Nová izraelská vláda Naftaliho Bennetta se ostře vymezila vůči nově zvolenému prezidentovi Íránu. Tím je ultrakonzervativní Ebráhím Raísí, který ovládl páteční volby, jež provázela nejnižší účast od založení islámské republiky. Inaugurován bude na začátku srpna. Podle Izraele bude nový režim znepřáteleného státu „režimem brutálního popravčího“. K procesu voleb se negativně vyjadřují Spojené státy. Teherán to považuje za vměšování.
Izrael se ostře vymezil proti nově zvolenému íránskému prezidentovi. Průběh voleb kritizují i USA, Teherán to označil za vměšování
Horizont ČT24: Napětí mezi Izraelem a Íránem (zdroj: ČT)
Izraelský premiér Naftali Bennett odmítl, že by zvolení ortodoxního kritika Západu Ebráhíma Raísího bylo hlasem lidu. „Ze všech, které mohl (ajatolláh Alí) Chameneí vybrat, zvolil kata z Teheránu. Muže, který je nechvalně známý mezi Íránci po celém světě kvůli tomu, že vedl popravčí čety, které v průběhu let zabily tisíce nevinných Íránců,“ řekl Naftali Bennet.
Izrael viní Raísího z vraždění politických vězňů na konci osmdesátých let nebo z brutálního potlačení prodemokratických protestů v roce 2009.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v pondělí řekl, že Spojené státy vnímají proces, jenž vedl k vítězství Raísího, jako „celkem nalinkovaný“. Zopakoval tím názor USA, že páteční íránské prezidentské volby nebyly svobodné ani spravedlivé.
„Považujeme tento výrok za vměšování do našich vnitřních záležitostí, v rozporu s mezinárodním právem, a odmítáme to,“ uvedl mluvčí íránské vlády Alí Rabíí. „Americká vláda není v pozici, z níž by byla oprávněna vyjadřovat svůj názor na volební proces v Íránu či v jakékoliv jiné zemi, “ dodal.
„Tlak na expanzi íránského vlivu v regionu pravděpodobně ještě zesílí,“ říká v souvislosti s nástupem nového prezidenta Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu a odborník na Blízký východ. „Nejvíce se to projevuje v Iráku,“ dodal.
„Pro Izrael je problém Írán a jeho ambice ve zbrojní oblasti. Je jedno, jestli se prezident jmenuje tak či onak,“ řekl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek s tím, že pro židovský stát není problém personální, ale spíše systémový.
„Írán dvacet let evidentně investuje obrovskou diplomatickou energii i peníze, aby si alespoň nějak udržel svůj jaderný program,“ zmínil Borek.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek: Írán odsoudil volbu nového izraelského prezidenta (zdroj: ČT24)
Obnovení jaderné dohody vnímá Izrael jako riziko
I přesto je současná administrativa USA nakloněna s Íránem jednat o obnovení jaderné dohody z roku 2015, což Izrael považuje za bezpečnostní riziko. Jak současný Bennettův kabinet, tak předchozí Benjamina Netanjahua má podmínky dohody za příliš mírné. „Írán vnímá tu dohodu jako relativně výhodnou pro sebe,“ říká Fingerland. Mezinárodní vyjednávací týmy se od dubna snaží o obnovení dialogu.
Nejnovější kolo jednání ve Vídni zatím konkrétní výsledky nepřineslo, i když diplomaté jsou optimističtí. Izrael je ale naopak vůči Teheránu, s jeho jaderným programem i podporou terorismu, krajně skeptický.
Zvolený íránský prezident Ebráhím Raísí také na první konferenci po zvolení uvedl, že jaderná dohoda z roku 2015 neomezí íránskou zahraničí politiku. Vyzval přitom Spojené státy, aby zrušily veškeré sankce proti Íránu, přičemž osobní setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem vyloučil. Prezidentem se Raísí oficiálně stane začátkem srpna.