruskojazyčné služby BBC.
V Sumské oblasti na severovýchodě země bylo při ruských útocích zraněno 23 lidí, včetně čtrnáctiletého dítěte. Značné škody utrpěla také civilní infrastruktura, oznámila ukrajinská policie. Dva mrtvé a čtyři raněné po ukrajinském útoku hlásí okupační úřady města Jasynuvata u Doněcka, ovládaném Rusy.
Moskva během noci vyslala proti Ukrajině 160 dronů, z nichž se 133 podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy dvaceti dronů na deseti místech.
Krizový štáb ruského Krasnodarského kraje tvrdí, že ukrajinské drony během noci podle médií znovu zaútočily na jihu Ruska na přečerpávací stanici společnosti Transněfť ve městě Krymsk, sloužící k vývozu ropy. Drony způsobily požár. Terčem náletu se také stal ruský přístav Novorossijsk u Černého moře, oznámil štáb, podle kterého se nálety obešly bez mrtvých a raněných.
Rusko sestřelilo 99 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany, bez zmínky o celkovém počtu útočících bezpilotních strojů či případných škodách.
Ukrajina hlásí porušování klidu zbraní
Šéf Kremlu Vladimir Putin tento týden vyhlásil na pravoslavné Velikonoce příměří na Ukrajině. Klid zbraní začal v sobotu v 16:00 moskevského času (15:00 SELČ) a platit má i celou neděli.
„Fronta je dlouhá 1200 kilometrů a je velice obtížné zmonitorovat, co se po celé délce fronty děje, zkušenost z uplynulého roku ukázala, že příměří není vždy dodržováno. Ještě před hodinou se tu v Oděse rozezněl poplach,“ upozornila krátce po třetí odpoledne SELČ zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Ukrajinská armáda v sobotu večer SELČ oznámila, že od počátku platnosti příměří eviduje 469 případů porušení klidu zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že jeho země bude klid zbraní dodržovat, na každý ruský útok ale odpoví. „Všichni chápeme, s kým máme co do činění. Ukrajina bude dodržovat režim klidu zbraní a bude jednat výhradně zrcadlově. Pokud Rusové nepodniknou útoky ve vzduchu, na zemi a na moři, bude to znamenat, že nebudou ani naše reakce,“ vysvětlil Zelenskyj a dodal, že ukrajinská armáda je připravena na jakýkoli vývoj událostí na frontě.
„Velikonoce by měly být časem, kdy utichnou zbraně a zavládne bezpečí. Příměří o Velikonocích by mohlo být také začátkem skutečného pohybu směrem k míru,“ zdůraznil ukrajinský prezident. Během příměří o loňských Velikonocích se obě strany vzájemně obviňovaly z četných porušení klidu zbraní. I tenkrát Moskva a Kyjev oznámily, že budou reagovat na útoky z druhé strany, připomněla agentura DPA.
Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily po 175 zajatých vojácích z každé strany, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Do vlasti se podle ministerstva vrací také sedm civilistů z Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruské federace vpadla předloni v srpnu ukrajinská vojska, která Rusové za podpory severokorejských vojáků vytlačili za hranice až na jaře následujícího roku. O výměně vzápětí informoval i Zelenskyj.
Válka se blíží ke konci, věří Budanov
Kyjev tvrdí, že není nutné ani po svátcích obnovovat útoky – to by podle něj otevřelo cestu ke konci války. Ukrajina se už přes čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi a téměř každý den čelí její města vzdušným úderům. Kyjev pak útočí na strategické cíle v Ruské federaci.
„Všichni chápou, že válka musí skončit. Proto se vyjednává. Nemyslím si, že to bude trvat dlouho,“ řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře a hlavní vyjednávač s Ruskem Kyrylo Budanov.
Bývalý šéf vojenské rozvědky připustil, že obě strany konfliktu v rozhovorech zprostředkovaných USA zatím udržují „maximalistické“ postoje, ale věří, že nakonec dospějí ke kompromisu. Podle něj má Rusko jasnou motivaci k rychlému ukončení konfliktu. „Na rozdíl od nás utrácejí vlastní peníze. Jsou to obrovské sumy – už teď jde o biliony,“ vysvětlil.
Jak by vypadal případný kompromis ohledně územních zisků, odmítl upřesnit. Jde přitom o jednu z hlavních otázek, která brání uzavření míru. „Konečné rozhodnutí zatím nepadlo,“ řekl Budanov. „V principu už ale nyní všichni jasně chápou hranice toho, co je přijatelné. To je obrovský pokrok,“ dodal.
Načítání...
Otázka bezpečnostních záruk
Bloomberg však uvádí, že jeho optimistické přesvědčení nesdílí někteří ruští představitelé, a připomíná, že jednání dosáhla jen malého pokroku a z velké části uvázla na mrtvém bodě. Podle dvou zdrojů blízkých Kremlu se jednání zasekla zejména na otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev. Toto tvrzení však nelze ověřit, protože jednání se konají za zavřenými dveřmi.
Podle Budanova bylo hlavním úspěchem jednání udržení americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa v roli prostředníka. Dodal, že Ukrajina očekává návštěvu americké delegace vedené zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Ta by se mohla uskutečnit již příští týden, uvedl Budanov. Šlo by o první návštěvu Witkoffa a Kushnera od začátku války. Podle Bloombergu však dosud není jasné přesné datum návštěvy.
Ukrajina žádá po USA vyjasnění jejich bezpečnostních záruk, které by v rámci jakékoli dohody o ukončení války zabránily budoucí ruské agresi. Tato otázka bude podle Bloombergu klíčovým tématem při jednáních s americkými vyslanci.
Putin po Kyjevu požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, a to i z částí, které Moskva nemá pod kontrolou. Ukrajina naproti tomu prosazuje zastavení konfliktu podél současné frontové linie, zatímco USA navrhly v těchto místech vytvořit demilitarizovanou zónu.
Ukrajina zůstává silně závislá na vojenské a finanční pomoci svých zahraničních spojenců v čele s Evropskou unií. Dosud však neobdržela první splátku z přislíbené unijní půjčky, jejíž plná výše činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Splátka je v EU zablokována kvůli vetu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Ruská ekonomika čelí kvůli masivním výdajům na armádu rostoucímu tlaku, což prohlubuje rozpočtový deficit. Rusko však těží ze současné krize na Blízkém východě, protože ceny ropy a dalších komodit vzrostly. Spojené státy také poprvé od začátku konfliktu na Ukrajině zrušily některé sankce na ruskou ropu.
