Vláda strana 4 z 5

Kandidát na slovenského ministra cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak a prezident Peter Pellegrini při pondělním jednání nedospěli k tématům, na nichž by se neshodli, řekl Huliak po schůzce, kterou hlava státu zatím nekomentovala. Návrh na jmenování Huliaka členem vlády podal premiér Robert Fico (Smer) minulý týden ve snaze, aby tříčlenná vládní koalice opět měla většinu ve sněmovně.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl prezidentovi Peteru Pellegrinimu jmenování nyní nezařazeného poslance Rudolfa Huliaka ministrem cestovního ruchu a sportu. V prohlášení to uvedla slovenská prezidentská kancelář, podle které Fico připojil také podpisy čtyř zákonodárců kolem Huliaka. Kabinet si tím ve sněmovně zajistil nejtěsnější možnou většinu; poslanecké kluby menších vládních stran Hlas a Slovenská národná strana (SNS) dříve přišly o celkově šest poslanců.

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS se napodruhé dohodli na sestavení vlády. Oznámil to úřadující předseda lidovců Christian Stocker, který by se měl podle agentury APA stát kancléřem. Strany na tiskové konferenci představily vládní program, přísahu by mohly složit už v pondělí.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS opět jednají o vytvoření koalice. První vyjednávání o této trojkoalici letos začátkem ledna ztroskotalo, vládu se však nepodařilo sestavit ani pravicově populistickým Svobodným (FPÖ) s lidovci. Parlamentní volby se v alpské zemi uskutečnily loni v září.

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Kosovo volilo v parlamentních volbách, místnosti se uzavřely úderem 19. hodiny. Z odhadů televize Klan Kosova vyplývá, že zvítězila strana Sebeurčení premiéra Albina Kurtiho, získala 32,8 procenta hlasů. Vítězství této levicové strany se očekávalo, ale aby sestavila i příští vládu, bude muset hledat koaliční partnery. První výsledky hlasování se očekávají v noci na pondělí.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Obce a firmy se vehementně hlásí o peníze na nájemní byty – zatím poslaly žádosti v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. V jejich rámci má vzniknout na patnáct set nových jednotek. V programu je k dispozici celkem sedm miliard korun – podle opozice málo.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Vládní výbor pro strategické investice na úterní schůzi projednal výsledky studie socioekonomických dopadů výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. „Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle studie bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel. Ministr míní, že je to zvladatelné.

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica (Smer) si prozatím zajistila většinu v tamním parlamentu. Na nadcházející úterní schůzi ji podpoří i část rebelujících poslanců. Chtějí tak umožnit změny, které v prosinci odvrátily hromadné výpovědi tamních lékařů. Vládní většina je v Národní radě ale do budoucna těsná – i podle koalice to může být dlouhodobě velkým problémem.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě údajného státního převratu na Slovensku. V sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení. Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici a ve středu ho projedná vláda. Nový systém nahradí dosavadní soustavu, která počítá s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení současným podmínkám.