Izraelský parlament odhlasoval zákon o svém rozpuštění, dočasným premiérem bude Lapid

Nahrávám video
Horizont ČT24: Izrael čekají předčasné volby
Zdroj: ČT24

Izraelský parlament bude rozpuštěn. Předčasné volby se uskuteční 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci tamního času. S dosavadním premiérem Naftalim Bennettem si už ale úřad předali. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté.

Ve 120členném parlamentu prošel zákon o rozpuštění v poměru 92:0 hlasům. Koaliční Strana práce a strana Izrael je náš domov se ale hlasování zdržely, protože se nepodařilo odhlasovat i zákon, který by umožnil výstavbu metra v Tel Avivu. Rozhodnutí této otázky by byl velký úspěch končící koalice, čemuž chtěla opozice zabránit.

Hlasováním tak končí práci 24. izraelský parlament zvolený teprve loni. Do sestavení nového bude u moci Lapidova úřadující vláda.

Bennett už ve středu oznámil, že ve volbách kandidovat nebude. Politické strany musejí seznamy svých kandidátek do předčasných voleb dodat do 15. září.

Konec přišel po roce

Bennettova vláda se udržela u moci pouze rok a nastupovala jako kabinet, jemuž se podařilo ukončit dvanáctiletou vládu bývalého premiéra Benjamina Netanjahua. Složena byla ale z osmi názorově velmi odlišných stran. Na to v parlamentním projevu poukázal Netanjahu, když řekl, že končí koaliční experiment.

„Slibovali změnu a ozdravení, nepodařilo se jim to. To se stává, když dáte dohromady nepravou pravici a krajní levici. Jedinou alternativou jsme my – silná, stabilní, odpovědná nacionalistická vláda,“ řekl.

Předseda nyní už rozpuštěného parlamentu Mickey Levy řekl, že ve 24. parlamentu dosáhla nenávist nového maxima. „Byl to velmi složitý Kneset, polarizovaný, v němž se opozice stala koalicí a koalice opozicí,“ řekl. Připomenul ale, že se po třech letech neúspěchu podařilo schválit rozpočet a „nespočet zákonů důležitých pro veřejnost“.

Lapid bude i nadále řídit ministerstvo zahraničí. „Předávám vám posvátnou hůl a odpovědnost za stát Izrael. Doufám, že ho budete chránit,“ řekl Bennett Lapidovi při ceremonii, u níž byl personál úřadu premiéra a také manželky obou politiků.

„Jste dobrý člověk, byl jste výborný premiér a dobrý přítel. Uděláme to nejlepší pro židovský, demokratický stát, vše pro to, aby byl silný a vzkvétal, protože to je naše práce a přesahuje nás všechny,“ uvedl Lapid. Zavítal pak do jeruzalémského památníku obětem holocaustu Jad vašem a do rezidence prezidenta Jicchaka Herzoga.

Pokračování vleklé krize

Agentura AP situaci hodnotí jako prodloužení vleklé izraelské politické krize, jíž dominují Netanjahuovy korupční procesy. Čtvery předchozí volby skončily patovými výsledky a bylo po nich téměř nemožné sestavit vládu. Očekává se, že Lapid, který stojí v čele centristické strany Ješ Atid, povede kampaň jako představitel alternativy k další Netanjahuově vládě. Média také očekávají, že mu pomůže červencová návštěva amerického prezidenta Joea Bidena.

Lapidova strana je označována i jako liberální a levicová. Mezi její témata patří vypjatý sekularismus nebo důraz na menšiny včetně těch sexuálních. „Na rozdíl od tradiční levice Ješ atid nemá odborářskou nadstavbu,“ komentuje zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Zároveň kombinuje prvky tradiční i nové levice s pravicovými tématy a obrací se na široké spektrum voličů.

Podle průzkumů má nejvíc šancí Netanjahuův Likud a jeho spojenci, i když není jisté, že dosáhnou na nejméně 61 křesel potřebných k získání parlamentní většiny.

Netanjahu má podle Borka silnou a soudržnou podporu svého bloku, který ale nemá absolutní většinu v izraelské společnosti. „On má limit někde kolem šedesáti mandátů a většina je jednašedesát, čili naději na vítězství má. Uvidíme, jak bude vypadat kampaň, ve které se bude nepochybně snažit soustředit na sebe hlasy některých menších pravicových stran,“ říká zpravodaj.

Bennettova vláda ztratila většinu, když přišla o podporu několika poslanců koaličních stran, a poslední ranou pro ni byl neschválený zákon poskytující právní rámec židovským osadám na palestinském Západním břehu Jordánu. Pravidelně se obnovuje a jeho schvalování bývá rutina. Bez něj by se osadníci ocitli v právním vakuu. Po rozpuštění parlamentu se jeho platnost automaticky prodlužuje do sestavení nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 1 hhodinou

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 4 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 6 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 6 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 8 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...