Vláda strana 4 z 5

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent, řekl po jednání se zástupci odborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký podotkl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun. Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců právě o 6,9 procenta.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Lidovci rozhodli v pátek odpoledne o novém předsedovi strany. Stal se jím ve druhém kole ministr zemědělství Marek Výborný, který se do funkce vrací po pěti letech. Porazil obhajujícího Mariana Jurečku, s nímž ale dál počítá ve vedení KDU-ČSL. Výborný slíbil kontinuitu, podle něj delegáti volbou dali jasný signál pro pokračování koalice SPOLU. Na prvního místopředsedu kandidoval nejdříve pouze ministr životního prostředí Petr Hladík, v hlasování však neuspěl. V opakované volbě se o post ucházeli Pavel Bělobrádek a Václav Pláteník, přičemž uspěl první jmenovaný. Nominaci pro druhou volbu získal i Hladík, ale nepřijal ji.

Francie se vzpamatovává z nejhorších záplav za posledních čtyřicet let. Silné deště zasáhly hlavně střed a jihovýchod země. Přes tisíc lidí museli hasiči narychlo evakuovat. Pod vodou se ocitly i části Paříže, kde navíc padající strom zabil jednoho muže. Vláda vyhlásila v některých okresech stav přírodní katastrofy.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Vláda se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných 1. července. Pracuje na vypsání nové zakázky, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nové systémy, které se nebudou dále vyvíjet, bude podle něj možné dočasně používat souběžně s těmi starými. Kabinet také uvolnil tři miliardy korun na odstraňování následků povodní.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něho výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se netýká jen učitelů, upozornil v úterý šéf školských odborů František Dobšík a návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík o dohodě informovali na společném brífinku. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Pátek byl pro končícího ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) ve vládě posledním dnem, spolu s ním odchází také dalších osm lidí. Uvolněnou pozici už kabinet obsazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Šalomoun ve své funkci například snížil počet unijních směrnic, jež se nepodařilo přijmout včas, a postavil vládní analytický útvar.

Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila na čtvrtečním zasedání vláda, informoval na večerní tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou zálohou, její přesnou výši ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostanou k projednání parlamentní komory.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Část lidí zasažených povodní se stále nevrátila k běžnému životu a obávají se, že se to všechno může opakovat. Podél Lužnice na jihu Čech jsou místa, kam se rozvodněná řeka pravidelně vrací. Někteří z místních by se rádi přestěhovali, na výměnu pozemků od státu nemá ale region nárok. Vláda schválila, že obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavová území. Týká se to ale pouze Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že chce na ministerstvo přivést makroekonomické či socioekonomické odborníky, hlavní kostru týmu na úřadu chce ale zachovat. Prezident v pondělí přijal také Petra Kulhánka (STAN), který je kandidátem na ministra pro místní rozvoj. V čele resortu by měl nahradit Ivana Bartoše (Piráti), který skončil kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení. Kulhánek s prezidentem hovořil o digitalizaci i o pomoci regionům postiženým povodněmi. Prezidentská kancelář následně potvrdila, že oba ministry jmenuje v úterý v devět hodin ráno.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Čínská vláda vůbec poprvé od padesátých let minulého století zvyšuje důchodový věk v zemi. Snaží se tak zejména pomoci ekonomice, na kterou těžce dopadá stárnutí a úbytek obyvatel. Nepopulárnímu rozhodnutí předcházely roky diskusí.