Před rokem nastoupila v Izraeli nová vláda v čele s Naftalim Bennettem. Kabinetu, ve kterém spolu vládne osm různých politických uskupení, však nyní hrozí rozpad. Ve 120členném Knesetu má 59 křesel a v minulém týdnu nebyl schopen prosadit zákon o osadnících, který se pravidelně schvaluje každých pět let. Vyloučeny tak nejsou ani předčasné volby.
Kabinet izraelského premiéra Bennetta vládne rok. Kvůli odchodu poslankyň ale hrozí rozpad vlády
Události: Vládě v Izraeli hrozí rozpad (zdroj: ČT24)
Když přesně před rokem v izraelském parlamentu získala vláda Naftaliho Beneta důvěru, byly její vyhlídky optimistické, šlo totiž o průlom. Po dvanácti letech skončil premiér Benjamin Netanjahu. „Je to mimořádná koalice. Ve vládě je arabská strana i strany sionistické, a to pravicové i levicové. A ta vláda funguje,“ řekl tehdy předseda arabské strany Raam Mansúr Abbás .
Rok poté se ale vyostřily ideologické a programové neshody. Na opačné straně politické barikády mezitím čeká na comeback právě bývalý premiér Netanjahu, jehož blok se v průzkumech poprvé přiblížil parlamentní většině.
Izraelské vládě se navíc minulý týden v parlamentu nepodařilo prosadit obnovení zákona, který zajišťuje právní rámec pro Izraelce žijící v osadách na palestinském Západním břehu Jordánu. O zákonu se musí hlasovat vždy po pěti letech a parlament to tak dělal od roku 1967. „Izraelská vláda by bez tohoto zákona v osadách prakticky ztratila jakoukoli pravomoc. Žádná policie, žádný výběr daní, nic,“ říká předseda sdružení osad v regionu Mate Binjamin Jisrael Gantz.
Výsledek posledního hlasování, které skončilo prohrou 52 ku 58 hlasům, tak izraelská média spojují s oslabenou pozicí kabinetu premiéra Naftaliho Bennetta. „To pohřbívání vlády je vlastně nepřetržité. Od prvních týdnů loni v červnu se říkalo, že vláda je nestabilní, že je příliš rozkročená, složená z osmi politických stran,“ uvádí blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že kabinet předtím ustál některé klíčové okamžiky.
Například prosadil politický rozpočet na následující rok. „To je velký výkon poté, co Izrael vládl několik let v takovém zvláštním rozpočtovém provizoriu,“ podotýká Borek. Poslední měsíc se však zdá být pro vládu kritický a problémy se nabalují. Vládní koalice je totiž nyní v menšině. Kabinet měl dříve 61 hlasů, které zajišťovaly těsnou většinu. Nyní však disponuje podporou pouze 59 poslanců ze 120, jelikož koalici opustily dvě poslankyně a o odchodu podle Borka hovoří i někteří další.
Zpravodaj ČT David Borek: Rok izraelské vlády v čele s Naftalim Bennettem (zdroj: ČT24)
Další odchody na obzoru
„Například poslanec ze strany Modrobílá Michael Biton řekl, že nebude hlasovat s koalicí s výjimkou hlasování o vyslovení nedůvěry vládě – tam vládu podpoří, ale jinak nikoliv,“ podotýká Borek s tím, že koalice skřípe, protože v ní jsou strany, které jsou jednoznačně pravicové, a také strany, které jsou jednoznačně levicové, také strana arabská a několik dalších arabských poslanců. „Spojovalo je to, že chtěly odstavit Benjamina Netanjahua od moci,“ podotýká Borek s tím, že je však nyní obtížné, aby se strany dohodly na čemkoliv jiném.
Problém vládní koalice se tak naplno ukázal během schvalování zákona o osadnících, přičemž vyeskalovalo napětí mezi pravicovým a levicovým křídlem ve vládě. „Je to pravidelná, spíše technicistní novela, která se jednou za pět let aktualizuje. V podstatě říká, že obyvatelé osad na Západním břehu, kteří mají izraelské občanství, podléhají izraelskému civilnímu právu,“ vysvětluje zpravodaj.
Novela narazila
Novela však překvapivě narazila, protože ačkoliv má podporu parlamentu, pravicová opozice v čele s bývalým premiérem Netanjahuem ji svými hlasy nepodpořila. Koaliční poslankyně za stranu Merec Ghaída Rináví Zuábíová navíc informovala koalici, že i při případném opakovaném hlasování bude hlasovat proti tomuto zákonu. Tento postoj je ale zcela nepřípustný pro pravicové křídlo koalice. Kneset tak zažil dokonce strkanici mezi koaličními poslanci.
„Ukázalo se, že ta koalice opravdu nemá většinu, protože oba poslanci z vládní koalice hlasovali proti zákonu, takže zákon spadl pod stůl,“ podotýká Borek.
Nynější situace tak podle Borka odráží to, co ukazují průzkumy posledních let – totiž to, že izraelská společnost je rozdělena. „Je to obrovské klišé, ale v Izraeli to platí možná trochu více, protože má až do dokonalosti dotaženou fragmentaci politického spektra,“ míní Borek. Nachází se tam totiž různorodé společenské, politické a hodnotové tábory, které spolu podle Borka jen těžko dokážou komunikovat – mají různé priority.
Je tu tak možnost, že by se parlament prostou většinou 61 poslanců vyslovil pro ukončení volebního období a rozpuštění parlamentu. Jeden ze spojenců premiéra Naftaliho Bennetta přednedávnem řekl, že vláda má na to, že se udrží další měsíc, osmdesátiprocentní šanci.